Page 19 - ČN1020

oboustranně malovaný deskový obraz, uložený ujít ani úplně nahoře umístěné menší sošky sv. místo pro srdce zdeptaná strachem a úzkostí v
ve sbírkách Národní galerie. Připisován je ma- Václava a sv. Ludmily a mezi nimi velice pěkná časech bouřlivých, za kterých se lodičky údělů
líři Adamu Travnému z Hradce Králové, občas reliéfní řezba Nanebevstoupení P. Marie. tak snadno pře-vrhnou...
jmenova-nému jako Adam Travenus či Grezius. Krom hlavního oltáře byly v kostele samo- Svědek životů našich dávných předků, jejich
Přestože šlo o malíře velice talentovaného a ve zřejmě také četné oltáře vedlejší – od počátku zápasů s katastrofami, nepříz-ní, krutostí... Ko-
své době uznávaného, jeho jméno na několik existence kostela se se jich objevilo a zase zmi- lik zoufalých proseb slyšely jeho zdi, kolik přání,
století zcela zmizelo z povědomí a uváděn byl zelo nespočetné množství a obvykle se o nich kolik nevy-slovených bolestí. Kolik tajených,
pouze jako „Mistr čáslaské desky“. Zemřel roku dochovaly jen stručné zprávy. Půvab několika jen z myšlenek upředených nadějí a tužeb
1579. můžeme obdivovat i dnes. stoupalo k vysoké klenbě nad pokorně sklo-
Čáslavskou desku lze nepochybně považo- A tak už jen stručná poznámka – slovo oltář něnými hlavami. Ke komu se člověk uchýlí, když
vat za součást tzv. „křídlového oltáře“; tento pochází z latinského výrazu „altare“, což lze pře- si vůbec, ale už opravdu vůbec neví rady. Když
typ, složený ze střední pevné a dvou (případně ložit jako „vyvýšené místo“. je na pokraji sil...
více) krajních otáčivých částí, jakoby „okenic“, Ve 20. století, po impozantní Hilbertově re- Zněly tu láskyplné sliby mladých nevěst a
byl pro gotiku charakteristický. V České repub- konstrukci, se už ani hlavního oltáře, ani chrá- ženichů, konaly se tu křty. Ovšem i poslední
lice se jich několik uchovalo dodnes. Přibližnou mu žádné podstatné změny nedotkly. Vždy šlo rozloučení. A těch slavností; Božího těla, Naro-
představu, jak takový oltář vypadal, je možné jen o drobnější opravy. V podstatě takovou ob- zení Páně, svátků svatodušních, půlnočních mší
získat třeba v kostele Narození Panny Marie vyklou údržbu, kterou potřebuje každá stavba. Vánočních...
v průhonickém zámeckém areálu. Pravda – je V roce 1932 tak musela být opravena krytina Kdo dovede naslouchat, tomu chrám napo-
tam kopie, originál je v Národní galerii, ale to věže, poškozená děsivou bouřkou, která město ví. Má svou duši stejně, jako ji má člověk. Lidská
jistě příliš vadit nebude. V chomutovském mu- postihla roku 1929. Došlo i k výměně zpuchře- duše je chvějící se struna houslí, chrám je je-
zeu je zase uložen oltář z kostela sv. Vavřince z lých krovů (vydržely od r. 1863) a dosavadní po- jich tělo. Ozvučná skříň, která tóny strun zesílí
osady Želina a v muzeu v Novém Bydžově lze krytí věžní střechy plechem „bílým“ bylo nahra- a dá nám uslyšet melodie vlastních životů.
vidět oltář původně stojící v místním kostele zeno plechem měděným. Město přitom využilo Veselé i smutné, jímavé i roztoužené, jásavé i
sv. Vavřince. Nejvýhodnější je navštívit Národ- přechodného poklesu cen mědi na evropském truchlící.
ní galerii, kde je takových pokladů docela dost. trhu. Važme si toho místa. Jsou v něm zakleta
Třeba oltář Smrti Panny Marie, zvaný „Svatojiř- Další oprava věžního zastřešení se uskuteč- mnohá staletí města ve kterém je nám dáno
ský“, neboť je původně z kláštera sv. Jiří (Praž- nila v roce 1983. Opět ji vyvolala vichřice, řádící žít. Jsou v něm uloženy tisíce let jeho osídlení
ský hrad). Nebo... ve městě 11. prosince roku 1979. Interiér pak i příběhy celých pokolení, díky nimž jsme i my.
Vraťme se raději do Čáslavi. doslova rozkvetl v roce 2010, kdy bylo provede- Je to kronika našeho domova, naší země, naší
Jak už bylo řečeno, v roce 1794 byl pozdně no jeho vymalování a pečlivá restaurace staro- společné pramatky. Vlasti. A buďme pamětli-
gotický oltář nahrazen honosným barokem. Ani bylých fresek. vi toho, že ztráta domova je ztrátou kořenů, z
tento nástupce se ale nedochoval v prvotním V současné době, tedy v roce 2020, se pro- nichž se sytí a žije láska. Ta skutečná, nepředstí-
vzhledu. Už r. 1858 z něho zmizel původní ob- vádí restaurátorské práce na hlavním průčelí. raná, nehraná. Ta, jejíž květy neodkvétají planě
raz Nanebevstoupení Panny Marie, který byl Chrám bude zase o něco krásnější. a dávají vzniknout plodům zvaným péče, starost
nahrazen zobrazením sv. Petra a Pavla od mni- a odpovědnost za to, co nám bylo svěřeno. Za
chovského malíře Wilhelma Assenborna (1814 Chrám sv. Petra a Pavla. Dominanta, tyčí- krajinu, partnera, děti... Za budoucnost.
– 1868) a nepřehlédnutelné zlacené sochy apo- cí se nad městem po staletí. Maják v dobách
štolů sv. Šimona a sv. Ondřeje ho obohatily v klidných, kdy hladina roků, brázděná loďkami
roce 1879. Pozornosti návštěvníků by neměly lidských osudů, je zvlněna jen lehce. Ale také Vladimír Hořejší

stránka 19 ČÁSLAVSKÉ NOVINY 10/2020