Page 16 - ČN1020

ROZHOVOR

„Jednoznačně svoboda. Ve všech jejích významech.

Tím, jak žil, jak se choval a jaké filmy tu s námi zůstaly.“

Vzpomínky Nory Procházkové na jejího strýce, čáslavského rodáka, oscarového režiséra Miloše Formana

Tvůj dědeček, Bláža Forman, byl nejstarším jímavého, třeba i maličkost? vzpomínky se přímo zhmotňovaly – třeba vzpo-
bratrem Miloše Formana. Učil výtvarnou vý- Byly mi asi tři nebo čtyři roky, když se u nás mínky na babičku, která pak už nežila – ale byla
chovu na základní škole na náměstí. Jeho mlad- doma objevil se štábem z muzikálu Hair. Najed- to ona, která mi v dětství vyprávěla o Milošo-

ší bratr, Pavel Forman, byl malíř, život prožil v nou tu byla spousta lidí, poprvé v životě jsem vých lotrovinách a o mém dědečkovi – a k tomu
Austrálii. Tvoje maminka Blahuška malovala potkala černošku. A nejen to, ona dokonce zpí- se pak zpětně vázaly i Milošovy vzpomínky na

s několika generacemi čáslavských dětí ve své vala – byla to nádhera. Ale hlavně se pamatuji jeho dětství a nám oběma blízké osoby. Takové
proslavené výtvarné škole. Tvůj strýc Honza je na Petra a Matěje, jak si se mnou hráli na písku silné uzavírání kruhů. O to silnější, že část života
architektem a ty sama jsi typogra�a. Vaší rodi- a oba měli stejné bundy a tvrdili mi, že jsou z byla rodinná komunikace zapovězená a zpětné

nou se táhne umělecký talent jako červená nit, papíru. Dodnes je vidím, byly takové bílé. Ně- navazování na ni bylo bolavě krásné.
která spojuje generace rodiny Formanů. Milan kde jsou fotky... Jak na tebe působil?

Knížák o tobě napsal: „Chci především zdůraz- Takže Miloše sice registruji, protože mě drží Miloš byl nesmírně charismatický chlap s
nit, že vedle tvořivosti a lehkosti příznačné pro v náručí a já mám lepší výhled na celou bandu, příjemně zabarveným hlasem, voněl doutníky.

její práci jsou podstatnými rysy pečlivost a sys- ale černoška a papírové bundy z tohoto setkání Skromný a neuvěřitelně velkorysý. Plný inte-
tematičnost. Právě důsledné vytváření systémů, vycházejí vítězně. S prvními vzpomínkami jsem ligentního humoru. Uměl naslouchat a dobře

které strukturují úkol až do nejmenších podrob- na tom o poznání líp než maminka, kterou, když vařil. Jo – a taky strašně rád spal.
ností, je základním faktorem charakterizujícím ji měl na starosti máčel v jezeře, aby neřvala. Měli jste možnost někdy spolu více hovořit?

její tvorbu. Nesetkáváme se často s projevy vol- Jak se u vás doma o Milošovi hovořilo? Měli. Projeli jsme spolu párkrát na kolech

nosti, lehkosti a tvůrčí svobody tak provázané s To nebylo zrovna téma, které by před ma- půl Evropy a po večerech si povídali… A masti-

pečlivostí a systematičností.“ lou holkou někdo otevíral. Přeci jen jsme měli li karty. Možná jsem nejlepší mariášová hráčka

odposlouchávaný telefon a auto s estébáky na Čáslavsku (další do party býval Dóda Pištěk,
Jaké to pro tebe, Noro, bylo narodit se do nebývalo daleko. Dodneška z toho mám husí Petr nebo Matěj, kluci se různě střídali). Jezdi-
domu s tak silným geniem loci? kůži. Stejně jako z tanků, které kolem našeho li jsme spolu i autem, v té době jsem neměla
Výjimečnost tohoto místa jsem si začala domu jezdívali na nádraží a všechno se kle- ještě řidičák, tak jsem se snažila aspoň mluvit
uvědomovat až později. Jako dítě jsem náš dům palo a já se schovávala s hrůzou v jídelně pod a mluvit, aby cesta ubíhala a Miloš neusnul.
vnímala jako prostor prozářený sluncem, vůně- stůl. Takže spíš asi nemluvilo. Miloš se vždycky Čáslav – to bývalo nejlepší téma. Než jsme pro-
mi a láskou. Až postupně jsem si začala všímat, zjevil, chvíli pobyl a zmizel. Vždycky, když byl v brali všechna čísla popisná a jejich obyvatele, už
že náš dům má paměť, že se v něm potkávají Čechách, snažil se dostat domů. Babičku měl jsme byli v Hamburku.
všechny generace, které tu žily přede mnou a moc rád, říkával, že to byla jediná dáma, kterou Byla jsi za ním ve Spojených státech?
zanechaly všude své otisky. Myslím, že mě tako- kdy potkal. Pamatuji se právě na jednu z těch Měla jsem štěstí, že mě revoluce „lízla“ ve

vé rodové soužití hodně obohatilo. rychlých návštěv – byly jsme s babičkou samy správném věku. Ještě jsem nebyla zařazená do

Třeba knížky – právě jejich prostřednictvím doma; Miloš se objevil, dal si čaj a bábovku a pracovního, vysokoškolského ani rodinného
dochází k nenápadnému propojování domu a zase zmizel. Běžela jsem potom za maminkou procesu – tedy až na letní prázdniny, to byla
všech jeho obyvatel napříč časem. Každý, kdo do hudebky, kde tenkrát učila, ale nebyla jsem celá naše rodina vždycky v pozoru a pracovala v
dočte knížku, napíše na její poslední list datum jí schopná říct, jakou jsme měly návštěvu. Bála pensionu. Jakmile začalo žloutnout listí , mohla
a své jméno. Ani nevím, kdy má tenhle zvyk po- jsem se to vyslovit nahlas, abych nezpůsobila jsem zase zmizet přes oceán – a v červnu zase
čátek, ale je krásné sledovat, jak ty samé knihy nějaký problém. zpátky – hurá na pension. Takže ve Státech jsem
hltal můj pradědeček, dědeček, babička, ma- A vaše další setkávání v průběhu času? za ním byla – a ne jednou. Vzpomínky se poma-
minka a nakonec i já s bráchou. A v jaké životní Ta porevoluční byla už radostná. A naštěstí lu rovnají a je jich hodně.
etapě jsme se kdo s knihou potkali a jaký měl jich nebylo málo. Od prvního setkání po to po- Prosím vzpomeň si na nějakou příhodu,

kdo rukopis. slední je tolik momentů, úžasných zážitků, roz- nebo situaci. Stačí třeba i úplné maličkosti.
Moji kluci jsou už šestou generací, která si hovorů, ale i ti cha. Miloš měl „ti cho“ hluboko v Občas se nám na našich cestách po Evropě
užívá krásného propojení domu, zahrady a zá- sobě, o nejniternějších zážitcích – o těch mluvil stalo, že nás odmítli ubytovat. Miloš si s sebou
roveň města. málo. A bylo krásné, že jsme o spoustě věcí mlu- na cesty bral jedno náhradní triko a tlustého
Jaká je první vzpomínka na tvého strýce vit nemuseli, protože jsme je oba znali... Přeci průvodce značky Michelin, v kterém byly do-

Miloše Formana? Kolik ti bylo let, když jste se jsme oba byli ze stejného baráku! Vnímali jsme, poručeny nejzajímavější podniky s vynikající
spolu poprvé potkali? Vzpomínáš si na něco za- jak se různí lidé v našich myslích propojují, naše kuchyní. Tam jsme samozřejmě směřovali. Ale

stránka 16 ČÁSLAVSKÉ NOVINY 10/2020