Page 18 - ČN1020

SERIÁL

CHRÁM sv. PETRA A PAVLA V ČÁSLAVI

na své pouti časem V. závěrečný díl

A ještě jednou Žižka mezi mnohými občany města dojem, že jde jen
Nelze ovšem opomenout, že s obnovou čás- o další z řady četných jiných hrobů, kterých se
lavského chrámu je spojena ještě jedna událost. v chrámu během rekonstrukce objevilo celkem
Dosti významná a zároveň řadu let zpochybňo- dost. Přece, kdyby to opravdu byly kosti Žižkovy,

vaná a budící četné polemiky. Objev pozůstatků tak by se s nimi takhle nezacházelo...
Jana Žižky z Trocnova. Není divu, že popsaná situace probouzela
Stalo se tak v pondělí 21. listopadu roku obavy, že se pozůstatky znehodnotí či dokon-
1910. ce zničí dřív, než je dostanou do ruky odbor-
V tu dobu se už většina stavebních prací níci. A to zřejmě dovedlo kohosi k činu velmi,
chýlila k závěru. Mezi výjimky ale patřila pod- velmi problematickému. Jeho výsledkem byl

věžní kaple Panny Marie, sloužící po čas re- další „objev“, k němuž došlo už v pátek téhož

konstrukce jako prozatímní skladiště mnohého týdne, kdy byly ostatky objeveny, tedy v pátek
chrámového vybavení. Proto se s její úpravou 25. listopadu. V kapli se „našel“ další zazděný
začalo až v říjnu uvedeného roku. Nejprve se ot- „výklenek“ a v něm pak v sobotu po otevření

loukala omítka a přitom zedníci zjistili, že ve zdi, jakási starobyle vyhlížející desti čka, na níž bylo

oddělující kapli od presbyteria, je nějaká duti- napsáno, že v protější zdi jsou ukryty pozůstat-
na. Obnova kostela se samozřejmě prováděla s ky Jana Žižky.
vědomím, že jeho zdi a podlahy mohou ukrý- Proč ty uvozovky v předcházejících větách?

vat mnohá utajená svědectví minulosti. Věděli Protože nešlo o výklenek, ale starý zazděný prů- prováděny byly i zkoušky sérologické... Zevrub-
to i dělníci, takže své zjištění okamžitě nahlásili chod na točité schodiště, které vede na věž a ně byly prověřovány i předměty, které nález do-
řediteli městské spořitelny Josefu Dlabáčkovi, nebylo třeba ho objevovat, neboť jeho zazdívka provázely. Nejpodstatněji však, až téměř k 99%
který byl zároveň městským archivářem a rov- nejenže byla z druhé strany naprosto jasně vidi- jistoty, posunul důvěru k pravosti pozůstatků

něž členem skupiny, pověřené městskou radou telná, ale byla i všem, kdož kostel znali, dobře výzkum maďarského vědce Imre A. Lengyela,
hledáním Žižkova hrobu. Ve skupině působili i známa. Vzhled desti čky ale zapůsobil na laiky provedený v roce 1981 v Budapešti . Takže dnes
Kliment Čermák a V. V. Jeníček, oba c. k. (císař- dojmem čehosi opravdu dávného. Dokonce na- můžeme říci – ano, v čáslavském chrámu sv. Pe-

sko-královští) konzervátoři. Je ale pozoruhodné tolik, že o pravosti nálezu přesvědčil i starostu tra a Pavla, nyní přesněji řečeno v Žižkově síni

a udivující, že následné vyzvednutí ostatků z Zimmera a ten o něm ještě téhož dne informo- v budově krásné barokní radnice, našlo několik
výklenku a rovněž nakládání s nimi, trvající ně- val Prahu. Telefonem. Ten už v té době existo- málo ostatků slavného a nikdy neporaženého
kolik dní, nebylo nijak pietní, natož opatrné. Ze- val. hejtmana svůj, doufejme že už konečný, klid.

jména první hodiny byly dosti chaotické; zpráva Pak se věci konečně daly do pohybu. Ve stře- Onen někdejší stín se časem zvolna rozplynul a

se bleskově rozšířila městem a na ostatky se při- du 30. listopadu přijela z Prahy vědecká komise, někdejší naivní snaha poslední autenti ckou pa-
šlo podívat celkem dost lidí – a většinou je brali aby nález posoudila. Ta okamžitě zjisti la, že des- mátku na Žižku uchovat vlastně oslavila úspěch.
i do ruky. Teprve odpoledne byly přeneseny, v ti čka je falešná. Čili podvrh. U kostí naopak na- Žižkovu kalvu vskutku před zničením zachránila.
zástěře jednoho ze zedníků (!!!), do archivu. lezli řadu detailů naznačujících, že by opravdu I zlé se někdy v dobré obrací.
Podivné byly i další dny. Jeden z čáslavských mohly patřit husitskému vojevůdci. Tato směs

občanů, velmi aktivně se zajímající o českou světlých i temných okolností pak provázela hod- Co ještě dodat?
historii a známý svým vlasteneckým smýšlením, nocení nálezu v podstatě až do osmdesátých let Snad jen pár slov o srdci každého kostela, o
již v den nálezu na něj telegramem upozornil dvacátého století . Stí n silných pochybností zů- místě, které oči jakéhokoli návštěvníka, možná i
jedny z tehdejších značně oblíbených a čtených stával. Teprve rozvoj nových vědeckých oborů, podvědomě, vyhledají co nejdřív. Bezesporu je
novin, jimiž byla Národní politika. Nicméně deseti letí za deseti letí m, zvyšoval věrohodnost jím hlavní oltář. Ten čáslavský je vskutku impo-

zpráva se druhý, ani třetí den v deníku neobjevi- pozůstatků až skoro k jistotě. Nalézány byly ne- -zantní; však také vznikl v časech, kdy v krajinách

la a ukázalo se, že čáslavský starosta zveřejnění jen nové, dříve neznámé historické souvislosti českých ještě vládlo baroko, v roce 1794. Nebyl

zamezil. Krom toho lidé, kteří se chodili do ar- a poznatky; kosti byly zkoumány i metodami samozřejmě prvním, o jeho předchůdcích jsou
chivu na kosti dívat říkali, že se s nimi zachází dříve neexistujícími. Na bádání se v šedesátých však zprávy velice kusé. Konkrétnější představu

jako s něčím skoro bezcenným. Tato lehkomysl- letech minulého století podílel například antro- lze získat jenom o jednom z nich, který se zřej-
nost, neúcta a současně nečinnost a rozpačité polog Emanuel Vlček, Ústav jaderného výzkumu mě zrodil někdy v období kolem roku 1550, což
přešlapování úředních činitelů tak vzbuzovalo v Řeži u Prahy, Ústav makromolekulární chemie, na-povídá z něho až do současnosti uchovaný,
stránka 18 ČÁSLAVSKÉ NOVINY 10/2020