Page 15 - Chytrý zpravodaj - Čakovice červen 2021
P. 15

Rozhovor ///                                                                                      Rozhovor ///


 Anička: Potom jsme pořídili ještě Ne-  rek, byl ze začátku ze všeho vyděšený.   baví.  A  máme  rádi  taky  čokoládový   vypadalo, kdybych v budoucnu praco-
 linku,  tak  byly  spokojené.  A  mě  to   Když projel autobus, málem se mnou   fondant. Udělám ho klidně hromadu.  vala někde dál. Taky jak se to všech-
 s nimi bavilo.  skočil do silnice. Dneska je to skvělý                          no posune s covidem, jestli nám vů-
         kamarád.                          A co další plány?                     bec dovolí pokračovat, ale věřím, že
 Dalším báječným dárkem byl kůň, že?         Anička: Plánovali jsme pořídit dalšího   ano! Kdybych farmu převzala, asi bych
 To se každému dítěti nepoštěstí.  Jaké to je žít na farmě? Je jasné, že je   koně. Jenomže ho nemáme kam dát.  udělala něco jako pony klub, ráda bych
 Anička:  Toho  jsem  si  strašně  přá-  to docela dřina. Neměnila bys někdy   Helena: Jsem zásadně proti. Už máme   učila děti tak skvělému koníčku, takže
 la.  Opravdu  to  byl  můj  splněný  sen.   se spolužáky, kteří bydlí v pohodlí   čtyři. Ale je pravda, že je Anička nauči-  by tu přeci jen asi převažovali koně.
 Každý  rok  jsem  si  k  Vánocům  psala   paneláku?  la důvěře k lidem. Jeden si prošel pek-  Ovšem ostatní zvířátka by tu byla taky,
 o koně. Dostala jsem ho, když mi bylo   Anička:  To  vůbec.  Život  na  farmě  je   lem. Vypiplali jsme ho. Dnes jsou to   třeba  koza  by  nechyběla  ani  za  nic,
 osm. Je pravda, že ze začátku to bylo   sranda. I když mám své povinnosti, je   velmi citliví mazlíci. V dalších plánech   králíčci nebo třeba prasátka.
 docela peklo, protože jsem s nimi vů-  to tvrdá práce, tak je to hlavně legrace.   je hlavně pořádné zázemí.
 bec neuměla zacházet. Trvalo tak rok,   Je pravda, že mi kamarádky kolikrát ří-  Anička: To by bylo fajn. Pak bychom   Přemýšlela jsi, jakým se vydáš
 než jsem se to naučila a vybudovala si   kají, že by chtěly být mojí sestrou, pro-  mohli dělat třeba příměstské tábory   profesním směrem?
 s nimi dobrý vztah.  tože můžu kdykoliv na koně. Ale ony   nebo akce pro děti.  Anička:  Lákala  by  mě  jízdní  policie.
 Helena: Na začátku jsme díky daru za-  nezažily, co všechno to obnáší, a neu-   Přemýšlela jsem o veterině, ale vadila
 stupitele Michala Motyčky koupili po-  mí si to představit. Ale neměnila bych.   Je vidět, že máš zajímavý výhled do   by mi krev. Jedno je jisté. Nikdy bych
 níka a oslíka. Respektive párek poníků,   I když nemůžu tolik chodit ven s ka-  budoucna. Myslíš, že farmu jednou po   se nevzdala koní, je to moje celoživot-
 protože vychrtlou klisničku jsme tam   marády, nevadí mi to. Mám tady svo-  rodičích převezmeš?  ní láska. ///
 Anička Kočová: Koně jsou   nemohli  nechat.  S  jejich  příchodem   je koně a kamarádky rády přijdou sem.   Anička:  Ráda  bych  farmu  převzala,   Foto: archiv Heleny Kočové
                                                                                           Text: Michala Jendruchová
 už to začalo být vážnější a náročnější,
                                             kdyby to šlo, ale zase nevím, jak by to
         Spolužáci se mi dřív smáli, že jsem hol-
 moje celoživotní láska  protože koně potřebují program. A tak   ka z farmy, která nemá takové oblečení
         jako oni. Ale mě to netrápilo. Jsem tady
 jsme se jim museli věnovat. Dnes sta-
 rost o koně zaopatřuje hlavně Anička.
         spokojená.
 Anička: Chodí sem moje kamarádky,
 uklidíme,  dáme  jim  vodu,  vyčistíme   Takže nemáš potřebu ani nikam
 Jiné děti si Ježíškovi píšou o morče, Anička o koně. Ostatní
 stáje a pak se jdeme projít.  jezdit na prázdniny? Jak vůbec
 dostanou k narozeninám mobilní telefon, Anička kozu. Od malička   vypadá taková vaše dovolená? Někdo
 Helena: Na Aničku je spolehnutí. Ráno
 vyrůstá na miškovické farmě a už ve dvanácti letech dost dobře ví,   se o zvířata staráme my s manželem,   se musí o zvířata postarat.
 že práce se zvířaty není jen radost, ale také pěkná dřina. Nikdy by   odpoledne spoléháme na Aničku. Do-  Anička: Já potřebuju koně i na dovole-
 chází  sem  taky  parta  dětí,  které  za   né. Rádi jezdíme na konci léta na Mo-
 ale neměnila.
 symbolický poplatek tisíc korun ročně   ravu a pak do Chorvatska do apartmá-
 a za pomoc se zaopatřením koní mů-  nů Lanterna. A hned před areálem je
 Sotva  Anička  začala  chodit,  bylo  skoro   Anička: Vzpomínám si na to. Ujali jsme   žou pravidelně jezdit nebo chodit na   malý ranč s koňmi a minizoo. Tam taky
 jisté, kudy povedou její první kroky. Byly   se jí od paní, která se o ni už nemohla   procházku. Anička tomu šéfuje.  chodím pomáhat a jezdit. Kamkoliv je-
 jí tři roky, když se její rodiče rozhodli za-  starat. Byl to skvělý dárek. Tenkrát to   deme na dovolenou, vždycky hledáme
 chránit  opuštěný  statek  a  založit  farmu.   bylo takové divoké kůzle. Hodně jsem   Jaká jsi šéfka?  místní koně a všude se ráda svezu. Ale
 Anička velmi brzy okusila, co obnáší péče   se kolem ní motala. Líbilo se mi to.  Anička: Ukazuju jim, jak se o koně sta-  rodiče si stejně na dovolené moc neod-
 o zvířata, a dnes šíří osvětu nejen v naší   (maminka)  Helena:  Vtipné  bylo,  že   rat.  Můžou  se  do  toho  zapojit  a  po-  počinou, protože pořád myslí na to, co
 městské části, ale i ve vzdálenějším okolí.  celou cestu domů v autě mečela. Ale   moct. Ony si tak uvědomí, co tahle prá-  se děje doma.
 brzy  se  stala  rodinným  mazlíčkem.   ce obnáší. Pochopí, že to není jen to, co   Helena:  To  je  pravda.  Naši  kamará-
 Umíš podojit kozu?  Je  to  stádové  zvíře  a  chyběl  jí  par-  vidí na obrázcích, pohodová projížďka.   di jsou schopni se o zvířata postarat,
 Anička: Zkoušela jsem to, ale upřímně   ťák, a tak jsme jí hned za dva dny dali   Uvidí i to, co tomu předchází. Procház-  ale je potřeba najít člověka, který se
 přiznám, že mi to nešlo. Místo aby mlé-  obojek a chodili jsme ji venčit. Bráva-  ka je pak taková odměna.  k nám na týden nastěhuje a převez-
 ko skončilo v kyblíku, bylo všude kolem.   li jsme ji všude s sebou. Tenkrát jsme   me vše od rána do večera. Na dovole-
 Ale nevadí, já ho stejně nepiju. Ochutna-  měli pejska a kozu. Venčili jsme je spo-  Ptát se Aničky, kdyby měla být   né jsme stejně myšlenkami tady. Ale je
 la jsem ho, ale nebylo to nic moc.  lu, a dokonce s námi jezdila i na cha-  zvířetem, jaké by to bylo, asi nemá   nutné změnit občas prostředí.
 lupu. Kolikrát jsme málem způsobili   smysl. Odpověď je jasná, že?
 Ptám se proto, že koza Julinka byla   nehodu, když řidiči místo na cestu ne-  Anička: Jasně. Kůň. Stoprocentně kůň.   Příští rok farma oslaví desáté výročí.
 tvoje první zvíře, které jsi dostala   věřícně koukali, co to je za psa. Dnes   Rozmazluju  všechny.  Ten  můj  první   Plánuješ nějakou akci pro kamarády?
 k třetím narozeninám…  už jsou na nás místní zvyklí.  větší, kterého jsem dostala jako dá-  Anička: Možná napeču muffiny, to mě


 12    U nás v Čakovicích /// www.cakovice.cz  06–2021 /// U nás v Čakovicích                                13
   10   11   12   13   14   15   16   17   18   19   20