Page 20 - Chytrý zpravodaj - Broumov 11/2025

Různé

České menšinové školství v Broumově v letech 1919–1938

Letos v září si Masarykova základní škola v Broumově Františkem Krejčím, Emilem Špatným a Václavem
připomínala 95 let od otevření budovy, ve které dosud Freimanem požadovala, aby byla česká škola v Broumově
sídlí. Tento objekt byl původně postaven pro české otevřena nejpozději se zahájením školního roku 1919/20.
menšinové školy, a nebude tedy na škodu připomenout Poslanci jako argument uváděli: „Hned po převratu začali
si stručně historii českého menšinového školství ve čeští rodičové v Broumově starati se o řádnou výchovu svých
městě, která se začala psát již v roce 1919 a skončila na dětí v rodném jazyce. V několika dnech přihlášeno bylo
podzim 1938. závazně ke stu českých dětí, lze však zaručiti, že z Broumova
Nevelká česká menšina byla součástí převážně a blízké Velké Vsi a Skřínice (Křinice, poznámka autora)
přihlásí se nejméně 150 českých dětí. Jest tedy v intencích
německého Broumova, a to minimálně od 2. poloviny příslušného školského zákona i českého obyvatelstva
19. století. O její početní velikosti si můžeme vytvořit z pohraničí broumovského, aby v době nejkratší byla tam
částečnou představu na základě výsledků sčítání lidu zřízena česká škola obecná. Škola mohla by býti zatím
v letech 1880–1910, kdy se ale nezjišťovala jako dnes dvojtřídní. České obyvatelstvo broumovské doporučuje,
národnost, ale tzv. obcovací řeč. aby škola česká byla umístěna v opuštěném kostelíku sv.
Obcovací řeč v Broumově Václava. Kostelík tento jest historickou památkou z dob
rok česká německá českých bratří, nevelkou adaptací dal by se pro vyučování
úřední sčítání 1880 405 5 276 zříditi a byl by tím zachráněn od zkázy a německého
úřední sčítání 1890 171 6 703 vandalismu. Podle soukromého sčítání, podniknutého
úřední sčítání 1900 130 7 218 v Broumově a v blízkém okolí, je tam asi 1 250–1 500 českých
úřední sčítání 1910 259 7 518 obyvatelů, kteří jménem naším obracejí se na školský výbor
I když tato čísla nejsou díky nejrůznějším podvodům i ministerstvo školství s prosbou, aby žádost za zřízení české
při sčítání příliš přesná, je jasné, že Češi byli tehdy školy v Broumově byla příznivě vyřízena. Obvyklou cestou
v Broumově ve výrazné menšině. Zdejší česká minorita instanční (místní, okresní a zemskou školní radou) nebylo
byla za dob Rakouska-Uherska navíc ekonomicky slabá lze zakročiti, protože německá místní i okresní školní rada
a postrádala chybějící prostory, kde by Češi byli svým by žádosti této nedoporučila, naopak by ji umlčela.“
pánem, což výrazně omezovalo její spolkovou činnost. Kostel sv. Václava nakonec pro potřeby školy adaptován
Teprve po získání vlastního objektu mohli Češi uvažovat nebyl. Naopak již 14. září 1919 v něm proběhla první česká
o zřízení české soukromé obecné školy ve městě, která bohoslužba, kterou sloužil místní kaplan Rydl. Ještě před
by v tomto domě sídlila. jejím zahájením měl v kostele slavnostní kázání kněz
Sigismund Bouška (1867–1942). České bohoslužby se
Češi získali svůj spolkový objekt (Národní dům) pak v kostele sv. Václava konaly i v následujících letech.
v Broumově až za první světové války. Vlivem válečných
událostí ovšem nebyly peníze ani lidé na založení české Datum 15. září 1919 je uváděno jako počátek vyučování
soukromé obecné školy, kterou by vydržoval přední na české dvojtřídní menšinové obecné škole v Broumově.
český obranný spolek Ústřední matice školská, a ta tak Tento den se tu ale ještě zřejmě nevyučovalo, pouze pro-
za dob Rakouska-Uherska ve městě nikdy nevznikla. bíhal zápis dětí. Prostor v podobě dvou tříd získala škola
nuceným záborem v levém traktu budovy (čp. 218, kde
Daleko příznivější situace pro vznik školy nastala se dnes sídlí gymnázium) německé obecné a měšťanské
vznikem Československa. Početně se zvětšila i česká chlapecké školy. V říjnu 1922 obsadila již velkou část pří-
menšina, a to přílivem nových státních zaměstnanců. zemí budovy. 24 oken ze tříd a čtyři z bytu správce školy
Národnost v Broumově tehdy směřovalo do dnešní Máchovy ulice, zatímco na
Kostelní náměstí dvě okna z učebny a čtyři z tělocvičny.
rok československá německá
1921 867 5 674
1930 1 115 6 016
V listopadu 1918 vznikl v Broumově český Národní
výbor, který na sebe strhl v regionu administrativu
a kompetence státních úřadů Československa. Byl to
právě on, který se 20. ledna 1919 rozhodl na své schůzi
učinit potřebné kroky pro urychlené otevření české
školy ve městě. Dle soukromého sčítání bylo v Broumově
napočítáno kolem 80 českých dětí, což ovšem nemělo
být konečné číslo. Také v sousední Velké Vsi bylo možno
počítat se 30 až 40 českými dětmi. Národní výbor se ve
věci zřízení české školy obrátil na školního inspektora
v Náchodě a také na Zemskou školní radu v Praze,
které v dopise z 23. ledna 1919 navrhoval, aby česká
škola prozatím sídlila v budově německé chlapecké O počátcích školy existují protichůdné informace. Ještě
školy či v klášteře milosrdných sester řádu sv. Karla 14. září 1919 neměla česká škola učitele. Zástupci české
Boromejského (dům čp. 89, kde je dnes ZUŠ) vedle menšiny (rotmistr Bohumil Zima, Josef Kara a Karel
kostela sv. Václava. Valenta) proto zajeli do Police nad Metují a požádali
Otázka urychleného zřízení české školy v Broumově se tam narychlo sezvaný učitelský sbor, jestli by někdo
v únoru 1919 dostala i na program jednání Národního z něj nebyl ochoten provést v Broumově zápis do české
shromáždění v Praze. Skupina poslanců České strany školy. Přihlásila se jedna učitelka (zřejmě se jednalo
o učitelku Sitovou), která vědoma si vážné situace ještě
národně sociální v čele s Fráňou Zemínovou, dr.
20