Page 17 - Chytrý zpravodaj - Broumov 11/2025
P. 17

Muzeum Broumovska



          O nové podobě hranic jednali spojenci na konferencích   linii  Odry,  která  až  po  zaústění  Kladské  Nisy  měla  být
          od  Teheránu  (1943),  přes  Jaltu  až  po  Postupim  (léto   zároveň novou hranicí. Odtud směrem k čsl. hranici ov-
          1945),  přičemž  za  delší  konec  provazu  tahal  po  celou   šem kreslíř (údajně tedy Stalin) váhal: nejprve od onoho
          dobu Stalin, jehož vůle se vzhledem k reálnému vývoji   ústí  provedl  červenou  pastelkou  rázný  škrt  k rozmezí
          přes  chabý  odpor  zejména  Británie  a USA  nakonec   Javornického  a Osoblažského  výběžku,  aby  ho  vzápě-
          také prosadila. Stalinovi šlo hlavně o východní polskou   tí  začmáráním  zneplatnil  a nahradil  novým  škrtem  na
          hranici, kterou hodlal výrazně západně posunout ve svůj   výběžek  Javornický  a paralelním  tahem  modrou  ho
          prospěch.  U posunu  té  západní  hranice  na  dosavadní   pak stvrdil jako hranici. Ještě zajímavější je pak červe-
          území  Německa  se  pak  hrálo  o to,  nakolik  bude  pro   nomodrý  škrtanec  mezi  Broumovským  a Javornickým
          Poláky  tak  bolestivá  ztráta  územně  kompenzována,   výběžkem,  který  značí,  že  české  volání  po  připojení
          čili o kolik a v jaké linii se hranice přeloží na německé   Kladska by v této hraniční variantě zůstalo vyslyšeno. Ne
          území.  Na  horní  linii  Odry  panovala  víceméně  shoda,   ovšem Kladska celého, ač ten škrtanec berme coby jen
          ovšem  na  linii  spodní  se  původně  uvažovalo  spíše   hrubě střižený, přec jen plyne, že město Kladsko by bylo
          o Kladské  Nise,  což  by  znamenalo,  že  Německo  by   v Čechách,  na  samé  hranici  s Německem,  kdežto  Nová
          v tomto  prostoru  přišlo  „jen“  zhruba  o Horní  Slezsko,   Ruda  by  zůstala  nadále  německou  Neurode.  (Mj.  po-
          Dolní by mu zůstalo. A Británie s USA na tom trvaly po   dobné zarovnání vidíme i nad Krnovskem a Opavskem.)
          celou dobu, ještě i v té Postupimi, kde se Stalinem nově   A zodpovím tedy otázku z nadpisu: ano, kdyby to tehdy
          tlačenou linií na Nise Lužické dali nakonec souhlas jen   takto  zůstalo,  pak  bychom  dnes  za  Otovicemi  doleva
          podmínečný s tím, že otázka bude definitivně dořešena   odbočili  k německé  hranici  s následným  příjezdem  do
          při závěrečné mírové konferenci, k níž už ovšem nikdy   Neurode, kdežto rovně bychom pokračovali po českém
          nedošlo.  Postoj  Francouzů  k této  otázce  byl  vlažný,  ale   území do (možná pak i okresního) města Kladsko. A nej-
          Britové a Američané si prostě jak z důvodů humánních,   blíže do Polska bychom to měli něco přes 60 km. Ještě
          tak čistě humanitárně technických nedovedli představit,   zajímavější by byl výlet do Vratislavi, která se měla stát
          jak  civilizovaným  způsobem  zvládnout  tak  obrovské   městem rozděleným Odrou na německou Breslau a pol-
          přesuny obyvatelstva. Přesun linie na Nisu Lužickou byl   skou Wrocław (po přesunutí hranice na Lužickou Nisu
          dán  postupem  Rudé  armády,  jíž  v patách  následovaly   byl takto rozdělen Zhořelec na Görlitz / Zgorzelec). A tu
          polské východní (Moskvou ovládané) jednotky a správní   bychom pak dnes mohli volně přebíhat po mostech mezi
          činitelé.  Stalin  pak  argumentoval,  že  správu  dobytých   německými  a polskými  supermarkety  a hledat  výhod-
          území vlastními silami není schopen zvládnout a ti Poláci   nější zbožíčko, jej, to by bylo něco!
          už tam prostě jsou. To byl ovšem pro Brity a Američany
          další problém, neboť to představovalo porušení uzavřené   Závěrem  pro  úplnost  dodám,  že  polsko  německá  hra-
          dohody,  že  správu  nad  dobytým  německým  územím   nice, jak byla tehdy nakonec ustanovena a jak ji známe
          si  mezi  sebe  rozdělí  pouze  čtyři  spojenecké  velmoci,   podnes,  byla  sice  „sovětskou“  východoněmeckou  re-
          kdežto  Poláci  se  takto  de  facto  stávají  nedohodnutým   publikou  (NDR)  smlouvou  s Polskem  formálně  uznána
          „správcem“ pátým. Možnost změny ale vzhledem k realitě   už  roku  1950  a „kapitalistickým“  západním  Německem
          byla opravdu spíš jen teoretická už i onoho roku 1945,   (SRN) pak r. 1970 v rámci rovněž uzavřené smlouvy ak-
          natož později. – Tolik objasnění situace v hrubé kostce.  ceptována jen jako prostě existující, se konečného, plně
                                                               právního a neodvolatelného uznání dočkala až po sjed-
          Že i Stalin ovšem zpočátku počítal s hranicí na Kladské   nocení Německa podpisem polsko - německé smlouvy
          Nise,  dokazovaly  např.  i vzpomínky  členů  tzv.  Státní   roku 1990. „Díky“ přesunu polské hranice na Lužickou
          národní  rady,  komunisticky  orientované,  možno  říci   Nisu si tak Sovětský svaz podržel Polsko hodně dlouho
          kolaborantské, neboť jsoucí bez mandátu mezinárodně   „na obojku“ – Stalin správně sázel na to, že pro Německo
          uznané  polské  vlády  sídlící  v londýnském  exilu.  Jejich   to bude po dekády „neskousnutelné“ a Sověti pak svou
          delegaci  Stalin  v červenci  1945  představoval  mj.  i své   silou  a mocí  budou  Polákům,  ovšemže  náležitě  posluš-
          představy  nových  hranic,  přičemž  prý  zakresloval  do   ným,  jedinými  garanty  neměnnosti  této  hranice.  A my
          map.  Zpětná  svědectví  jsou  sice  svědectví,  ale  mohou   teď ovšem „díky“ Stalinovi nemůžeme jezdit do Neurode
          být v lecčems nepřesná, a není tudíž nad původní mapu.   do EDEKy či NORMy pro levnější Nutellu a přebíháním
          A tu  mapu  údajně  v jednom  moskevském  státním  ar-  po mostech ve Vratislavi si žádnou výhodnější slevu ne-
          chivu  objevil  polsko-německý  historik  Bogdan  Musiał   vyběháme, šajse, himlhergot!
          a opublikoval ji r. 2007. Věrohodné okolnosti nálezu se
          mi  nepodařilo  dopátrat,  ale  možná  existuje  dobrý  dů-              Karel Franze, Muzeum Broumovska
          vod.  Každopádně  B.  Musiał  není  žádným  nýmandem,
          z Německa  má  doktorát,  v Polsku  profesuru,  za  sebou
          slušnou kariéru. A tvrdí tedy na základě rozboru, že zá-
          kres  v mapě  je  prokazatelně  z ruky  samotného  Stalina
          a že  vysoce  pravděpodobně  jde  o pracovní  materiál  ze
          zmíněného jednání s polskou delegací. I při případném
          zpochybnění  jde  ale  každopádně  o ruskou  dobovou
          mapu,  zákresy  do  ní  rozhodně  nedělal  nějaký  „vojín
          Nětrebko“ a že o linii na Kladské Nise se teoreticky „hrá-
          lo“ ještě v létě 1945, je sdostatek dalšími zdroji prokázáno.
          Mapa nám ale oproti písemným pramenům ukazuje z po-
          hledu Broumovska velmi zajímavé věci – viz její detail.
          Oranžovo  zeleně  jsou  tam  vytaženy  předválečné  hra-
          nice  –  čsl.  úsek  s Broumovským  výběžkem  rozpoznáte
          jasně  a v pravém  horním  rohu  vykukuje  kus  té  původ-
          ní polské. Modrou pastelkou tam pak vidíte zakreslenu


                                                                                                              17
   12   13   14   15   16   17   18   19   20   21   22