Page 17 - Chytrý zpravodaj - Broumov 11/2025

Muzeum Broumovska

O nové podobě hranic jednali spojenci na konferencích linii Odry, která až po zaústění Kladské Nisy měla být
od Teheránu (1943), přes Jaltu až po Postupim (léto zároveň novou hranicí. Odtud směrem k čsl. hranici ov-
1945), přičemž za delší konec provazu tahal po celou šem kreslíř (údajně tedy Stalin) váhal: nejprve od onoho
dobu Stalin, jehož vůle se vzhledem k reálnému vývoji ústí provedl červenou pastelkou rázný škrt k rozmezí
přes chabý odpor zejména Británie a USA nakonec Javornického a Osoblažského výběžku, aby ho vzápě-
také prosadila. Stalinovi šlo hlavně o východní polskou tí začmáráním zneplatnil a nahradil novým škrtem na
hranici, kterou hodlal výrazně západně posunout ve svůj výběžek Javornický a paralelním tahem modrou ho
prospěch. U posunu té západní hranice na dosavadní pak stvrdil jako hranici. Ještě zajímavější je pak červe-
území Německa se pak hrálo o to, nakolik bude pro nomodrý škrtanec mezi Broumovským a Javornickým
Poláky tak bolestivá ztráta územně kompenzována, výběžkem, který značí, že české volání po připojení
čili o kolik a v jaké linii se hranice přeloží na německé Kladska by v této hraniční variantě zůstalo vyslyšeno. Ne
území. Na horní linii Odry panovala víceméně shoda, ovšem Kladska celého, ač ten škrtanec berme coby jen
ovšem na linii spodní se původně uvažovalo spíše hrubě střižený, přec jen plyne, že město Kladsko by bylo
o Kladské Nise, což by znamenalo, že Německo by v Čechách, na samé hranici s Německem, kdežto Nová
v tomto prostoru přišlo „jen“ zhruba o Horní Slezsko, Ruda by zůstala nadále německou Neurode. (Mj. po-
Dolní by mu zůstalo. A Británie s USA na tom trvaly po dobné zarovnání vidíme i nad Krnovskem a Opavskem.)
celou dobu, ještě i v té Postupimi, kde se Stalinem nově A zodpovím tedy otázku z nadpisu: ano, kdyby to tehdy
tlačenou linií na Nise Lužické dali nakonec souhlas jen takto zůstalo, pak bychom dnes za Otovicemi doleva
podmínečný s tím, že otázka bude definitivně dořešena odbočili k německé hranici s následným příjezdem do
při závěrečné mírové konferenci, k níž už ovšem nikdy Neurode, kdežto rovně bychom pokračovali po českém
nedošlo. Postoj Francouzů k této otázce byl vlažný, ale území do (možná pak i okresního) města Kladsko. A nej-
Britové a Američané si prostě jak z důvodů humánních, blíže do Polska bychom to měli něco přes 60 km. Ještě
tak čistě humanitárně technických nedovedli představit, zajímavější by byl výlet do Vratislavi, která se měla stát
jak civilizovaným způsobem zvládnout tak obrovské městem rozděleným Odrou na německou Breslau a pol-
přesuny obyvatelstva. Přesun linie na Nisu Lužickou byl skou Wrocław (po přesunutí hranice na Lužickou Nisu
dán postupem Rudé armády, jíž v patách následovaly byl takto rozdělen Zhořelec na Görlitz / Zgorzelec). A tu
polské východní (Moskvou ovládané) jednotky a správní bychom pak dnes mohli volně přebíhat po mostech mezi
činitelé. Stalin pak argumentoval, že správu dobytých německými a polskými supermarkety a hledat výhod-
území vlastními silami není schopen zvládnout a ti Poláci nější zbožíčko, jej, to by bylo něco!
už tam prostě jsou. To byl ovšem pro Brity a Američany
další problém, neboť to představovalo porušení uzavřené Závěrem pro úplnost dodám, že polsko německá hra-
dohody, že správu nad dobytým německým územím nice, jak byla tehdy nakonec ustanovena a jak ji známe
si mezi sebe rozdělí pouze čtyři spojenecké velmoci, podnes, byla sice „sovětskou“ východoněmeckou re-
kdežto Poláci se takto de facto stávají nedohodnutým publikou (NDR) smlouvou s Polskem formálně uznána
„správcem“ pátým. Možnost změny ale vzhledem k realitě už roku 1950 a „kapitalistickým“ západním Německem
byla opravdu spíš jen teoretická už i onoho roku 1945, (SRN) pak r. 1970 v rámci rovněž uzavřené smlouvy ak-
natož později. – Tolik objasnění situace v hrubé kostce. ceptována jen jako prostě existující, se konečného, plně
právního a neodvolatelného uznání dočkala až po sjed-
Že i Stalin ovšem zpočátku počítal s hranicí na Kladské nocení Německa podpisem polsko - německé smlouvy
Nise, dokazovaly např. i vzpomínky členů tzv. Státní roku 1990. „Díky“ přesunu polské hranice na Lužickou
národní rady, komunisticky orientované, možno říci Nisu si tak Sovětský svaz podržel Polsko hodně dlouho
kolaborantské, neboť jsoucí bez mandátu mezinárodně „na obojku“ – Stalin správně sázel na to, že pro Německo
uznané polské vlády sídlící v londýnském exilu. Jejich to bude po dekády „neskousnutelné“ a Sověti pak svou
delegaci Stalin v červenci 1945 představoval mj. i své silou a mocí budou Polákům, ovšemže náležitě posluš-
představy nových hranic, přičemž prý zakresloval do ným, jedinými garanty neměnnosti této hranice. A my
map. Zpětná svědectví jsou sice svědectví, ale mohou teď ovšem „díky“ Stalinovi nemůžeme jezdit do Neurode
být v lecčems nepřesná, a není tudíž nad původní mapu. do EDEKy či NORMy pro levnější Nutellu a přebíháním
A tu mapu údajně v jednom moskevském státním ar- po mostech ve Vratislavi si žádnou výhodnější slevu ne-
chivu objevil polsko-německý historik Bogdan Musiał vyběháme, šajse, himlhergot!
a opublikoval ji r. 2007. Věrohodné okolnosti nálezu se
mi nepodařilo dopátrat, ale možná existuje dobrý dů- Karel Franze, Muzeum Broumovska
vod. Každopádně B. Musiał není žádným nýmandem,
z Německa má doktorát, v Polsku profesuru, za sebou
slušnou kariéru. A tvrdí tedy na základě rozboru, že zá-
kres v mapě je prokazatelně z ruky samotného Stalina
a že vysoce pravděpodobně jde o pracovní materiál ze
zmíněného jednání s polskou delegací. I při případném
zpochybnění jde ale každopádně o ruskou dobovou
mapu, zákresy do ní rozhodně nedělal nějaký „vojín
Nětrebko“ a že o linii na Kladské Nise se teoreticky „hrá-
lo“ ještě v létě 1945, je sdostatek dalšími zdroji prokázáno.
Mapa nám ale oproti písemným pramenům ukazuje z po-
hledu Broumovska velmi zajímavé věci – viz její detail.
Oranžovo zeleně jsou tam vytaženy předválečné hra-
nice – čsl. úsek s Broumovským výběžkem rozpoznáte
jasně a v pravém horním rohu vykukuje kus té původ-
ní polské. Modrou pastelkou tam pak vidíte zakreslenu

17