Page 23 - Chytrý zpravodaj - Broumov 04/2025

Muzeum Broumovska

konflikt, kdy se opět dle nastavených pravidel (zachová- Náš cimbál má průměr 62,5 cm a výšku (i se závěsem)
ny byly pouze zvony starší 300 let, byť i toto nařízení často 39 cm. Na lemu je opatřen nápisem: „UNS GOSS 1917
rekvírovací komise nerespektovaly) většina jeho zvonů MEISTER OKTAV WINTER IN BRAUNAU UNTER DEM
nevyhnula tavicím pecím a přelití pro válečné účely. BUERGERMEISTER JOSEF SCHOLZ.“; verš na jeho pláš-
ti zní: „MEIN EHERNER MUND, / GIBT STUND ´ FÜR
SZTUND / DEN ZEITEN LAUF DEN MENSCHEN KUND.“
V překladu do češtiny tedy: „ODLIL MĚ ROKU 1917 MISTR
OKTAV WINTER V BROUMOVĚ ZA STAROSTY JOSEFA
SCHOLZE.“ Verš na plášti cimbálu bychom mohli volně
přeložit jako: „MÁ KOVOVÁ ÚSTA / ZVĚSTUJTE HODINU
CO HODINU / LIDEM BĚH ČASU.“

Fotografie z výroby firmy Oktava Wintera použitá v jeho
reklamním katalogu.
Po roce 1945 byla firma Oktava Wintera znárodněna a vý-
roba už v ní nebyla obnovena. Samotný Oktav Winter však
ve výrobě pokračoval po odsunu do západního Německa
ve Strassu u města Ulm (Švábsko). Podařilo se mu i zde
vybudovat jednu z největších zvonařských firem v pová-
lečném Německu, pravděpodobně opět využil příležitosti
a odléval náhrady za rekvírované zvony. Dle článku Pavly
Jungmannové zde pracovalo přibližně 120 zaměstnanců, Cimbál z roku 1917 ve sbírkách Muzea Broumovska.
většina z nich z řad odsunutého německy mluvícího oby- V úvodu článku už jsem zmínil, že dva mosazné cimbály
vatelstva z Československa. Někteří z nich se dokonce pro radniční věž v Broumově odlil otec Oktava Wintera.
v meziválečném období vyučili v továrně Oktava Wintera Ty byly pravděpodobně zrekvírovány a roztaveny za
a pocházeli přímo z Broumovska. 1. světové války. Oktav se vrátil z války v roce 1917 (po
Své zvony signoval nápisem v němčině či češtině „OKTÁV zranění, které utrpěl v Užeckém průsmyku) na zotavenou
WINTER / ZVONAŘ / V BROUMOVĚ“, opatřoval je také domů a odlil pro své rodné město cimbál z rezu nepřístup-
unikátním pořadovým číslem zvonu. Například zvon ulitý né směsi, protože bronz byl vyhrazen pro válečné účely.
v roce 1918 do Olomouce nesl číslo 376 a zvon z podzimu Po válce v roce 1926 už odlil cimbály z bronzu a válečná
1928 už je označen číslem 2865. Winterova firma odlila náhražka z roku 1917 je ta, která se dochovala v muzeu.
velký počet zvonů pro kostely a zvonice nejen v Čechách, Pokud by totiž tento cimbál sloužil dál, začal by časem
ale i v širším regionu střední Evropy. Na Liberecku patřil praskat stejně jako například zinkové zvony v Ostašově
v té době mezi nejžádanější zvonaře, zvony dodal i do ně- nebo Jirkově. Zůstává otázka, zda museli tento cimbál vy-
kolika pražských kostelů, ale také do Německa, Rakouska, táhnout i za II. světové války a znovu ho do věže zavěsit.
Polska, Jugoslávie či na Slovensko. U dalších zvonů se Díky ochotě Miroslava Nentwicha se nám podařilo potvr-
pak podílel na jejich renovaci či přetavení. dit, že dva cimbály, které odbíjí na broumovském náměstí
čas až do dnešních dnů, pochází také z Winterovy dílny
Z článku Michala Streubela jsme se dozvěděli, že jeden a v roce 2026 jim bude přesně sto let.
z vernéřovických kostelních zvonů, konkrétně střední
zvon z roku 1560, který vážil 60 kg, byl v roce 1907 znovu Tolik představení sbírkového předmětu připomínajícího
odlit Oktavem Winterem. Díky tomu byl ale v roce 1916 slávu broumovských zvonařů, jejichž díla se pyšnila vy-
podobně jako další tři (celkem z pěti vernéřovických zvo- sokou kvalitou. Firma Oktava Wintera byla považována ve
nů) zrekvírován. V roce 1924 byly do Vernéřovic pořízeny své době za velmi spolehlivou. Však i text z jeho v češtině
z Winterovy dílny dva nové, které však stejný osud potkal vydaného katalogu zní: „Vzal jsem si za obchodní pra-
za druhé světové války, pravděpodobně v zimě 1943/44. vidlo, žádný zvon ze svého závodu neodesílati, který
Shodou popsaných okolností a vlivem „velkých dějin“ se by vzhledem na bezvadné lití a krásný ton v každé
do dnešních dob příliš výrobků Winterovy firmy nedo- skoušce obstáti nemohl.“
chovalo. Přesto existují desítky výjimek dokazujících um Dějinným paradoxem zůstává skutečnost, že Winter využil
broumovských zvonařů. V našem regionu se jím odlitým velké poptávky po lití nových zvonů místo rekvírovaných
zvonem může pyšnit Machov, na plášti nese vyobrazení v první světové válce a následně se velké části jeho výtvo-
svatého Václava a nápis „Sv. Václave oroduj za nás“ i text rů dostalo během druhého světového konfliktu stejného
„Ulil Oktáv Winter zvonař v Braunau, NR.840“. osudu. Díky tomu se i v našem regionu dochovalo jen pra-
Teď už k samotnému cimbálu ze sbírek Muzea málo z výtvorů jeho slévárny… o to zajímavější je trojice
Broumovska. Nejprve se sluší osvětlit význam toho- cimbálů v majetku města, jeden v naší stálé expozici, dva
to slova - cimbál (nebo taky cymbál) je v tomto případě ve věži Staré radnice.
zvonovitý kovový nástroj, který je běžnou součástí stroje Při zpracování textu jsem vycházel z dřívějších článků
věžních hodin. Má ovšem jednodušší tvar než zvon a jeho zpracovaných na toto téma, našich sbírek, místní znalos-
výroba je daleko snazší. Na rozdíl od zvonu je vždy pev- ti a také z poznatků od Jana Trnky z Centra stavitelského
ně zavěšen, protože je rozezníván bicím kladivem z vnější dědictví v Plasích.
strany. Michal Bureš, Muzeum Broumovska

23