Page 22 - Chytrý zpravodaj - Broumov 04/2025

Muzeum Broumovska

Poklady ve sbírkách Muzea Broumovska - 4. díl

Cimbál odlitý v broumovské slévárně Oktava Wintera

V dubnovém čísle Broumovských novin bychom vám oceněna Obchodní živnostenskou komorou na výstavě
rádi představili cimbál, tedy bicí zařízení k odbíjení v Liberci. Společnost „Oktav Winter, Glockengießerei
času, tento byl konkrétně odlit v roce 1917 a pochází und Metallwarenfabrik“ sídlila nejprve v jeho domě
z dílny Oktava Wintera. čp. 194. Slibný rozvoj jeho firmy ukončila Velká válka.
„Kteráž následkem mobilisace průmyslu mnohým
Na úvod se tedy sluší nejprve představit tohoto výjimeč- podnikům uškodila, také s námi zvonaři zle si zahrála
ného broumovského rodáka. Celým jménem Oktavian a já sám za příčinou narukování a vykonání polní
Bruno Winter se narodil 18. ledna 1882. Dětství prožil služby svůj závod zanechati jsem musel. Jen v čase
v Broumově, v roce 1899 se po vyučení vydal na tova- mých dovolených následkem zranění jsem byl s to,
ryšskou cestu, díky které získal zkušenosti od zvonařů styky s mými zákazníky tak náhle přerušené, znovu
v Chomutově, Lublani i Terstu. Z jeho osobního listu víme, předběžně navázati,“ jak píše sám Oktav Winter ve svém
že 1. července 1906 přebírá po otci dům s obchodem na reklamním katalogu. Dále pokračuje: „Silný nedostatek
tzv. Floriánském náměstí (dnes Malé náměstí) čp. 194 za materiálu a surovin ve výrobě děl a v muničních
18 000 zlatých. Dne 4. července 1905 se oženil s Marií továrnách panující, potřeboval také bronzové
Neumannovou z Broumova a měli spolu celkem čtyři děti. zvony s věží, dal také mě v druhém odebírání zvonů
Tři z nich (dvě dcery a syn) se pravděpodobně dožily do- v roce 1918 příležitost, v mém závodě pracujícím pro
spělosti. Syn Oktavian Franz Winter však zemřel ještě válečné dodávky, kamž jsem komandován byl, obírati
před oslavou prvních narozenin. To ale nebyla poslední se náhražkou zvonů. Stávající pokusy s mojí rezu
rodinná tragédie, Oktav totiž kolem roku 1927 ovdověl. nepřístupnou směsí dospěly k dobrým výsledkům
Ze vzpomínek profesora P. Vincence Maiwalda na rok 1914 a dodal jsem přes 160 zvonů z této směsi zhotovených,
se dozvídáme: „V neděli 26. července byla v Broumově v rozličných velikostech, k úplné spokojenosti
vyhlášena mobilizace a druhý den se již o ½ 9 ráno p. t. zákazníků.“
společně odpochodovalo z náměstí na nádraží.
Rukující doprovázeli za zvuků ostrostřelecké hudby
veteráni s praporem a velké množství lidí. Na nádra-
ží měl ke svým kamarádům plamenný vlastenecký
projev Oktav Winter, který rovněž rukoval ke svému
vojenskému útvaru. Za volání slávy a zdaru a za zvu-
ků rakouské hymny odjížděli rukující na přikázaná
místa. Další skupinu odvedenců doprovázeli v nedě-
li 2. srpna na nádraží opět veteráni ve velkém počtu
a s praporem a s ostrostřeleckou kapelou, když před
tím k nim na náměstí pronesl nadšený projev velitel Od konce války odlévá zvony opět pouze z bronzu a varu-
válečných vysloužilců Franz Stumpf a okresní hejt- je před levnou náhražkou z oceli protože: „Každý ocelový
man rytíř von Koristka věnoval táhnoucím do boje zvon je rezu přístupný a vyhlíží v krátkém čase jako
pozdravy na rozloučenou.“ Za 1. sv. války sloužil Oktav rezavý kotel, a má také dle toho přiměřený zvuk, na-
Winter u střeleckého regimentu č. 11 v Jičíně, poté byl proti čemuž bronzové zvony stářím získávají na tonu.“
nasazen na ruské frontě u Görlitze a později v Karpatech
v Užockém průsmyku. Byl dvakrát raněn a za své hrdin- Za poválečné prosperity, kdy vzrůstala poptávka po no-
ství v boji oceněn medailí za statečnost. vých zvonech (kterými nahrazovali válečné rekvizice),
Po první světové válce se Winterovi nebývale obchodně si Winter v roce 1922 postavil novou zvonárnu v Sadové
dařilo (o tom více později), ale za světové krize ve 30. letech ulici čp. 125. Tato budova dodnes zaujme svou původní
byl nucen provoz utlumit, což možná vedlo k jeho politic- hmotou, ale coby slévárna zvonů přestala fungovat už bě-
kému „vývoji“ a k tomu, že v roce 1940 se pyšnil titulem hem hospodářské krize okolo roku 1929.
Standartenführer, tedy vyšší velitelskou hodností přísluš-
níků paramilitárních jednotek SA v Broumově. Na konci
války v roce 1945 zastával funkci Volksturmkommandanta
v Meziměstí.
Po odsunu do západního Německa se dostal do obce
Strass u města Ulm, kde opět začal podnikat. Zde se také
podruhé oženil dne 12. prosince 1948 s Eleonorou Albinou
Langerovou, narozenou v Meziměstí. Ta zemřela v březnu
1959. Dvojitý vdovec zemřel 29. dubna 1964 v požehna-
ném věku 82 let v Düsseldorfu.
Nyní bych se chtěl blíže věnovat řemeslu a podnikání
Oktava Wintera. O zvonařství se zajímal již jeho otec Franz
Krispin Winter (žil v letech 1830 až 1907), který byl profesí
slévač mosazi a který prokazatelně ulil dva mosazné Současná podoba někdejší budovy zvonařství v Broumově.
hodinové cimbály pro broumovskou radniční věž.
Samotný Oktav začal odlévat zvony hned po návratu ze Velký dopad na tisíce zvonů odlitých zvonařstvím Oktava
zmíněné tovaryšské cesty a už v roce 1903 byla jeho firma Wintera v meziválečném období měl druhý světový

22