Page 38 - Chytrý zpravodaj - Broumov 03 2022
P. 38
Od našich dopisovatelů
Martin, Monty a Tobby
na „Šediváčkovi“ opět
republikově druzí!
Díky sládkovi olivětínského pivovaru Martinu Ducháčovi je
pojem Šediváčkův long Broumovákům snad dobře znám. Jedná se
o prestižní závody psích spřežení, klasifikované jako Mistrovstvím
ČR v LONGu (dlouhých tratí), ale protože ten zatracený miniaturní
covidek dokázal vloni zlikvidovat i toto olbřímí klání, tak pro
čtenáře po dvouleté pauze raději zrekapituluji: Jde o nejdelší
závod u nás a jeden z nejnáročnějších v celé střední Evropě –
účastníci v něm celkem nastoupají více než 7 500 výškových
metrů. Koná se v Orlických horách na trati čtyřetapové longové,
cca 200 km, a na cca 300 km superlongové pětietapové. Ztížen Ač se z fotografického hlediska nejedná zrovna o nejzdařilejší
je navíc jedním, respektive dvěma povinnými přenocováními snímek, Tobbymu se do záběru nevešla hlava, líbí se mi výstižným
na sněhu. Jubilejní XXV. ročník letos proběhl ve dnech zachycením dynamiky pohybu a napětí výrazu. Monty zde vůbec
25. až 29. ledna, přičemž Martin Ducháč se svými psími nevypadá na veterána s ubývajícími silami. Do výřezu jsem
parťáky, huskym Montym a alaskánem Tobbym, se ho zúčastnili nakomponoval získanou stříbrnou medaili. Obecné rčení praví, že
popáté v řadě a pokaždé s plackou na bedně – třikrát si dojeli každá věc má svůj rub i líc v tom smyslu, že každé pozitivum sebou
pro bronz a letos podruhé opět stříbrní (prvně r. 2019 a tehdy nese i jisté negativum. Medaile budou jednou z výjimek, pro jejich
dokonce dvojnásobně i na trati MID na Janovičkách, rovněž s majitele je rub i líc stejně krásný.
puncem Mistrovství ČR). Šediváček se jede v sedmi kategoriích
závodních a jedné turistické, přičemž broumovské trio sbírá mozkem. Pořizovat a vytrénovat nového psa se už Martinovi asi
medaile v kategorii skijöring (SkJ), tedy běžkař v zápřahu za nevyplatí, tak nezbývá doufat, že Tobby od Montyho přeci už jen
jedním nebo dvěma psy. Ono výše uvedené „cca“ u délky tratí něco pochytil a v příštím Šediváčkovi zastane obě funkce a odvede
značí, že jsou v každém ročníku a v každé kategorii individuálně práci za dva. Bylo by nyní jistě ideální prodloužit si sportovní
uzpůsobeny momentálním přírodním podmínkám, takže zatímco kariéru zakoupením dvou tří nových párů psů s přesedláním na
v minulém (vzhledem ke covidu předloňském) ročníku měla fyzicky méně náročné sáňky, ale je to přeci jen o penězích. Už jen
skijöringová trať jen 138 km a Martin ji projel za 10,5 hodiny svižně to veškeré vybavení, které musíte mít minimálně trojmo. A ptávají-
s průměrnou rychlostí 13 km/h, tak letos přiblížila se svými li se automobilisté přeneseně: Kolik ti to žere?, pak u Martinova
197 km deklarovanému ideálu a na její zdolání potřeboval bezmála dvouspřeží se lze zeptat bez metafory, přičemž letošní odpověď
18,5 hodiny s průměrem necelých 11 km/h. Kategorii SkJ na zní: 10 kg vepřového ořezu, 10 konzerv 100% hovězího, k tomu
Šediváčkovi kraluje neomylně od Martina takřka o generaci mladší ještě nějaké hovězí sušené, syrové telecí a pár paštik na 200 km
Petr Kolář, světový vicemistr v MIDu 2019, a psal jsem, že jednou – to snad vyjde dráž, než „krmit“ terénního Hummera. Vyvozuji,
by ho třeba také mohla postihnout nějaká slabší chvilka a Martin že třeba takový šampion Roman Habásko jezdící se saňovým
by konečně mohl sáhnout po zlatu – moc bych mu to přál, za svou dvanáctispřežím sebou musí vozit žrádla snad plnou dodávku.
houževnatost by si to zasloužil, ale Kovář letos opět nezaváhal. Při tak dlouhém a náročném závodě se prakticky nelze
A ta Martinova houževnatost je opravdu obdivuhodná, vyhnout různým malérům, v daný moment nepříjemným, zpětně
každým rokem více. Už po svém prvním startu na Šediváčkovi však kořenícím vzpomínky. Martinovi se v minulých ročnících
ve svých 44 letech totiž naznačoval, že další účastí si zdaleka podvakrát podařilo hned v prvních etapách odrovnat lyže, pročež si
není jist. A nyní, kdy nemá daleko do padesátky, což je věk, kdy už teď dává pozor. Při sjezdech na úrovni strmosti Ruprechtického
většina z nás už fotrovatí, či přímo bačkorovatí, počítá, dá-li Bůh, špičáku je raději odepíná a krpál sbíhá. Přichází tak sice o cenné
i s příštím ročníkem. Vyžaduje to celoroční železně disciplinovaný minutky, ovšem při eventuelní ztrátě lyží jde o násobky. V druhé
trénink. Ten probíhá šest dní v týdnu, pochopitelně na sucho, tedy variantě stáhne psy za sebe a sjíždí plužením, což se mu ale
formou canicrossu, kdy v závěsu za psy buď běžíte, nebo jedete v 2. etapě nevyplatilo, když v jednom saněmi rozrytém korytě upadl
na koloběžce. Párkrát jsem tu pádící trojici zahlédnul a říkal si, a o větev si rozpáral celý batoh. Kontrolní stanoviště bylo naštěstí
že tak těch sto metrů bych si s nimi zaběhnul s chutí, ovšemže nedaleko, ale zbytek etapy musela broumovská trojka absolvovat
kdyby kapánek zvolnili – oni ale v létě naběhají denně kolem šesti bez občerstvovacího proviantu. Ještě závažněji vyhlížel malér
kilometrů a s blížící se sezónou, jakmile se ochladí, dávky zvyšují na 20 km 1. etapy, kdy Martin předjížděl německou závodnici se
až na víkendových 30 - 40 kilometrů, navíc s povinnou výbavou saňovým osmispřežím. Jednomu z jejích psů to zjevně nebylo
v batohu! po vůli a zakousnul se do Tobbyho boku. Po dojezdu pro jistotu
Škoda však onoho loňského covidem promarněného roku. přivolaný veterinář však naštěstí zkonstatoval, že zranění není
Stárne totiž nejen Martin, ale hlavně psi, přičemž pro desetiletého závažné a mohou pokračovat.
Montyho to byl letos Šediváček zcela jistě poslední, stává se Šediváček, zařazený do prestižní série čtyř extrémních závodů
pomalu psím dědečkem. Už vloni v listopadu, kdy se Martin ULTIMATE SLEDDOG CHALLENGE, se může pochlubit
zúčastnil Hradeckého midu v kategorii MSC2, tedy jezdec na mezinárodní účastí i respektem, což šediváčkovský matador
koloběžce s 1 až 2 psi na 2x 20 km, musel nechat Montyho doma, Roman Novotný vystihnul v jednom novinovém rozhovoru: „Byl
neboť sice kratší, ale v nepoměrně svižnějším tempu jetý závod už jsem ve Švédsku a když jsem tam řekl, že jsem jel Šediváčkův long,
by byl nad jeho síly. I tak si s Tobbym dojeli pro pěkné páté místo, mělo to docela velký ohlas, až jsem se divil.“ Martinovy medailové
přičemž i tento závod měl statut Mistrovství ČR. Jestliže sedmiletý sukcesy jistě nelze plně srovnávat s výsledky vrcholových
Tobby je prý v dvojspřeží motorem, pak zkušený Monty zas jeho profesionálních sportovců přetlačujících se za podpory servisních
38