Page 19 - Chytrý Zpravodaj - Brandýsko únor 2021
P. 19

19  |  MĚSTSKÉ LISTY                       otisky rudolfínské doby                                            Únor

                                     oTISKY RuDoLFínSKé DoBY

           Za renesance zažívalo naše město období mimořádného rozkvětu a slávy. Vše skončilo katastrofální
            devastací za třicetileté války (1618-1648), především při přezimování švédských vojsk 1639-1640.
        Poválečná obnova byla náročná a trvala dlouho. Muselo se začít od píky – chyběla kontinuita lidí a až na
           výjimky i staveb. Prostřednictvím tohoto seriálu se chceme pokusit zrekonstruovat obraz Brandýsa
              v období, kterému vévodila vláda Rudolfa II. První díl je zaměřen na zásobování města vodou.

      zdroje vody pro Brandýs                                    vu dávají, že vždycky ustavičný pramé-  bách nádeníkům a zedníkům za vyčiš-

                                                                 nek v témž místě vychází a vodu vydá-  tění vrábského kalu, vyzdění pramenů
      Brandýs v  16. století disponoval několika vodními zdroji.   vá...“ Jan Mlynář upozorňuje i na další   a zřízení haltýře (lze předpokládat, že
      Začněme Vinořským potokem.  na potoce místní patrně již ve   okolní  prameny:  „Jsou  také  pod  týmž   zdrojem byla dnešní nádrž u  bývalé
      středověku zřídili řadu rybníčků a stavů. Potoční voda byla ne-  pramenem  jiné  studénky, od  kterýchž   vrábské sýpky/tvrze).
      postradatelná pro napájení dobytka. Městečko však potřebova-  by též na zámek vody dovedený býti   Zmiňme ještě prameniště na loukách
      lo další zdroje především pramenité vody. Když počátkem    mohly, ale že nad nimi rybníkové i jiné   „mezi cestami Zápskou a Zípeckou“ (tj.
      16. století vznikl pivovar (při dnešní Pražské ulici), využíval nej-  zbahnilosti přirozenou čerstvost (jim)   přibližně někde v  prostoru dnešního
      prve vodu ze studánky přímo na svém pozemku.               odjímají“, nedoporučuje je využívat.   Kauflandu). toto prameniště bylo vyu-
                                                                 Přesné umístění „skalnatého“ prame-  žito na přelomu 16. a 17. století v sou-
      Měšťané i zámecké provozy mohly vyu-  pro brandýský zámek: „...jakož milosti-  niště není snadné určit. Snad se jedná   vislosti s budováním obory východně od
      žívat také studní (stáří těch dochova-  vé poručení vaší arciknížecí (Ferdi-   o prostor u bývalé bažantnice východně   zámku jako zdroj vody pro její rybník
      ných se nám však těžko určuje) nebo   nand II. Tyrolský) milosti se jest stalo,   od Vrábí, které cituje J. V. Prášek jako   (dnešní Královický rybník).
      povrchových pramenišť jižně od města.   abych studénku na gruntech pánův   zdroj vody pro zázemí zámku: „Po levé   Úplně jsme zapomněli na řeku
      Největší koncentrace pramenišť se na-  Vrábských s pilností ohledal, kteráž by   straně jdouc k zámku na předhradí bý-  Labe. I tu v Brandýse dovedli pozoru-
      cházela kolem Vrábí. Část z nich však až   vodu čerstvou na zámek Brandejs s do-  val stojan, do kteréhožto voda prameni-  hodným způsobem využít. Už krátce
      do poloviny 80. let 16. století ležela na   statkem  vydávati  mohla.“  Jan Mlynář   tá, kteráž se z Kavčího sadu slove, kdež   před polovinou 16. století byla voda
      pozemcích rodu Vrábských, tehdejších   dvakrát Vrábí „měrami přeběhl“ a do-  nyní vobora bažantí jest, po trubách, ku   pro potřeby zámku čerpána pomocí
      majitelů Vrábí. Rostoucí nároky na vod-  poručil využít prameniště, o němž pro-  pohodlí zámku i města vedla.“  vodárny při podzámeckém mlýnu, zá-
      ní zdroje donutily správu panství k jed-  hlásil následující: „Místo skalnaté, k zá-  Vrábské vodní zdroje využívali také   hy došlo k  dohodě mezi zámeckými
      nání a  „hydrologickým“ průzkumům.   padu slunečné... (kde) pramínek vody   brandýští měšťané. Vodu vedli potru-  úředníky a měšťany a čerpaná labská
      Jimi byl (někdy před rokem 1567) pově-  se vyprýšťuje, kterejž by se na zámek   bím přímo od vrábské tvrze. Doklady   voda byla zavedena potrubím do měs-
      řen Jan Mlynář z Nového Města praž-  Brandejs po trubách dovést s dostatku   k  tomu máme z  konce 16. století.   ta jako alternativní zdroj.
      ského. Voda měla být primárně určena   mohl. také o něm mnozí lidé staří zprá-  Rozpočet z roku 1596 hovoří o plat-  Martin Hůrka, historik OMPV

      vodovody, kašna, vodárna                                   druhé straně přivézt potrubím dobrou   příslušné kolo ve mlýně zamrzlo.
                                                                 vodu. Vodárna byla naplňována čerpá-
                                                                                              Musely tak být narychlo vykonány
      níže přinášíme výčet technických vymožeností spojených se   ním vody z Labe pomocí jednoho kola   úpravy na staré zanedbané zámecké
      zásobováním města a zámku vodou v době renesance (třicetile-  podzámeckého mlýna, voda z  ní pak   studni, aby její voda mohla posloužit
      tou válku nepřežila ve funkčním stavu ani jedna):          dle potřeby tekla samospádem. V tuhé   jako dočasný náhradní zdroj.
                                                                 zimě 1550-1551 nastal problém, když   Martin Hůrka, historik OMPV
      i) POtruBní                  ky (např. při rekonstrukci náměstí v le-
      vOdOvOdní vedení             tech 2010-2012 byla odkryta potrubí
      Rozpočet Jana Mlynáře (před 1567) na   prozatím datovaná do širšího úseku
      vedení vody z  prameniště u  Vrábí na   16.-19. století).
      zámek obsahuje i přesnou délku chysta-
      né  trasy 4.031  pražských  loktů  (cca   ii) kaŠna
      2.400 metrů), na což se mělo použít 516   V souvislosti s budováním brandýského
      borovicových  trub  dlouhých  7  loktů   vodovodního systému vznikly na jeho
      (něco přes 4 metry). Borovice „jestliže   trase (trasách?) i další zařízení, přede-
      by v lesích k panství brandejskému nále-  vším „stojany na vodu“, a také „kašna“,
      žejících vyhledány býti nemohly, tehdy   jejíž umístění můžeme prakticky s jisto-
      na panství  poděbradském  okolo   tou předpokládat na náměstí. Ze zmí-
      Velenky bez přílišné školy shledati se   nek  se  jednalo  o  kašnu  „kamennou“,
      mohou“. Jedná se ovšem jen o rozpočet,   kterou napájela voda tekoucí dřevěným
      jak vše nakonec dopadlo, s určitostí ne-  potrubím samospádem od vrábské tvr-
      víme. to při budování druhého vodovo-  ze. Hovoří se o ní také jako o „městské
      du od Vrábí, tj. od vrábské tvrze na   kašně“. Roku 1571 byla již do té míry
      brandýské náměstí, koncem 16. století   sešlá, že měšťané uvažovali o výstavbě
      si jsme již jistější. Máme totiž k dispozi-  nové s  odhadovaným nákladem přes
      ci  účty  za vykonanou  práci.  Obsahují   50 kop českých grošů.
      nejen mzdy, ale také např. položku plat-
      by za dřevo (včetně nákladu na malé   iii) vOdárna
      všimné): „Za dříví borové od pana dě-  Vodárna byla zřízena pravděpodobně
      kana staroboleslavského na trouby kou-  Habsburky krátce po konfiskaci bran-
      pené i s outratou za víno v poctě témuž   dýského panství Krajířům z  Krajku
      panu děkanu odeslané...“ Dřevěná, ko-  (1547). Již toho roku totiž dostal mistr
      vovými spojkami pospojovaná potrubí   Pavel za úkol zámek zvýšit, zajistit od-
      jsou v Brandýse doložena i archeologic-  vod patrně dešťové a špinavé vody a na   Autor fotografií: Mgr. Lukáš Baloun, archeolog ÚAPPSČ
   14   15   16   17   18   19   20   21   22   23   24