Page 14 - Chytrý Zpravodaj - Brandýs n. Labem - St. Boleslav - prosinec 2020

o
Pr
SI
nec
14 | MĚSTSKÉ LISTY Zámek Brandýs nad Labem Prosinecec–srpen 2014
Páté putování po historii
zámeckých zahrad

Ani páté vyprávění ještě neukončí návštěvu zámecké zahrady.
Tajemných zákoutí má v sobě skryto tolik, že se s ní definitivně rozloučí-
me až v lednovém čísle Městských listů a zdaleka by mé vyprávění o ní
nemuselo končit.

Vždyť se teprve chystáme do zámecké je vrcholně barokní. Je vsazena do re-
zahrady vstoupit pilířovou branou nesanční ohradní zdi a dříve se o ní
a pouze fotografie nás mohou infor- tvrdilo, že je zazděnou bránou. Ale tou
movat o tom, že ještě poměrně nedáv- nikdy nebyla. Vznikla jen jako pohle-
no byla součástí budov, které zde stály. dové ukončení osy parku krátce před
Dnes tu stojí osamocena a určitě ně- rokem 1730. Pamatuje tedy časté po-
koho z vás již napadlo, že sem jaksi byty císaře Karla VI. a s tím i opravy
nepatří, když neprochází žádnými brandýského zámku, které byly spoje-
zdmi bránícími nám vstupu. Zdá se ny samozřejmě s úpravami jeho zahra-
být cizím prvkem i přesto, že se její dy. Ty byly svěřeny v roce 1724 tehdy
pískovcové pilíře tváří být manýristic- již proslavenému staviteli Františku Pedagogické fakulty Univerzity ho století. Pahýly těch posledních tu
kými. Pro historiky byla brána posta- Maxmiliánu Kaňkovi (1674-1766). Karlovy v roce 1963 a stavební činnost vysazených němě žalují na člověka
vena poměrně nedávno a datovat ji Kdo je ale autorem niky se přesně ne- v roce 1936 ji při stavbě soudu zničila a jeho přístup k sadu, který měl patřit
můžeme ke konci devatenáctého sto- ví. Občas se u ní zastavím, podívám se jen o pár desítek metrů dál. Jen kousek všem.
letí. Procházel jí tedy císař Karel I. ješ- na poničené pilíře a římsy a ptám se od budov v jižní části zahrady je další Co tu ale pohledává kašna? Je mož-
tě jako důstojník s novomanželkou sám sebe, jestli byl její stavitel natolik tajuplné místo. Je jím torzo kašny. né, že vznikla až s romantickými úpra-
Zitou. Mřížová dekorativní kovaná ovlivněn prací Kiliána Ignáce Zapuštěný bazének eliptického tvaru, vami zahrady v průběhu druhé polovi-
vrata ale nejsou původní. Ta totiž neu- Dientzenhofera (1687-1751), nebo to vyzděný z pravidelných pískovcových ny devatenáctého století a zatím se
nikla pozornosti nenechavců a možná byl on sám, kdo nám ji tu zanechal. kvádrů a zbytky štěpnice tu jen málo- nenašla fotografie, která by nám uká-
zdobí vchod do novodobé rezidence Vždyť se tehdy podílel i na dostavbě komu připomenou, že tato část zahra- zala její původní krásu. Možná v jejím
bohatého podnikatele. I přes pátrání poutního kostela Nanebevzetí Panny dy tradičně sloužila jen jako zahrada středu byla umístěna centrální figura
se historická vrata ani branka nikdy Marie ve Staré Boleslavi. ovocná, že tu byl úžasný ovocný sad, a já si ji dokážu představit v podobě
nenašly. Přizděná oblá zeď k bráně je kam brandýské děti chodily na třešně řecké bohyně Iris, z jejichž dlaní moh-
tu od roku 2001. do zahrady na třeŠně kyselky a na hrušky. Snad si dnešní la stékat voda do kašny plné leknínů.
Důležitá je pro nás cesta, která nás kyselky i na hruŠky babičky vzpomenou, jak jim hrozil za- Kdo ví?
vede za branou dál do zahrady. Je její Nika je vlastně dalším tajemným mís- hradník Meninger, když lezly na stro- I ta tu čeká na dobu, kdy zahrada
hlavní spojnicí a osou a už v dávné mi- tem a čeká tu v ústraní na svého my, jak je tu fotil pan Voděra a honil bude opět zahradou. Ovocný sad bych
nulosti ji rozdělovala na okrasnou Schliemanna. Vpravo od niky už rene- pan Poncar, když lezly s objevitelský- tu ale neobnovoval. V mých předsta-
a užitkovou. Je i na plánech z roku sanční zeď brzy mizí a nepokračuje mi choutkami, kam neměly. vách by brzy dopadl jako ten předešlý.
1842. Projdeme-li v přímém směru od dál. Neuzavírá přístup do míst, kam Ovocné stromy tu máme zachyceny Na mapách je zachyceno mnoho ovoc-
brány ve stínu lip až k jejímu protější- v době českých císařů a králů mohl jen na všech dostupných mapách, z nichž ných stromků i na druhé terase.
mu konci, přijdeme k nice, jejíž původ málokdo vstoupit. Nahradily ji budovy nejstarší jsou z třicátých let osmnácté- Okrasná a produkční část zahrady se
tak pozvolna propojovala a tvořila pů-
sobivý celek. Snad za majitele Ludvíka
Salvátora Toskánského (1847–1915)
byla část ovocných stromků u hospo-
dářských budov v Plantáži vykácena
a tato část zahrady předělána na zele-
ninovou. Postaveny zde byly produkč-
ní skleníky.

péČe eduarda Meningera
A posledním zahradníkem, jenž měl
toto zahradnictví v pronájmu, byl již
zmíněný pan Eduard Meninger
(1901–1964), otec Boženky
Meningerové (1929–2017).
Mnohokrát mi bylo vyprávěno, jak
těžce nesl odchod z tohoto místa a že
to možná bylo i důvodem jeho blízké
smrti. Na výsadbě nových lip se počát-
kem padesátých let ještě podílel, pečo-
val s jinými o růže, jejichž potomci prý
rostou mezi brandýskými občany do-
sud, čistil kulatý bazének za branou,
kde je dnes dětské hřiště, ale rychlá
devastace zahrady mu prý brala chuť
do života.
Přitom si na něj pamatuje tolik dětí,
kolik jich vzpomíná na plechový kolo-