Page 11 - Chytrý zpravodaj - Brandýs nad Labem - Stará Boleslav 05/2022
P. 11

11  |  MĚSTSKÉ LISTY                             Karel I. - výročí                                          KVĚTEN

      Karel I. Rakouský, díl III.


      V pátek 1. dubna uplynulo 100 let od smrti posledního českého
      krále a  světce Karla I. Naše město pro něj bylo nejen místem
      vojenské služby, ale také velkou srdeční záležitostí. Pravidelně
      se k nám vracel a s manželkou Zitou zde prý prožil nejkrásnější
      okamžiky svého života. Nám, čtenářům Městských listů, Karla
      Františka Josefa Ludvíka Huberta Jiřího Otu Mariu Habsbursko-
      Lotrinského ve třídílném seriálu blíže představuje PhDr. Milan
      Novák. Závěrečná kapitola pohlíží na Karla I. jako na neochvěj-
      ného ochránce míru.
      CÍSAŘ MÍRU                   s   mírovými  snahami  papeže
      Císař František Josef I. si v posledních   Benedikta XV., rovněž ztroskotala
      měsících své vlády byl dobře vědom,   a její prozrazení uvedlo císaře do slo-
      že svému mladému nástupci předává   žité a  osobně nebezpečné situace
      přetěžké dědictví, říši uprostřed zni-  nejen v Německu, ale i ve vlastní ze-
      čující světové války. Nový panovník   mi. Jeho postavení v tomto osamoce-  Císař si vždycky našel čas i pro lidi z venkova.
      Karel I., rozumný i  empatický věřící   ném boji výstižně charakterizuje vý-
      muž, se 21. listopadu 1916 s  odpo-  rok spisovatele Anatola France:   a vyhlásil rozsáhlou amnestii, jíž omi-  skutky, pro spravedlnost, právo a mír,
      vědností za 40 milionů obyvatel celé   „Císař Karel chtěl mír. Byl tak jedi-  lostnil i přední české opoziční politiky   kterému nakonec obětovali i život, je
      střední Evropy na bedrech ocitl ve ví-  ným vysoce postaveným mužem, kte-  - Kramáře, Klofáče, Rašína. Jeho re-  dobře si neustále připomínat a záro-
      ru apokalyptického zmatku, kdy na   rý v  této válce zastával odpovědnou   formní snažení  ovšem  bylo znemož-  veň i  přemýšlet o  jejich odkazu pro
      všech stranách denně padaly tisíce   pozici. Ale nikdo mu nenaslouchal.   něno vládními politiky a jejich odpo-  budoucnost. Dějiny 20. století, zejmé-
      mrtvých. Karel, který neměl ani for-  Císař Karel mír opravdu chtěl, a proto   rem  k  pokrokovým  změnám.  Ve   na doby totalit, ukázaly, že snahy císa-
      mální podíl na rozpoutání válečného   ho nenáviděli všichni.“   dnech rozpadu monarchie i  za cenu   ře  Karla  udržet  střední  Evropu  jako
      konfliktu, neboť byl vzdálen i rozho-                      vlastních obětí císař nepřipustil další   silnou  federaci  křesťanských  národů
      dování o vyhlášení války Srbsku, vní-  POSLEDNÍ ČESKÝ KRÁL  občanské krveprolití. Úvahy, které si   byly moudré a potřebné.
      mal válku jako zločin proti lidem   Panovník těžce nesl strádání civilního   zaznamenal ve švýcarském exilu, do-  I  proto se císaře Karla z  historie
      i Bohu. V prvních dvou válečných le-  obyvatelstva a  jeho konání svědčí   kládají, že s pozoruhodnou jasnozři-  vymazat nepodařilo, naopak: v  roce
      tech na vlastní oči zblízka poznal   o  upřímné sounáležitosti s  obyvateli   vostí dovedl odhadnout nebezpečí   2004, po dlouhém a přísném proce-
      hrůznou realitu války na bojištích srb-  monarchie ve válečné  bídě: za jeho   velkoněmecké rozpínavosti i ruského   su, byl prohlášen blahoslaveným ka-
      ské, ruské i italské fronty, a proto se   vlády a z jeho rozhodnutí byla - jako   bolševismu a  předvídal budoucí ne-  tolické církve. Dekret sv. papeže Jana
      hlavním úkolem a  cílem jeho vlády   první  na světě  -  v  Rakousku  zřízena   příznivý osud rozparcelované střední   Pavla II. o  něm praví: „Byl mužem
      stal mír, okamžitý a bezpodmínečný.   ministerstva pro sociální otázky a ve-  Evropy pod nadvládou totalitních re-  velké morální integrity a pevné víry,
        Když jeho mírové úsilí narazilo na   řejné zdraví, aby se stát systémově   žimů.      jenž vždy hledal jen to nejlepší pro své
      nepochopení  a  odpor spojeneckého   staral především o  ty nejpotřebnější   Byl ochoten podstoupit nejvyšší ri-  národy a všechny své panovnické či-
      Německa, přesvědčeného o svém ví-  a ohrožené. Jako politik byl císař by-  ziko, když se souhlasem Francie se   ny konal v souladu se sociálním uče-
      tězství, a  Itálie, která přestoupila na   tostným demokratem a  státníkem   v  roce 1921 dvakrát vracel do   ním církve. Držel se ideálů spravedl-
      stranu nepřítele v  očekávání velkých   s vizí. Byl připraven řešit otázky mo-  Maďarska, do království bez krále,   nosti a  míru a  neochvějně směřoval
      územních  zisků na  úkor Rakouska,   dernizace státu s  porozuměním pro   aby se pokusil otevřít možnosti nové-  ke  svatosti. Byl příkladným křesťa-
      rozhodl se k vlastní tajné mírové ini-   volání po svébytnosti národů formou   ho partnerství v podunajském prosto-  nem, manželem, otcem i  panovní-
      ciativě,  v  níž  úlohu  diplomatického   federativního uspořádání monarchie.   ru. Protože odmítl dosáhnout cíle vo-  kem.“ Tedy tím, co dnešní doba čím
      prostředníka převzal bratr císařovny   Je doloženo, že touto reformou se ne-  jenskou silou, jeho mise skončila ne-  dál víc postrádá a potřebuje. Karlovy
      Zity, princ Sixtus Bourbonský. Tato   zabýval až na konci války, ale ihned   zdarem a dovedla jej do vyhnanství na   ostatky v brandýském farním kostele
      mírová iniciativa, směřovaná k  vlá-  po nástupu k vládě, v době, kdy obno-  ostrově Madeira, kde v  chudobě   i v drobném relikviáři, zavěšeném na
      dám Francie i Anglie, jakkoli souzněla   vil ústavnost a  činnost parlamentu   a v opuštění, provázen jen svými nej-  hlavním oltáři staroboleslavského
                                                                 bližšími, 1. dubna 1922 předčasně   chrámu Nanebevzetí Panny Marie
                                                                 zemřel. Tisk Československé republi-  pod císařskou korunou, ale neodka-
                                                                 ky jeho smrt komentoval s  úlevou:    zují jen na habsburskou tradici.
                                                                 …už není nikoho, kdo by mohl prohla-  Poslední český král, blahoslavený
                                                                 šovat: jsem právem český král a tohoto   Karel Rakouský, byl především člově-
                                                                 práva  se  dovolávám.“  Popřevratová   kem  naší  doby.  Člověkem  chybují-
                                                                 politika, publicistika i  historiografie   cím, který však vždycky naslouchal
                                                                 začernily jeho jméno a jeho národy na   svému svědomí a  svá rozhodnutí
                                                                 něj na čas zapomněly.        podřizoval vyšším hodnotám, i když
                                                                                              tím riskoval osobní neúspěch.
                                                                 TRADICE STÁLE ŽIVÁ           Všechno, v čem nám může jít příkla-
                                                                 Uložením  relikvie  bl.  Karla  ve  Staré   dem  –  mír  a  úcta  k  životu,  láska
                                                                 Boleslavi v roce 2011 se završil tisíci-  k bližnímu, ochrana rodiny jako po-
                                                                 letý příběh nejstaršího českého pout-  svátného svazku ženy a muže a spole-
                                                                 ního místa, kde pramení i tradice čes-  čenství generací, sociální sounáleži-
                                                                 ké státnosti. Naši svatí vladaři, Václav   tost a soucit s chudými, odvaha brá-
                                                                 Přemyslovec i  Karel Habsbursko-  nit právo a spravedlnost pro každého,
                                                                 Lotrinský dosvědčují, že naše tradice   síla dostát povinnostem – to je i dnes
                                                                 vyrůstají z  křesťanské víry a  kultury   aktuální a  bude vždycky, má-li svět
                                                                 a po tisíc let že jsme součástí křesťan-  zůstat místem k životu.
      Císařská rodina ve švýcarském exilu – vlevo korunní princ arcivévoda Otto   ské Evropy. Jejich angažmá pro dobro   Milan Novák
      (1912-2011).                                               lidí, kdy svoji víru měnili v praktické    Foto: archiv autora
   6   7   8   9   10   11   12   13   14   15   16