Page 18 - Chytrý Zpravodaj - Brandýsko červenec-srpen 2021

18 | MĚSTSKÉ LISTY Otisky rudolfínské doby ČerVeNec-SrPeN
OtIsKY RUDOLFÍnsKé DOBY

Během renesance zažívalo naše město období svého největšího rozkvětu a slávy. vše skončilo katastrofální
devastací za třicetileté války (1618-1648), především při přezimování švédských vojsk 1639-1640. poválečná
obnova byla náročná a trvala dlouho. Muselo se začít od píky – chyběla kontinuita lidí a až na výjimky i staveb.
prostřednictvím tohoto seriálu se chceme pokusit zrekonstruovat obraz Brandýsa v období, kterému vévodila
vláda Rudolfa II. při pátém pokračování se zaměříme na hospodářskou stránku, konkrétně na systematické
budování brandýského panství.
Budování Šlechta a měšťané

brandýského panství skupují grunty

Brandýské panství zkonfiskované Habsburky Krajířům z Krajku Brandýské polabí lákalo nejen císaře, ale také jeho úředníky a slu-
roku 1547 patřilo hospodářsky mezi vůbec ty nejlepší konfiskáty. žebníky, stejně jako další nižší šlechtice a měšťany. ti na panství
Zpočátku se skládalo především z majetků na pravém břehu Labe majetkově pronikali koupí větších poddanských gruntů, svobod-
(Hlavenec, Hřivno, Kochánky, Konětopy, Křenek, Lhota, Mečeříž, ných statků, hamfeštních dvorů, mlýnů apod.
dnes zaniklé Opočno, Otradovice, předměřice, sobětuchy,
skorkov, sojovice, stará Boleslav, tuřice, vestec).

Rytina Brandýsa nad Labem, kolem poloviny 19. století, z fondů OMPV.

Prostor bývalého Věžského dvora v Toušeni vlastněného v 16. a 17. století více
než 100 let rodinami převážně z nižší šlechty. Foto M. Hůrka, 2021.

V Rudolfínské době bychom téměř me roku 1619 v držbě jednoho ze
v každé vsi někoho podobného nalez- dvorů Buriana Ledeckého z Gránova,
li. Nezřídka tito lidé majetky na vsích bratra brandýského hejtmana Jana
nejen vlastnili a využívali hospodář- Ledeckého z Gránova. Mohli by-
sky, ale rovněž v nich i bydleli. chom pokračovat brandýskými
Popsané poměry nepanovaly jen za hejtmany Janem Habartickým
Habsburků, ale pravděpodobně i před z Habartic, Vilémem z Oppersdorfu,
rokem 1547 za jejich předchůdců – purkrabím Vilémem Škopkem
Rytina Kostelce nad Labem, před polovinou 19. století, z fondů OMPV. Krajířů z Krajku. Svědčí o tom např. z Elentperka, forštmistry
dvě toušeňské usedlosti (čp. 19 Alexandrem z Ordelíku, Filipem
Na levobřeží se nalézalo jen několik ním državám věnoval více pozor- a mlýn), na které dal Arnošt Krajíř Rotcimerem a dalšími.
lokalit (Brandýs, Čelákovice, Toušeň), nosti. Ne vždy si úředníci počínali z Krajku svému úředníkovi Zikmundu Majetky tito lidé nejen kupovali, ale
k nimž komora přičlenila Nymburku v rukavičkách. Nátlak při nabývání Vaneckému z Jemništky zvláštní osvo- také nabývali darem za pro panovníka
odebrané Polerady a Starému Městu majetku a využití chyb či neopatr- bození od plateb z „dvoru purkrecht- a jeho komorní panství odvedené
pražskému odňaté Záryby rovněž co- nosti původních majitelů byl sou- ního, dědin a luk k němu náležejí- služby. S nemovitostí si pak mohli na-
by konfiskáty v rámci potrestání viní- částí taktiky. cích“. ložit, jak chtěli. Příkladem budiž
ků protihabsburského povstání výše Na levém břehu tak začaly přibývat Nejvíce dokladů máme pro dobu forštmistr Ondřej Fuktyc, jenž dostal
uvedeného roku. majetky jako Kostelec nad Labem, vlády Rudolfa II. (1576-1611) a pro od Rudolfa II. roku 1598 darem grunt
Tendence k rozšiřování panství se Zápy, Ostrov, Jenštejn, Vrábí, následující období až po bitvu na Bílé ve Lhotě (pozdější statek Houšteckých
objevovaly již dříve, avšak skutečně Dřevčice a další. I zde postupně vsi hoře (1620). Byť starší situaci zkres- čp. 6), který však obratem prodal
aktivní kroky k nákupu či odnětí v držbě brandýského panství přibýva- luje nedostatek písemných pramenů, Melicharu Spálenému.
majetků sousedních vlastníků začali ly. Za třicetileté války (1618-1648), lze říci, že kolem přelomu 16. a 17. Třicetiletá válka přinesla většinou
konat úředníci panství až s nástu- kdy náš kraj stihl populační a hospo- století pojednávaný trend zažíval svůj jak značné poškození nebo zničení
pem Rudolfa II., tj. po roce 1576, dářský rozvrat, bychom v majetku největší boom. nemovitostí, tak i změny v sociální
respektive od 80. let 16. století, poté brandýského panství napočítali již ví- Na Vrábí koncem 16. století hro- struktuře vlastníků venkovských ma-
co císařský dvůr přesídlil do Prahy ce než 50 lokalit. madně skupoval grunty stavitel jetků.
a císař brandýskému zámku a míst- Martin Hůrka, historik OMPV Hektor de Vaccani. V Jenštejně vidí- Martin Hůrka, historik OMPV