Page 18 - Chytrý Zpravodaj - Brandýsko červen 2021

18 | MĚSTSKÉ LISTY Otisky rudolfínské doby ČerveN
OtISKY RUDOLFínSKé DOBY

Během renesance zažívalo naše město období svého největšího rozkvětu a slávy. vše skončilo katastrofální
devastací za třicetileté války (1618-1648), především při přezimování švédských vojsk 1639-1640. Poválečná
obnova byla náročná a trvala dlouho. Muselo se začít od píky – chyběla kontinuita lidí a až na výjimky i staveb.
Prostřednictvím tohoto seriálu se chceme pokusit zrekonstruovat obraz Brandýsa v období, kterému vévodila
vláda Rudolfa II. Při pátém pokračování zabrousíme do duchovní oblasti. Město konce 16. století bylo městem
katolíků, Jednoty bratrské, utrakvistů (husitů) i Židů.
Jednota bratrská židé a rudolf ii.

Jednota bratrská zanechala v duchovní sféře renesančního Židovská komunita za Rudolfa II. obývala Brandýs poměrně krát-
Brandýsa silnou stopu. v převážné části první poloviny 16. století ce (jen několik desetiletí), přesto si zde zvládla vybudovat svou
vlastnili zámek a město Krajířové z Krajku. pevnou pozici a struktury, synagogu, hřbitov, obchodní vazby.

Členové rodu (Johanka, její bratr Židé od středověku žili zejména v krá-
Konrád a Konrádův syn Arnošt) lovských městech (spadajících do ma-
Jednotu bratrskou otevřeně podporo- jetku panovníka), později za vlády
vali a její pojetí víry sami vyznávali. Jagellonců se kolem přelomu 15. a 16.
Na krajířovských panstvích se tím století již více dostávali i do měst pod-
vytvořily příhodné podmínky pro danských (držených především šlech-
ustavení organizovaných bratrských tou) a vytvářeli si v nich své organizo-
sborů a zřízení společných modlite- vané komunity. Základní ochranu jim
ben. Hovoříme o době, kdy se 21. zajišťoval panovník a jeho privilegia,
února 1521 v blízkých Čelákovicích což bylo oboustranně výhodné – pa-
narodil Matěj Červenka, pozdější bis- novník získal ekonomickou podporu,
kup Jednoty bratrské, či v letech Židé ochranu. Věci však neprobíhaly
1541-1542 vznikl zdejší českobratr- vždy snadno. Panovníci podléhali růz- Brandýská synagoga
ský chrám. Ten byl sice o pět let poz- ným tlakům a „výhodnějším nabíd-
ději Jednotě odňat, ale právě v době kám“ (nepřátele měli Židé především hlížet i na situaci v Brandýse. Původní
Rudolfa II. se do něj kazatelé čes- mezi měšťany řemeslníky, kteří je vní- židovské osídlení zde vzniklo pod
kobratrské víry nakrátko zase vrátili. mali jako konkurenci). Panovníci tak Brandýsem při staré pražské cestě na
My ho dnes známe pod označením tu a tam přimhouřili oko nad protiži- pozemcích při obci Hrádek (ten se roku
kostel Obrácení sv. Pavla. Počátky dovským pogromem nebo Židy hro- 1559 s Brandýsem spojil v jeden celek).
tohoto chrámu jsou spojeny s jinou madně vypovídali ze země. V rámci vytrvalého zájmu habsbur-
význačnou osobností Jednoty. V le- Za Habsburků (po roce 1526) se si- ských panovníků na rozvoji zámku, při-
tech jeho výstavby působil v Brandýse tuace pro Židy mírně zlepšila a během lehlé infrastruktury i města lze předpo-
nad Labem jako správce místního vlády Rudolfa II. dosáhlo společenské kládat, že určitou roli v tehdejším dění
sboru Jan Černý-Nigranus, který se postavení Židů svého vrcholu. Židé za- hráli i místní Židé. Konkrétnější údaje
později rovněž stal biskupem. žívali svůj „zlatý věk“ v českých zemích. však může přinést jen další studium.
Kostel Obrácení sv. Pavla Martin Hůrka, historik OMPV V tomto kontextu zřejmě můžeme na- Martin Hůrka, historik OMPV

souměstí chrámům zaslíbené

na zdejším souměstí možná leckoho překvapí, kolik chrámo- 2) kostel sv. Klimenta (poč. 12. stole-
vých staveb zde vzniklo ještě před dobou Rudolfa II. Dopočítal tí ?), 3) kostel neznámého zasvěcení
jsem se devíti. (11. století ?, v době Rudolfově již
neexistoval), 4) kostel Panny Marie
(12.-14. století ?, přestavěn na poč.
17. století), 5) kaple sv. Rocha (2.
polovina 16. století). Nyní Brandýs: Kostel sv. Vavřince

6) kostel sv. Petra (12. století ?), 7)
kostel sv. Vavřince (13. století ?), 8)
kostel Obrácení sv. Pavla (1541-
1542), 9) synagoga (16. století, po-
slední výrazná přestavba v 1. polovi-
ně 19. století).
Na závěr jen drobná zajímavost.
Oba brandýské středověké katolické
kostely (sv. Petra a sv. Vavřince) jsou
v současnosti spravovány nekatolic-
Kostel sv. Václava kými církvemi, a naopak kostel
Samozřejmě, hovoříme zde v podsta- i Panny Marie. I tak v porovnání Jednoty bratrské (Obrácení sv. Pavla)
tě o dvou nezávislých městech, nadto k počtu zde tehdy žijících obyvatel se je nyní děkanským katolickým chrá-
jedno z nich je tradičním církevním jedná o úctyhodný počet. Počítejme mem.
centrem s druhou nejstarší českou spolu. Nejprve Stará Boleslav: 1) Martin Hůrka, historik OMPV
kapitulou, tradicí svatého Václava kostel sv. Václava (vznik 1039-1046), Kostel Nanebevzetí Panny Marie Dobové pohlednice. Z archivu OMPV.