Page 7 - Chytrý zpravodaj - Bořitov 02 2022

Další zmatek do systému vneslo opětovné používání čísel po zbouraných domech
pro novostavby, které byly postavené jinde. Z čísel udělených poprvé v roce 1771 byla
znovu použitá čísla 23, 35, 44, 53, 59, 61, 64, 80 a nejspíš také 22, 45, 66 a 84. Do seznamu
ale nejsou zařazené domy, které se zbouraly a potom se postavily znovu na stejném místě,
přičemž si novostavba nechala staré číslo. Takový seznam by byl velmi, velmi dlouhý. V roce
1771 totiž byla velká část bořitovských domů pořád ještě dřevěných a majitelé je postupně
bourali a nahrazovali zděnými stavbami.

První, kdo začal používat bořitovská čísla popisná v psaných záznamech, byl bořitovský
farář. Ten je využíval v matričních zápisech. Tehdy se vedla jenom jedna latinsky psaná
matriční kniha založená roku 1767 farářem Václavem Novotným. Do té se zapisovaly křty,
svatby i úmrtí všech osob z bořitovské farnosti, do které v té době patřilo deset obcí. Kromě
Bořitova ještě Brťov, Býkovice, Černá Hora, Dlouhá Lhota, Jeneč, Jestřebí, Krhov, Spešov
8
a Žernovník.
Úplně první záznam, který obsahuje bořitovské číslo popisné, je z 1. července 1771, kdy se
oženil Tomáš Dvořák, bořitovský nádeník a vdovec z domku č. p. 30, s Barborou Novotnou
8
z Brťova. Za svědky jim šli sedlák Josef Konečný a tesař Matouš Doležel, oba z Bořitova.
V oddílu věnovanému křtům je jako první už zmíněný záznam z 9. července 1771, kdy byl
pokřtěn Jan Rybář, syn pastýře Šimona a jeho ženy Alžběty z č. p. 84. O šest dní později,
15. července 1771, byl pokřtěný Jindřich, syn bořitovského sedláka Bartoloměje Odehnala
a jeho manželky Františky z gruntu č. p. 69. Bartoloměje a Františky Odehnalových se
8
8
bohužel týká i první záznam o úmrtí. 24. září 1771 jim totiž zemřela tříletá dcera Cecílie.
Kromě matriky se bořitovská čísla popisná objevila i v německy psaném dokumentu, který
4
se jmenuje Urbariální fase. Pod tímto nepěkným názvem se schovává seznam
bořitovských hospodářů a jejich povinností k vrchnosti a církvi. Urbariální fase vznikla v roce
1775, tedy jenom čtyři roky po očíslování domů v Bořitově. Díky tomuto dokumentu se tedy
budeme moct v některém z dalších článků podívat na to, kdo v době udělování čísel
popisných bořitovské domy vlastnil.

Použité prameny a literatura
1. Moravský zemský archiv v Brně, fond C 17 Pozemkové knihy, Kniha 14807 (pozemková kniha
Bořitov).
2. Moravský zemský archiv v Brně, fond D 2 Rektifikační akta, č. 259 (panství Černá Hora)
3. Moravský zemský archiv v Brně, fond D 4 Tereziánský katastr, kniha 316 (panství Černá Hora)
4. Moravský zemský archiv v Brně, fond D 5 Urbariální fase, sig. 32/B (panství Černá Hora), písmeno B
(obec Bořitov).
5. Moravský zemský archiv v Brně, fond D 6 Josefinský katastr, kniha 3002 (obec Bořitov)
6. Moravský zemský archiv v Brně, fond D 7 Matrika výnosu pozemkového, karton 131 B (obec Bořitov)
7. Moravský zemský archiv v Brně, fond D 9 Indikační skici, sig. 0163 (katastr Bořitov).
8. Moravský zemský archiv v Brně, fond E 67 Sbírka matrik, sig. 140.
9. Ústřední archiv zeměměřičství a katastru, fond B 2 Stabilní katastr, jeho obnova a údržba, sig.
B2/a/6MS, Císařské povinné otisky stabilního katastru – Morava a Slezsko: Inv. č. 182 Bořitov – dříve
Porstendorf (Bořitiow). 1:2880. 1826.
10. SYCHRA Petr. O číslování domů. In: Zpravodaj města Rájec–Jestřebí, roč. 2011, č. 12. Rájec–
Jestřebí: Městský úřad v Rájci–Jestřebí, 2011, s. 26–30.

11. VAŠEK Leoš. V Černé Hoře piva moře: Z historie černohorského pivovarnictví. Brno: Bolzano, 1995.

7