Page 6 - Chytrý zpravodaj - Bořitov 02 2022

Na plánku nejsou budovy, které stály samostatně dál od ostatní zástavby, a tak se na plánek
nevešly. Byly to mlýny č. 32, 82 a potom budova huti na výrovu kamence, která dostala
č. 83. Ta stála po pravé straně cesty na Oboru mezi Bořitovem a osadou, které se dříve
říkalo „Hutě“. Dnes najdeme osadu v mapě pod názvem Huť sv. Antonie. Později v těch
místech stávala hájovna, která byla přestavěná na rekreační objekt.

Na plánku také chybějí čísla 22, 45, 66 a 84, jejichž poloha je menší záhadou. Dnes se
většinou dodržuje zásada, že pokud se zbourá nějaký dům, jeho číslo se už znovu
nepoužije. V minulosti se ale toto pravidlo porušovalo a čísla zbouraných domů se
přidělovala znovu, klidně domům na druhém konci obce. Takových případů najdeme
v Bořitově celou řadu a nejspíš mezi nimi budou i zmíněná čísla 22, 45, 66 a 84.

Podle pravidel číslování by mělo být číslo 22 na dnešní ulici Chlumská mezi čísly 21 a 23.
Takže se mohlo jednat o druhý vchod do velkého dřevěného stavení č. 21. To ale nemůžeme
ověřit, protože na mapě z roku 1826 už má č. 22 domek, který stojí v dnešní ulici Úzká.
Podobná situace je u domu č. 45, který by měl stát mezi domy 44 a 46, ale nejpozději v roce
1826 už byl domek se stejným číslem na dnešní ulici Krátká, kde stojí dodnes. Číslo 66 stálo
určitě v Podsedkách mezi grunty č. 65 a 67 a nejspíš patřilo k jednomu z nich. Asi se jednalo
o malý výměnkářský domek, nebo o druhý vchod do jednoho z gruntů. Dům, který má č. 66
9
dnes, byl ale postavený až po roce 1826, protože na mapě z tohoto roku ještě není. Je až
7
na mapě, do které se zakreslovaly pozdější změny. Poloha domku č. 84 je také nejistá, ale
asi ho dostala dřevěná stavba kousek od bořitovské huti na výrobu kamence. Stála na druhé
straně cesty na obecním pozemku. Přímo o budově moc zpráv nemáme, ale nejspíš se
8
jednalo o obecní pastoušku. Z matriky se totiž můžeme dozvědět, že v domku č. 84 žil
bořitovský pastýř Šimon Rybář s manželkou Alžbětou. Těm se narodil syn Jan, kterého
nechali 9. července 1771 pokřtít v bořitovském kostele. Ale později dostal č. 84 jiný dům.

Číslo 84 bylo zřejmě poslední, které bylo roku 1771 v Bořitově přiděleno. V Bořitově stál
ještě starý panský špitál, pozdější dvůr, kterému se dodnes říká Špitálka. Budova ale byla
11
očíslovaná společně s domy v Černé Hoře, a tak dostala přidělené č. p. 110. Její číslo se
ale později změnilo, aby se hodilo do číselné řady používané v Bořitově.

Podle popisu číslování na předchozích řádcích vidíme, že podle čísel popisných nejde stáří
domů poznat úplně snadno. V roce 1771 se totiž udělilo 84 čísel bez ohledu na stáří domů.
Prostě podle toho, jak vojáci procházeli Bořitovem a domy popisovali. Teprve potom se
začala udělovat čísla na základě pořadí, v jakém se nové domy stavěly.

První dům postavený po roce 1771 tak dostal č. 85. A jak se Bořitov rozrůstal a stavěly se
další domy, přidělovala se postupně další a další čísla popisná. Nová čísla ale nedostávaly
jenom novostavby, ale i domy, které vznikly rozdělením velkých selských usedlostí. Tím se
mezi čísly popisnými, která šla v řadě pěkně za sebou, začala objevovat čísla, která mezi
ně nezapadala.

Např. v roce 1833 došlo k rozdělení velkého celolánního gruntu č. 29 na dva pololány.
Jednomu zůstalo č. 29 a vedle něj na místě, kde stála dřevěná stodola, byla postavená nová
1
selská usedlost, která dostala č. 115. V 60. letech 20. století se situace opakovala, usedlost
č. 115 se opět rozdělila na dvě menší, a na místě, kde stála stodola, byl postavený dům
č. 140. A nejednalo se o jediné stavení, které se takto rozdělilo. Podobných příkladů bychom
našli v Bořitově víc: Oddělením ze selského gruntu č. 77 vzniklo v 19. století č. 119,
7
rozdělením č. 9 vzniklo stavení č. 121 a po chvíli hledání bychom určitě našli i další příklady.
7
6