Page 4 - Chytrý zpravodaj - Bořitov 02 2022

Bořitovské domy v roce 1771

Ing. Mojmír Vaněk, Ph.D.
Pokud bychom si chtěli udělat představu o životě našich předků v nějaké době, určitě
bychom neměli zapomenout na místo, kde žili. Měli bychom se zaměřit na Bořitov a zkusit
zjistit, jak vypadal. A ke zjištění toho, které domy v dané době stály, by nám mohla pomoct
jejich čísla popisná.

Je rozšířená představa, že podle čísel domů se dá zjistit jejich stáří, protože starší domy by
měly mít čísla nižší než domy novější. To ale není úplně pravda. Situace je mnohem
složitější, protože čísla popisná tu s námi nebyla odjakživa. Ve městech se domy dříve
označovaly podle domovních znamení a na vesnicích podle majitelů. To ale dost
komplikovaly situace, kdy v jedné obci žilo více rodin stejného příjmení. Rodiny i jejich
stavení pak dostávaly různé přezdívky a přízviska. To ale znamenalo, že pro každého, kdo
nebyl místní, bylo dost těžké se v dané obci vyznat.

Označit domy čísly nařídila až roku 1770 Marie Terezie a tímto úkolem pověřila vojsko.
Možná proto proběhla akce v celé monarchii velice rychle – s označováním domů se začalo
už na podzim roku 1770, někdy v první polovině roku 1771 přišel na řadu i Bořitov s okolními
obcemi a do konce roku mohli vojáci nahlásit splnění rozkazu.

Vojsko dostalo celkem přesné instrukce, jak úkol splnit a jak při číslování postupovat. Ale
i tak měli pro jistotu napsat číslo nejdřív jenom křídou na vrata nebo na dveře pro případ, že
by ještě došlo k nějaké změně. Číslo 1 měla dostat ta nejvýznamnější budova v obci. Takže
např. v Černé Hoře, v Lysicích i v Rájci dostaly číslo 1 zámky. V Bořitově byla
nejvýznamnější budovou fara, takže dostala číslo 1 ona. Od ní vojáci postupovali směrem
ke středu obce, který měli jakoby obkroužit.

Známý systém, kdy lichá čísla mívají domy na levé straně ulice a sudá domy vpravo, byl
zavedený až v roce 1857 jako pravidlo pro přidělování čísel orientačních. Čísla popisná se
tímto způsobem mohla přidělit v nově postavených ulicích nebo v případě, že v nějakém
místě došlo k přečíslování domů. Ale při prvním číslování v letech 1770 a 1771 měli vojáci
podle instrukcí číslovat domy nejdřív po jedné straně ulice a teprve až budou procházet ulicí
v opačném směru, měli očíslovat druhou stranu.

Kostely se číslovat neměly, takže v Bořitově dostalo další číslo až stavení za kostelem. Byl
to grunt, který měl dva vchody, takže ten blíž ke kostelu dostal č. 2 a ten vzdálenější č. 3.
Jednalo se o jediná čísla udělená na dnešní ulici Nepomucká, protože žádné jiné budovy
tam tehdy nestály. Pak vojáci postupně procházeli Bořitovem a popisovali domy po své
pravé ruce. Z plánku na další straně je poznat, jakým způsobem postupovali dál.

Musím ale upozornit na to, že žádná přesná mapa z doby číslování domů neexistuje. Jako
9
hlavní podklad pro kreslení plánku jsem využil starou katastrální mapu z roku 1826, ze
které jsem překreslil jen budovy, které stály v roce 1771. Podle plánku si tedy můžeme
udělat představu spíš o tom, kde domy stály, než jak skutečně vypadaly. Jejich půdorys se
totiž mohl mezi lety 1771 a 1826 změnit. Nepřekreslil jsem také některé volně stojící stodoly,
které by se daly zaměnit za obytné domy. Na druhou jsou dobře vidět dobové cesty, mosty
a potoky před tím, než byla jejich koryta napřímená. Původní čísla popisná z roku 1771 se
7,9
mi podařilo zrekonstruovat na základě katastrálních map, písemných informací ze starých
katastrů, 2,3,4,6 dalších archivních pramenů 1,5,8 a známých pravidel pro číslování domů.

4