Page 10 - Chytrý zpravodaj - Železná Ruda 03/2024
P. 10

Železnorudský zpravodaj    3/2024                                                                      strana 10
                                         DORAZILO DO REDAKCE


       Pohrobci juránkovských průkopníků lyžby


       na 20. ročníku závodu Nostal Ski v Zell am See – část I.



       Úvodem trochu historie                                 se  ještě  vyskytuje  při  současné  změně  podnebí  přírodní  sníh,
       Vše  započalo  dne  30.  12.  v  roce  2011,  kdy  občanské  sdružení   jsou  totiž  pro  lyžníky  zapovězené  z  důvodů  rigorózní  ochrany
       Otevřená Šumava z. s. obnovilo po 100 letech první veřejný závod    přírody.  Také  ti,  co  kráčejí  po  spádnici  sjezdovek  směrem
       ve  sjezdu  na  lyžích  Sjezd  šusem  z  hřbetu  Pancíře.  Je  to  až   k  vrcholům  jako  je  Velký  Špičák,  nejsou  vítáni  vlekaři.
       neuvěřitelné, že právě zde na katastrálním území Špičák, se podle   Horské  chaty    na  hřebenech  Šumavy  jsou  zbořené  z  dob
       dochovaných propozic, jel 2. 2. 1911 první závod v prostém sjezdu,   železné  opony  a  vstup  na  jejich  ruiny  jako  je  Juránkova  chata
       tedy rovnou dolů bez zatáčení a se zákazem brždění holí. Měřen   na  vrcholu  Svarohu  (1333  m),  jsou  z  české  strany  zakázané
       a hodnocen byl jen dosažený čas bez stylu. Ale proč ne. Vždyť   pod pokutou až 100 000 Kč.
       náš  rodák  z  Českých  zemí  Rakouska  Uherska  Matouš  Žďárský   Přípravu  na  samotný  závod  jsme  tady  musely  absolvovat
       uspořádal  první  závod  ve  slalomu  na  světě  dne  19.  3.  1905     na  německé  části  sousedící  těsně  s  Národním  parkem  Šumava
       v  rakouském  Lilienfeldu.  A  dodnes  každoročně  pořádá  spolek   přesněji řečeno v Bavorském lese na hoře Velký Javor (1456 m)
       Nostalgie Skigruppe na jeho počest slalom na hoře Muckenkogel,   v katastru obce Bayerisch Eisenstein. Vystoupali jsme telemarským
       kde  Ždárský  postavil  v  roce  1905  trať  slalomu  na  krkolomném   krokem  s  pomocí  tuleních  pásů  na  vrchol  a  spouštěli  se
       terénu  se  svažitostí  36-40  stupňů  s  třiceti  pěti  brankami.  Bylo    po mírnějších variantách svahů, pokud možno v přírodním sněhu,
       mu tehdy 50 let.                                       na úpatí hory. Aby příprava na mezinárodní závod v Zell am See
       Nebyli  jsme  sami  a  ani  první,  kteří  v  Českých  zemích  prožívali    byla  opravdu  celostní,  trénink  končil  ve  srubu  Arber  –  Hottn.
       v  devadesátých  letech  potřebu  nápravy  zchromlého  alpského   Nejen,  že  zde  docházelo  k  regeneraci  našich  sil  a  doplnění
       sportu  a  degradovaného  vztahu  k  horám  s  umělým  sněhem,     tekutin,  ale  zapojili  jsme  se  do  živé  reprodukce  bavorských
       rolbami  a  lanovkami.  Také  lyžníci  z  v  beskydských  Mostech   lendlerů  domácí  hudbou,  a  dokonce  přispěli  i  vlastní  hrou
       u  Jablůnkova  se  už  dvacet  let  věnují  renesanci  lyžování    na koncertní valchu.
       na  historických  jasankách  nazvaných  Kozlovky.  Naučili  se                           Alexandr Václav Mazín,
       je  vyrábět,  tak  jako  parta  kamarádů  z  Orlických  hor  okolo                       alexvenca@seznam.cz
       Richarda Hajzlera, který řemeslně zvládá Hajzlerky. Na Šumavě
       se bohužel repliky historických lyží nevyrábí, ale máme v historii    Pokračování v příštím čísle…
       českého lyžování prvního výrobce domácích lyží norského typu
       z roku 1892 Karla Palečka ze Zvonkové. Postavili jsme mu sochu
       na Pancíři, kde startujeme závod ve sjezdu šusem.
       Musím úvodem zmínit jedno, pravděpodobně jedinečné prvenství
       v  závodech  na  historických  lyžích,  a  to  Sjezd  z  šumavského
       Špičáku. Zde je Šance nejprudší sjezdovka v Čechách, kde býval
       za  první  republiky  skokanský  můstek,  na  které  má  dodnes
       rekord  44  m  z  roku  1930  norský  skokan  a  sjezdař  legendární
       mistr  světa  Sigmund  Ruud.  Svah  je  tak  prudký,  že  na  něm
       můžete lyžovat i v létě. Nikoli po umělém sněhu, ale po borůvčí
       a  trávě.  A  tak  15.  září  v  roce  1985  uspořádal  lyžařský  oddíl
       Sokol  Špičák  závod  ve  sjezdu  na  dopadovém  bubnu  bývalého
       můstku v nově objevené disciplíně adhezního lyžování. Pravidla
       byla  jasná.  Výstroj  dřevěné  lyže  bez  hran  s  vázáním  typu
       Hutfeld-Bildstein. Rozhodovala vzdálenost ujetá do prvního pádu.
       Celostní příprava na závod v Zell am See
       Aby  současný  závodník  na  historických  lyžích  zvaných  jasanky
       mohl  zažít  to,  co  dříve  průkopníci  lyžby,  musí  absolvovat
       dlouhodobou celostní přípravu, na domovském kopci. Lyžování
       na dřevěných prknech bez hran s řemínkovým vázáním a volnou
       patou je zcela odlišné nežli ježdění s dnešní běžnou výbavou. Jako
       by člověk začínal od počátku, kdysi dávno před sedmdesáti lety,
       když mě postavili rodiče na první lyžičky s volnou patou. Pořád se
       válíte a padáte na všechny strany, nežli si vaše rovnovážné ústrojí
       ve středoušní dutině zvykne na pohyb podobný letu ptáka.
       Nejde  ale  jen  o  tělesné  cvičení,  kde  krajina  a  její  domorodí
       obyvatelé jsou kulisou pro fyskulturu. Je to renesance skutečného
       lyžování  s  přeměnou  duše  lyžníka.  Jakýsi  návrat  do  mentální
       krajiny průkopníků lyžby. Ale na Šumavě je to obtížně dosažitelné.
       Výstup  na  převážnou  část  hřebenových  vrcholů  a  svahů,  kde
   5   6   7   8   9   10   11   12   13   14   15