Page 24 - Chytrý Zpravodaj - Želetava - číslo 1/2021
P. 24

Budějovicemi.  9. dubna  1905  svolal  do  Želetavy  schůzi   Třebíč.  Tato  trať  by  podle  projektu  měla  město  opustit
        zástupců všech měst a obcí zainteresovaných na realizaci   zhruba v prostoru dnešního nádraží v Borovině, dále měla
        projektované  dráhy  Jindřichův  Hradec  –  Strmilov  –   vést  přes  Stařeč,  Markvartice,  Rokytnici  n./Rok.,
        Mrákotín  –  Telč  –  Nová  Říše  –  Želetava  –  Moravské   Štěměchy, Předín a Valdorf (Lesná) do Želetavy. Všechny
        Budějovice, na kterou se dostavilo jen z Mor. Budějovic   dotčené  obce  s projektem  souhlasily,  byť  s drobnými
        přes  dvacet  zástupců.  Ti  zde  však  svedli  tuhý  boj  ve   úpravami,  pouze  obecní  výbor  obce  Stařeč  na  svém
        vyjednávání  se  zástupci  z Jaroměřic  n./Rok.,  protože  ti   zasedání 11. listopadu 1909 jednohlasně odmítl provedení
        chtěli  dosáhnout  změny  trati,  a sice  ze  Želetavy  přes   nové dráhy přes území obce. Podal námitky a opakovaně
        Lesonice  do  Jaroměřic,  a tím  by  se  vlastně  Mor.   na nich trval i další roky, a tím se projekt značně zdržel.
        Budějovice  ocitly  mimo  projekt.  Nakonec  přece  jenom   Důvod odmítavého stanoviska byl ten, že jejich katastrem
        bylo  dojednáno,  že  trať  přes  Mor.  Budějovice  povede   vedou  již  dvě  dráhy,  které  jim  zabraly  velké  části
        a zahájí  se  přípravné  práce  na  projektu.  Byl  zvolen   nejlepších  polí,  navíc  je  na  hlavní  dráze  projektováno
        přípravný výbor, jehož předsedou se stal František Staněk.   kladení  druhé  koleje,  což  ubere  opět  další  pozemky.
        Tento výbor se dal hned do práce.                     Komise ale nakonec stařečské námitky odmítla a projekt
           Již 1. května 1905 byl všem obecním úřadům rozeslán   schválila. V Želetavě se tato trať měla křížit s dráhou Telč
        oběžník s popisem zamýšlené trasy projektu. V něm žádal   –  Moravské  Budějovice.  Želetavské  nádraží  mělo  být
        o  vyjádření  obecní  rady  a předložení  případných  přání   umístěno za městečkem u státní silnice vedoucí k Jihlavě
        a návrhů.  Ovšem  už  za  měsíc  se  začaly  šířit  krajem   (za dnešní čerpací stanicí).
        oběžníky z Třebíče, které žádaly obecní úřady o podporu   Plány to byly smělé a kdoví – nebýt 1. světové války
        jiného  projektu  dráhy,  která  měla  vést  z Třebíče  na   asi  bychom  se  realizace  tohoto  technicky  i finančně
        Želetavu, Novou Říši a Telč. Bylo zřejmé, že se v tomto   připraveného projektu dočkali. Svůj díl viny na tom, že
        případě  jedná  o truc  podnik  zamýšleného  projektu  přes   projekt  železničního  spojení  Želetavy  s okolními  městy
        Mor. Budějovice. Výnosem ze dne 9. června 1906 však   nakonec nebyl realizován měli dost možná i výše zmínění
        vídeňské  ministerstvo  železnic  povolilo  Františku   stařečští  radní,  kteří  svým  rozhodnutím  zbrzdili  jeho
        Staňkovi  na  dobu  jednoho  roku  podniknout  předběžné   přípravu, a na řadu dalších let tak ovlivnili rozvoj nejen
        práce  pro  výstavbu  trati  z Jindřichova  Hradce  do   své obce, ale celého regionu.
        Strmilova,  Telče,  Želetavy,  Moravských  Budějovic     Nutno  ovšem  připomenout,  že  tyto  projekty  se
        a Jaroměřic.  Úřední  komise  poté  v prosinci  1907  velmi   světovou válkou tak úplně nezapadly. Mluvilo se o nich
        příznivě zhodnotila předložený projekt. Zvlášť ji zaujalo   vážně ještě v roce 1919 i 1921. Ovšem mladá republika
        využití  dráhy  pro  přepravu  obilí,  dobytka,  stavebního   byla  v hospodářské  krizi  a měla  jiné  priority.  V době
        i užitkového dřeva, a především kamene z mrákotínských   oživení ekonomiky v druhé polovině dvacátých let se však
        lomů. Zástupce c. k. ministerstva železnic celou trať prošel   na  projekty  nových  železnic  už  zapomnělo.  O výstavbě
        a shledal, že této dráhy je tu zapotřebí, poněvadž jsou zde   železniční  trati  přes  Želetavu  se  znovu  jednalo  i  po
        dobré  existenční  podmínky  pro  dovoz  i  vývoz  v rámci   2. světové  válce,  kdy  byl v roce  1945  k jednání  přizván
        transportu mezi jednotlivými kraji.                   i zástupce místního MNV.
           Také  vláda  uznala  důležitost  této  dráhy  a udělila   Dnes  jsme  v situaci  opačné.  Místo  budování
        výnosem ze dne 24. července 1908 subvenci 10.000 korun.   železničních  tratí  je  rušíme,  jako  například  tu  z Mo-
        19.  října  1908  schválil  Zemský  sněm  Markrabství   ravských  Budějovic  do  Jemnice.  Přitom  je  železnice
        moravského  další  subvenci  20.000  korun  na  jeden   jedním   z nejlevnějších,   nejpohodlnějších   a   také
        kilometr  této  dráhy  na  území  Moravy  v celkové  výši   nejbezpečnějších typů dopravy.
        1.280000  korun.  Podle  schváleného  projektu  měla     Železnice jsme se tedy v Želetavě nedočkali, zato zde
        k Želetavě  tato  trať  přijít  od  Rozseče  a Zdeňkova.   máme  velmi  frekventovanou,  přetíženou  a nebezpečnou
        Pokračovat  měla  přes  Bítovánky,  Cidlinu,  Lesonice,   státní silnici E59. Ve skrytu duše stále doufáme, že se snad
        Jakubov a Litohoř do Moravských Budějovic.            na  rozdíl  od železnice jednou  dočkáme  jejího  přeložení
           V letech  1908-21  však  byla  připravována  i místní   mimo náš městys.
        dráha Třebíč – Želetava. Uchazečem o koncesi bylo město                                    Olga Nováková




















          František Staněk     Severozápadní dráha                   Lokomotiva Severozápadní dráhy


                                                           24
   19   20   21   22   23   24   25   26   27   28