Page 23 - Chytrý Zpravodaj - Želetava - číslo 1/2021

HISTORIE A KULTURA

Pandemie a morové sloupy v Želetavě

Morový sloup z roku 1715 Boží muka Boží muka Nejstarší želetavská

Za uličkou z roku 1651 boží muka
Možná si říkáte, že morový sloup je v Želetavě přece Beneš Jaroslavu Palliardimu notáři a amatérskému
jenom jeden, a to ten před radnicí z roku 1715. Nechal ho archeologovi z Moravských Budějovic. Čtvrtá strana
tam postavit místní farář Karel Leopold Felix jako hlavice je plochá a je na ní tento nápis: TIETO BOZI MUKI
poděkování, že při poslední morové nákaze v českých DAL WISTAWETI PAN JAKUB CZERWENKA
zemích v letech 1703-15 byla Želetava ušetřena (na rozdíl MIESTAN ZELETAWSKI. V době výstavby (před 270
od současné pandemie). V Čechách tehdy zemřelo na 200 lety) stála tato boží muka obklopena poli asi 300 metrů za
tisíc lidí. Poté se začalo ve velkých městech s výstavbou Želetavou. Klidně tady tedy mohl být morový hřbitov.
primitivní kanalizace a výskyt morových epidemií Nasvědčují tomu i nálezy lidských kostí při kopání na
v západní a střední Evropě byl zcela potlačen. blízkých polích. Měšťan Červenka nechal prý boží muka
Morové sloupy vznikaly v Evropě, kterou po staletí postavit na paměť velkého moru, který propukl po
pustošily opakující se morové rány, v době baroka třicetileté válce v roce 1648. Problém je však v tom, že roku
(17. a 18. století). Stavěly se jako poděkování za odeznění 1648 v českých zemích žádná morová epidemie nebyla.
epidemie a zpravidla i jako prosba o ochranu místa před Předchozí vlna morové nákazy proběhla naším územím
další epidemií. Stavěly se na veřejných prostranstvích i na před devatenácti lety v roce 1632. Pravděpodobnější je, že
místech morových hřbitovů. Je mnoho typů morových Želetavu po třicetileté válce zasáhla jiná pandemie –
sloupů. Od jednoduchých a hladkých sloupů typu boží cholera, tyfus nebo černé neštovice a oběti pochovali
muka (17. století), přes vysoké hladké sloupy na vrcholu v hromadném hrobě na návrší za Želetavou.
ozdobenými nejčastěji korintskou hlavicí a sochou stojící Boží muka označují vždy místo výjimečných událostí.
Panny Marie, jako je náš morový sloup, až po trojpatrová Zděná boží muka „Za uličkou“ z počátku 19. století,
sochařská díla s různými plastickými články, sochami, nazývaná též „U francouzské cesty“, připomínají období
reliéfy a balustrádami (převážně 18. století). napoleonských válek. V letech 1805, 1806 a 1809
Za morový sloup můžeme považovat i kamenná boží Želetavou procházela Napoleonova armáda, ve které
muka z roku 1651 na konci Želetavy směrem k Jindřicho- propukla epidemie tyfu a úplavice. Hromadný hrob
vicím. Na čtyřbokém podstavci je postaven sloup s hlavicí zemřelých Francouzů má být právě v těchto místech, kde
ve tvaru kapličky, ve které jsou vysekány tři výklenky. zděná boží muka už přes dvě stě let střeží jejich ostatky.
V tom prostředním a nejhlubším býval obrázek Panny Olga Nováková
Marie pod křížem malovaný na plechu, jak píše ve své
zprávě z roku 1896 želetavský obecní tajemník Emanuel

Lidé v Želetavě snili o jízdě vlakem
Na počátku 20. století zažívala železnice obrovský Vídeň s Berlínem přes Znojmo, Jihlavu, Kolín a Prahu
boom, neboť bezesporu přinášela hospodářský rozvoj. byly budovány odbočné lokální dráhy, jako např. ta
Železnice a snadnější dovoz strategické suroviny – uhlí – z Moravských Budějovic do Jemnice v roce 1896.
brzy podnítily v blízkosti nádraží vznik průmyslových U mnoha dalších projektů byl jen krůček k realizaci.
podniků. Železniční přeprava také zintenzívnila rozvoj „Smrtelnou ránu“ jim ovšem zasadila 1. světová válka.
zemědělství, výměnu produktů a přepravu osob Také v Želetavě si lidé velice dobře uvědomovali, co
v regionech. železnice pro rozvoj odlehlých míst bohatých na suroviny
V našem kraji se vlak poprvé objevil před 150 lety, kdy nebo nabízejících přírodní bohatství znamená.
po třech letech výstavby byla 23. dubna 1871 zahájena Již v devadesátých letech 19. století projevil velkou
pravidelná doprava na trati Jihlava – Znojmo. S rozvojem iniciativu František Staněk, místní statkář a český agrární
železniční dopravy pak souvisel i vznik místních tratí. Z té politik. Vybídl západomoravská města, aby přikročila
hlavní – „Rakouské severozápadní dráhy“ – spojující k budování dráhy, která by spojila Brno s Českými

23