Page 26 - Chytrý zpravodaj - Zábrodí březen 2022

ZÁBRODSKÝ ZPRAVODAJ BŘEZEN 2022

Velikonoce

Velikonoční Velký týden a velikonoční zvyky

Ze všech křesťanských svátků mají Velikonoce nejdelší přípravné období. Vrcholí v takzvaném Svatém
týdnu (také Pašijový, nebo Velký týden), ve kterém si křesťané téměř všech vyznání připomínají poslední
týden Ježíšova pozemského života, jeho smrt na kříži a vzkříšení.

Dny Velkého týdne

Květná neděle: začíná velikonoční týden, připomíná
Ježíšův vjezd na oslovi do Jerulazéma.
Název svátku je odvozen od květů, jimiž bývají
kostely vyzdobeny a které mají připomínat palmové
větve, jimiž lid vítal Ježíše.
Modré pondělí: se kostely zdobily modrým nebo
fialovým suknem, odtud ale přívlastek "modré"
nepochází. Jedná se totiž o doslovný překlad
německého "blau", které kromě modré barvy nese
namáčené do Kristovy krve. Nepracovalo se na poli,
také význam "neschopný práce" nebo dokonce
aby se nehýbalo zemí.
"podnapilý". V tento den bylo lidem podle tradice
Bílá sobota: Ještě před východem slunce se muselo
zakázáno vykonávat jakoukoliv práci. Modré
uklidit, vybílit stavení, vymetalo se novým
pondělí, ke kterému se neváží ani žádné obřady, tak
koštětem. Vše se chystalo na Boží hod velikonoční.
mělo být ve znamení odpočinku a nabírání sil.
Skončením Bílé soboty skončil půst. Pekly se

Šedivé úterý: V tento den hospodyně uklízely a
mazance, zdobila se vejce, pletly se pomlázky.
vymetaly pavučiny.
Neděle velikonoční (Vzkříšení): Vlastní den oslav

Škaredá (Sazometná) středa: Den, kdy Jidáš zradil
Velikonoc - Boží hod velikonoční: Ze soboty na
za 30 stříbrných Ježíše. Vymetaly se saze z komína.
neděli došlo ke zmrtvýchvstání Ježíše Krista. V církvi
V tento den se nemá nikdo škaredit, protože by mu
se koná nejslavnější bohoslužba náboženského
to mohlo vydržet celý rok. V tento den se stejně
roku. Noc byla označována za velkou – a odtud
jako o Šedivém úterý uklízelo. název Velikonoce. Provádělo se svěcení

Zelený čtvrtek: Den odpuštění. Rodiny se modlily a velikonočních pokrmů – vejce, mazanec, víno a
všichni se omyli rosou, která bránila nemocem. Na chleba. Pečou se a světí beránci.

Zelený čtvrtek utichaly zvony – odlétaly do Říma.
Velikonoční pondělí (také Červené): Brzy ráno
Znovu se rozeznívaly na Bílou sobotu. Místo zvonů
vycházeli chlapci – koledníci s pomlázkami šlehat
se ozývaly ve vsích dřevěné řehtačky a klapačky.
děvčata, aby z nich vyhnali nemoci a lenost.
Odpoledne se nepracovalo, dělaly se jidáše.
Dostávali od děvčat malovaná vajíčka a cukroví. V
Velký pátek: Den ukřižování a smrti Ježíše, jde o
českém prostředí je spojeno s nejrůznějšími
největší z křesťanských svátků. Věřilo se v magickou
tradicemi a zvyklostmi, které lze zařadit k
sílu země, otvírala se a zpřístupňovala na chvíli
přechodovým rituálům končící zimy a nastávajícího
poklady. Nepralo se prádlo, protože by bylo
jara.

Velikonoční zvyky
Výzdoba je důležitou součástí svátků jara. S jarním zvolíte proutky vrby, mašle, kraslice nebo jarní
příchodem chceme přivítat znovuzrození sil a kvítka, vše by mělo symbolizovat jaro. Už v historii
radostné očekávání, a tak bychom neměli lidé vítali jaro výzdobou, vysypávali ornamenty na
zapomenout trochu vyzdobit náš domov. Ať už zápraží pomocí hrnku či květináče a písku či vody