Page 15 - Chytrý zpravodaj - Vyškov 02/2026
P. 15

Mám rád kontrasty, a to nejen ve světle a stínu,


       říká fotograf Petr Doubrava



       Fotografování se věnuje vlastně odjakživa, dveře k tomu uměleckému       jsem tam náhrobky a najednou se za zdí hřbi-
       mu před deseti lety otevřel kurz Jiřího Foltýna v ateliéru Ulita         tova objevili dva koně, čímž mi udělali velkou

       s názvem Cesta k vlastní tvorbě ve fotografii. Od té doby je také         radost. Bylo to jako zjevení v tichém letním
                                                                                podvečeru. Nebo když jsme s dětmi cestou
       členem vyškovského fotoklubu Orion. S ním se Petr Doubrava               na dovolenou projížděli přes pevnostní měs-
       divákům až do loňského roku představoval na jeho členských               to Josefov se starými zašlými kasárenskými
       výstavách, letos v lednu se konala v galerii TIC jeho první              domy.  Vždycky  jsem  se  tam  chtěl  podívat,
                                                                                prošli jsme se tedy městem, a když už jsme
       samostatná autorská výstava s příznačným názvem Nacházení.               odjížděli, uviděl jsem dům posetý skvrnami od
                                                                                téru, před kterým byl záhon slunečnic. Zaujal
                                            pozadím  na  tvář  nějakého  člověka.  Je  to   mě právě kontrast těchto dvou věcí a až při
                                            zrychlený záběr a on jenom stojí a dívá se   samotném  focení  jsem  si  navíc  ještě  všiml
                                            a  oproti  fotografi i  obsahuje  záběr  i  drob-  kočky na parapetu. U této fotky jsem opravdu
                                            nou mimiku, která podněcuje fantazii ještě   moc váhal, jestli ji nechat v barvě, anebo ji
         J
        ak vznikl nápad na tuto výstavu?   mnohem víc než fotka. Ten konkrétní záběr   převést do mé oblíbené černobílé škály. Na-
       Myšlenka na ni vznikla čistě u předsedy fo-  trvá třeba půl minuty. A právě to v divákovi   konec je barevná jen částečně, ale myslím, že
       toklubu Orion Jiřího Foltýna. Já sám bych si   vyvolává úvahy o tom, čím vším si dotyčný   i v barvě by byla hezká.
       na ni netroufl , respektive nemyslel bych si,   v životě prošel. To je to, co mě v mé tvorbě

       že už je co vystavovat (smích).      také ovlivnilo.                      Do jaké míry umělecké fotografie vlast-
                                                                                ně upravujete?
        Skromnost stranou, tvůrčí fotografii se    Máte  svá  oblíbená  místa,  která  rád   Pokud  můžu  nechat  fotku  tak,  jak  je,  o  to

       věnujete již deset let, anebo ne?    fotíte?                             větší  z  ní  mám  radost.  To  se  ale  většinou
       To ano, odrazovým můstkem byl pro mě kurz,   Fotím rád vlastně kdekoliv. Ve Vyškově fotím   bohužel  nepovede.  Potom  ji  tedy  upravuji,
       který jsem spolu s dalšími kolegy Sylvií Je-  třeba vodní plochy na Kačenci. Nesmím zapo-  používám  třeba  manipulaci  nebo  digitální
       línkovou  a  Rudolfem  Trnečkou  absolvoval   menout ani na Libuši v Lulči, tu jsem fotil ve   montáž, třeba pro zvýraznění nějakého de-
       v roce 2016 v centru Ulita. Před ním jsem   všech ročních obdobích a vznikly z toho doce-  tailu. Fotím na barevno na digitální fotoapa-
       už něco málo sám zkoušel, ale nedá se to   la hezké série fotek. Další mé snímky pochá-  rát, potom vše převádím do černobílé škály.
       považovat za nějaký začátek. Není to ale tak,   zejí z Brna i dalších měst, moc rád mám Prahu   Ale pokud vidím, že je v daném případě barva
       že bych měl nyní doma kvanta fotek ke zhléd-  pro  její  architekturu  i  nepřeberné  množství   přínosnější, nechávám ji tam.
       nutí, spíše si hodně vybírám, které z nich ve   nahodilých situací. Fotím i na cestách do za-
                                                                                  J
       výsledku použiji. A jsou třeba i fotky, které   hraničí, a to prakticky cokoliv, co mě zaujme.    ak důležité je pro vás jako pro fotogra-
       mě  překvapí  a  ke  kterým  se  vracím  až  po   Obecně nerad plánuji, a i proto mám rád fotky,   fa vybavení?
       nějaké době, klidně po mnoha letech.   které vznikly dílem náhody. Třeba když jsem   Myslím, že pro dobrou fotku není vybavení
                                            cestou do Mikulova úplnou náhodou narazil   to  hlavní.  U  každé  fotky  je  důležitý  hlavně
        Věnujete se při fotografování svým oblí-  na  starý  zanedbaný  hřbitov  u  silnice.  Fotil   pohled a oko toho, kdo fotí. A svou roli čas-
       beným tématům?                                                               to hraje i již zmíněná náhoda. Proto se
       Vždycky  se  mi  velmi  líbily  kontrasty.                                   třeba i z mobilu dá podle mě udělat bez-
       Nejen  ve  světle  a  stínu,  ale  i  obecně                                 vadná fotka.
       v  situacích  nebo  v  chování  lidí.  Mám
       rád vše, co v člověku probouzí fantazii                                       Co vás nejvíc baví právě na umělec-

       a nutí ho přemýšlet o tom, co všechno                                        ké fotografii?
       by  na  fotografi i  mohlo  být  zobrazeno.                                  Nejvíc asi to, do jaké míry může v lidech
       Rád fotím také vinoucí se cesty, stezky                                      probouzet fantazii. Je to hlavně o tom,

       i vodní toky, mají pro mě osobní význam,                                     že fotografie člověka navede k nějakému
       právě ty mě totiž až extrémně probouzí                                       uvažování,  nahlížení,  přemýšlení.  Použil
       k zamyšlení, k fantazii. K úvahám o tom,                                     bych k tomu možná vlastní citát o ote-
       kam daná cesta vede, kdo po ní šel, jak                                      vřených  oknech,  která  mimochodem
       vznikla, jak je tu dlouho, co všechno „za-                                   také rád ztvárňuji. „Otevřené okno zna-
       žila“. A pokud je klikatější, tak je to ještě                                mená, že se za ním odehrávají příběhy.”
       o to zajímavější. Vypadá to navíc i este-                                    Za každou fotkou je nějaký příběh a je
       ticky pěkně, když je zasazená v hezké                                        na divákovi, co v tom uvidí. Buď si utvoří
       krajině, ale hlavně se tak v člověku pro-                                    sám svůj příběh, anebo ho to může vést
       bouzejí úvahy o tom, co všechno taková   Petr Doubrava, 55 let               k představám, co všechno lze na snímku
       cesta vlastně přináší. A to stejné se mi   •  pochází z Hranic na Moravě, ve Vyškově žije   vlastně vidět. A velmi rád od lidí kolem
       stává i u lidí.                     od svých 10 let;                         slyším, co tam vidí právě oni, často mě
                                                                                    to překvapuje a moc mě to baví.
        A v jakém smyslu?                • původně absolvoval nábytkářské učiliště, již
       Když  uvidím  fotku  tváře,  přemýšlím   řadu let ale pracuje ve zdravotnictví, z toho    A  kdyby  se  někdo  chtěl  stát  umě-
       a vytvářím si úvahy, kdo je ten člověk,   plných 25 roků strávil u záchranné služby;  leckým fotografem, co mu doporučíte?
       jaký má nebo měl život. Poprvé se mi   • k jeho bohatým koníčkům patří dřevořezba   To je těžké, já sám se za fotografa v pra-
       to stalo při sledování fi lmové qatsi tri-  i malba, od dětství má rád také četbu,   vém slova smyslu vlastně zatím nepo-

       logie. Jedná se o umělecký dokument,   film či divadlo, v poslední době se věnuje   važuji. Nevím, asi prohlédnout si fotky
       jsou to vlastně jenom obrázky podbar-  experimentování s kyanotypií, tedy    uměleckých fotografů, které jsou k dis-
       vené úžasnou hudbou Philippa Glasse.   s historickým modrotiskem;            pozici  třeba  na  síti,  dívat  se,  jestli  se
       Rozhodně  jej  doporučuji  ke  zhlédnutí,   • má dvě dcery, v uměleckých šlépějích   mu na tom něco nezalíbí, a případně si
       první fi lm se jmenuje Koyaanisqatsi, je   pokračuje zejména starší Anna, která na   vybrat styl, který ho zaujme. No a začít
       to fi lmová esej, zabývá se vztahem člo-  střední škole studuje fotografii, maluje i jinak   zkoušet a fotit.

       věka a moderní technologie a právě v ní   tvoří.                                     Text: Petra Bezdomniková
       najdeme  dlouhé  záběry  s  pohyblivým                                                 Foto: Anna Doubravová

       Vyškovský zpravodaj 2/2026                                                         Ze života v našem městě  15
   10   11   12   13   14   15   16   17   18   19   20