Page 13 - Chytrý zpravodaj - Vyškov 02/2026

„Ukázněnost je největší ctnost výtvar- Československa vydala cestopis Mezi
níka. Nedejte se nikdy unést tempe- dvěma oceány. O Velikonocích v roce
ramentem ani pokusnictvím. Jinak se 1934 procestovali Řecko a násled-
rozběhne obraznost jako splašený kůň.“ ně o prázdninách v rámci poznávací-
Za úspěšné zvládnutí akademie obdr- ho zájezdu brněnských učitelů odjeli
žela stipendium na studijní pobyt do Bochořákovi do Sovětského svazu. Zá-
Paříže. Po návratu z Francie proběhla žitky napsala do cestopisu Dojmy ze
v pražském Domě umělců její první sou- SSSR, kde líčí jednak nelibost s pro-
borná výstava, kterou se zařadila mezi tináboženským postojem, včelími úly
mladé tvůrčí grafiky své doby. Násle- z náboženských ikon a na druhé straně
dovaly její samostatné výstavy v roce obdivuje moderní stavby. Výtvarně ji
1924 a 1926 v prostorách Krasoumné tato oblast také inspirovala tvorbou
jednoty v Praze. akvarelů s výraznějším koloritem. Dal-
V průběhu dvacátých let procesto- ší její obrazy se však často vztahovaly
vala spolu s manželem takřka celou k domovu, v různých variantách je to
Evropu, dokládají to také četné grafiky tatínek, například jak čte noviny, „Ma-
a kresby s náměty z Anglie, Německa, minka“, „Naši u karet“. V několika ob-
Holandska, Rakouska, Švýcarska, Itálie razech ztvárňuje i pohled na silnici od
a Slovenska. Zajímala se o památky, Olomouce k Vyškovu s alejí vzrostlých
kulturu, literaturu i běžný život míst- stromů, postavičky menších dětí, ky-
ních lidí. Během cest jí byla pořádána tičky na okně, pohledy na části měst,
řada výstav a své zážitky publikovala Autoportrét, olej, plátno krajiny s loukami i koně v lese.
ve svých článcích vycházejících v Lido- Druhá světová válka ukončila veškeré
vých novinách a ve společenských časopi- pod názvy Kindheit (1931, Německo), Child- cestovatelské aktivity. Manželé trávili hodně
sech Salon, Eva a Širý svět. Kromě samostat- hood (1931, Velká Británie) a Enfance (1930, času na své chatě u Brněnské přehrady a ve
ných výstav a drobných přehlídek konaných Francie). srubu v Račickém údolí. Zabývali se společ-
v jejím ateliéru se mohli zájemci s jejím dílem Helena Bochořáková-Dittrichová mezi lety ným psaním románů Příboj a Nalomená větev.
setkat také na všech společných výstavách 1929 a 1944 vytvořila pět grafických románů: Brněnská přehrada se stala námětem mnoha
Klubu výtvarných umělců Aleš, několika vý- Z mého dětství (1929), Z života T. G. Masa- jejích obrazů, zobrazuje ji v rozličných varian-
stavách Kruhu výtvarných umělkyň a v rámci ryka (1930), Indiáni jindy a dnes (1934), Švé- tách a z různých úhlů pohledu.
výstav Hollaru. dové před Brnem (1936) a Kristus (1944). Po únoru 1948 nastalo další složité obdo-
Ve Francii se inspirovala grafickými romá- Grafické romány se označují také termínem bí, manželům Bochořákovým znárodnili velký
ny a v listopadu roku 1929 se ve Vyškově dřevorytové romány. Jedná se o formu grafic- dům v Brně v Antonínské ulici včetně gra-
v knihtiskárně Františka Obziny vytisklo (na kého vyprávění s použitím černobílých obráz- fických listů umělkyně. Vladimír Bochořák se
pravém japanu) deset očíslovaných a pode- ků, které se zaměřuje na vytváření ucelených sice po odchodu do důchodu nadále věnoval
psaných a padesát pouze očíslovaných kusů příběhů bez textu. Kromě dřevorytu umělci literatuře, ale výrazněji do kulturního živo-
dřevorytového románu Heleny Bochořákové- používali techniky dřevořezu, linorytu a olo- ta zasahovat nemohl, podobně ani Helena
Dittrichové Z mého dětství. Dřevoryty byly vorytu. Za zakladatele grafických románů je Bochořáková nepořádala v letech 1948–1958
vytištěny i v knižním vydání v nakladatelství považován belgický umělec Frans Masereel. žádné výstavy. Později kvůli problémům se
Orbis v roce 1929. Publikace Heleny Bocho- Vytvořil sérii výpravných dřevořezů, zaměře- zrakem grafické práce částečně omezila
řákové-Dittrichové Z mého dětství obsahuje ných obvykle na jednoho osamělého hrdinu, a více se zaměřila na malování obrazů. Teprve
cyklus 95 dřevorytů. Autorka zobrazuje svůj ty následně uspořádal do knižní podoby. První v roce 1959 obnovila výstavní činnost, která
život z pohledu malého dítěte od narození po grafický román vydal v roce 1918. se však omezovala již výhradně na Brno a Vyš-
léta dospívání. Arne Novák napsal ke knize Na přelomu 20. a 30. let se Bochořákovi kov. V roce 1973 zemřel Vladimír Bochořák
úvod, v němž srovnává tento román v obra- přestěhovali z Veveří na Antonínskou ulici, a v roce 1980 Helena Bochořáková.
zech s Babičkou od Boženy Němcové a posta- kde získala výtvarnice prostory na grafickou Výstava Příběhy malířky a grafičky Heleny
vu malé Heleny přirovnává k Barunce. Jedná dílnu. Na zahradě nechala vybudovat ate- Bochořákové-Dittrichové je v 1. patře Muzea
se o první tzv. novelu beze slov na světě, kte- liér, kde pořádala vánoční výstavy. V roce Vyškovska do 15. března. Na výstavě jsou
rou vytvořila žena. V Muzeu Vyškovska se na- 1930 získal Vladimír Bochořák stipendium prezentovány kromě obrazů také dobové
chází dvě zmíněné publikace Z mého dětství, do Ameriky, a tak měla možnost se sezná- předměty z vyškovského muzea i soukromé
samostatné grafické listy z tohoto cyklu jsou mit s touto zemí, kde vytvořila řadu grafik sbírky.
pro současnou výstavu v muzeu zapůjčeny a obrazů. Vedla si také deník, kde zapisovala Text: Zdeňka Jeřábková
ze soukromé sbírky. Dílo vyšlo i v zahraničí různé zajímavosti a postřehy. Po příjezdu do Foto: archiv Muzea Vyškovska

Grafické listy z cyklu Z mého dětství

Vyškovský zpravodaj 2/2026 Ze života v našem městě 13