Page 15 - Chytrý Zpravodaj - Vítkov srpen 2021

MASNÉ LÁVKY – FLEISCHBÄNKE

Masné lávky nebo také masné krámy se již od středověku budovaly
v centrech měst, nejčastěji přímo na náměstích. Prodejní stůl ve tvaru
lávky, na kterém měli řezníci uloženo maso, dal tomuto prostoru název.
Josef Ullrich v knize „Historie města Vítkova“ píše, že 14. září roku
1847 byly staré masné lávky – Fleischbänke odstraněny z náměstí.
Nejdříve se pokusím o kreslenou rekonstrukci – viz obrázek a posléze
shrnu všeobecné informace o zpracovatelích masa v minulosti.

je budou sladovníci a pivovarníci, malíři, řezbáři, sklenáři a zlatníci.
Zikmund Lucemburský potvrdil výsady řeznického cechu a jejich znak
získal podobu bílého lva se sekyrou v červeném poli. Léta Páně 1611
vtrhli do Prahy pasovští žoldnéři a po potyčkách s Pražany se ukryli
do kláštera u svatého Jakuba. Vzbouřený lid dobýval klášter, aby si
Vítkovské masné krámy se nacházely mezi radnicí, která stála srovnal účty s Pasovskými. Řezníci v nastalé mele ochránili mnichy
uprostřed rynku, a východní stranou náměstí. Pod nimi červeně a jejich čin připomíná mramorová deska v kostele. Za třicetileté války
vyznačená stavba budou pravděpodobně jatka. Dobytek se porážel utvořili setninu a bojovali proti Švédům. Opět byli oceněni privilegiemi
přímo na místě, byl ihned rozčtvrcen a prodával se zákazníkům. Ferdinandem III. Mnozí řezníci vynikli nějakým činem a často se
Kromě řezníků tam pracovali ještě drobníci, kteří zpracovávali stávali konšeli či působili v panovníkových službách.
konzumovatelné vnitřnosti, tzv. droby a masné výrobky (jelita, jitrnice, 20. prosince 1859 byly cechy všech řemesel zrušeny a 1. května 1860
klobásy). Zužitkovalo se všechno včetně ocasů, krků, kůží, loje, byl vydán živnostenský řád. Řezníci mohli svoji živnost provozovat
noh, uší či celých hlav. Blízkost masných krámů a radnice byla ryze kdekoliv a nebyli vázáni na masné krámy. Cechovní pravidla však
praktická. Úředníci na trh s masem dohlíželi a porušování pravidel byla silně zakořeněná a členové cechu se začali sdružovat ve
trestali zabavováním masa. Na druhou stranu byli řezníci organizováni společenstvích podle svého řemesla.
v řeznickém cechu a požívali řadu výhod a privilegií.
I přes války a politické zvraty si cechy úspěšně obhajovaly své výsady Pavel Kučerka
u panovníků. Dále určovaly maximální ceny a stanovovaly množství
poražených zvířat tak, aby na trhu byla rovnováha. Stát se členem Zdroje: Steinhauserová, Hana. Z historie řezníků a uzenářů v Brně.
cechu nebylo vůbec jednoduché. Učeň musel za vstup zaplatit a ručili Brno, 2012.
za něho dva mistři. Další podmínkou např. bylo: „Nikdo nesmí býti Ullrich, Josef. Geschichte der Stadt Wigstadtl. Wigstadtl, 1933.
do cechu řeznického přijat, když nebyl synem, neb dědicem mistra
řeznického, aneb když nepřijal za manželku dceru nebo vdovu po
mistru řeznickém“. Bylo to zkrátka rodinné řemeslo. Starší cechmistři
měli právo pokutovat a dokonce uvěznit provinilce, kteří porušovali
cechovní řád. V každé době se najdou nepoctivci a častými prohřešky
bylo např. zapření dluhu, kupování kradeného dobytka nebo bránění
prodeji zvířat konkurenci. Kdo se bil v hospodě a lhal, tak ho stihl také
trest. Celkově vzato bylo řezníků na dnešní poměry hodně. Živnost
to byla výhodná a mistři měli vyšší společenské postavení. Odváděli
velké množství poplatků, ale zároveň rostl jejich majetek.
V dávné minulosti se řezníci několikrát vyznamenali. Roku 1310
obsadili Prahu korutanští rytíři a bránili vstupu českého krále Jana
Lucemburského do města. Řezníci stáli na straně panovníka. Obsadili
a uhájili bránu u kláštera svatého Františka. Král Jan se tak i se svým
vojskem dostali triumfálně do Prahy. Velké uznání za služby se dostalo
veliteli řezníků Vodičkovi. Byl jmenován purkmistrem a jedna z ulic ve
středu Prahy nese dodnes jeho jméno – Vodičkova. Jan Lucemburský
udělil řezníkům první znak. Jeho syn Karel IV. vydal nařízení pořádku
uvítacího průvodu, když se vracel roku 1357 z říšského sněmu. Řezníci
mají kráčet se svou korouhví v čele průvodu jako první. Následovat