Page 16 - Chytrý zpravodaj - Vítkov 04/2025
P. 16

PRŮMYSL V 19. STOLETÍ - POKRAČOVÁNÍ



                                           Fulnecký fabrikant Fridrich Pollak přišel   V  roce 1835 je udáváno 38 samostatně
                                           s nápadem vybudovat v blízkosti Vítkova   pracujících  tkalců.  Musíme  si  uvědomit,
                                           továrnu na výrobu látek. Z tohoto důvodu   že do počtu 204 tkalců v roce 1861 jsou
                                           chtěl získat v roce 1880 městem vlastně-  započítané i pomocné síly že a na přelo-
                                           ný Maierův dvůr (Meierhof) naproti zám-  mu století již ve Vítkově nebyl žádný plá-
                                           ku v Horní Vsi. Požadovaná prodejní cena   teník. Nezvyklý je také počet ševců. Aby
                                           2 000 zlatých se mu zdála příliš vysoká   se všichni mohli uživit, museli pravidelně
                                           a  rozhodl se postavit na  katastru Horní   navštěvovat trhy v okolních obcích. Vše-
                                           Vsi jednopodlažní tovární budovu č. p. 111,   obecně vzato, měli živnostníci na počát-
                                           v  níž byla ve  třicátých letech minulého   ku 19. století ve městě dobré možnosti
                                           století jídelna zaměstnanců továrny na   výdělku. I když se nedá říci, že tento čas
                                           hedvábí a tam zřídil dceřinou společnost   byla „zlatá doba řemeslníků“, tak se jim
                                           své fulnecké továrny na plátno a textilní   přesto nevedlo špatně.
                                           módní zboží.
                                                                                 Velmi svobodné rakouské živnosten-
                                           V  devadesátých letech 19. století se   ské zákony otevřely dveře nepoctivému
                                           v  prostoru nynějšího Vítkova nacházely   podnikání. Tímhle Vítkov naštěstí nebyl
                                           následující průmyslové podniky:       příliš postižen. Stará cechovní sdružení
      Také stužkárna (Bandfabrik) Leopolda
      Fassholda se v  roce 1863 přestěhovala   •   Továrna na zpracování hedvá-  byla v monarchii zrušena a místo nich se
      do vlastní tovární budovy. Posléze se po-  bí  – Seidenwarenfabrik S. Trebit-  v  krátké době ustanovily živnostenské
      stupně rozšiřovala, až se z ní stala firma,   sch & Sohn,                  spolky, které se musely podle novely živ-
      kterou můžeme označit z  dnešního po-  •   Stužkárna – Bandfabrik der Firma L.   nostenského zákona z  15.  března  1883
      hledu za velkopodnik!                    Fasshold,                         samy utvořit. V roce 1900 jich bylo ve Vít-
                                           •   Továrna  na  karton  –  Pappenfabrik   kově pět:
      Dalším průmyslníkem se na Vítkovsku      Annathal,                         •   Společenství ševců a  oborů příbuz-
      stal díky vlastnictví panství baron Anton   •   Továrna na výrobu plátna a textilní-  ných,
      Zawisch, jenž se rozhodl zhodnotit znač-  ho zboží  – Tücher und Modewaren-  •   Společenství krejčích,
      né množství dřeva ve vlastních lesích.   fabrik fa Fridrich Pollak.        •   Společenství řezníků, pekařů, mly-
      Vedle pily a bělidla látek se rozhodl pod                                      nářů,
      blízkou osadou Nýtek (Scheibenhof) po-  Všechny tyto podniky byly na přelomu 19.   •   Společenství obchodníků,
      stavit papírnu.  6.  září  1865 předstoupil   a 20. století považovány za dobré zaměst-  •   Společenství  zbývajících  živnostní-
      před slezskou zemskou vládu se žádostí   navatele. Mzda pracovníka obnášela    ků.
      o vybudování vodní nádrže na Moravici.   v průměru za týden v továrně na hedvábí
      3.  října se sešla na břehu řeky komise,   a stužkárně 8 až 10 korun. V tkalcovně fir-  Zlepšení hospodářských poměrů ve měs-
      prohlédla si údolí od panského mlýna až   my Pollak byla nanejvýš 4 koruny.  tě a sesterské obci „Horní Vsi“ se promí-
      po Bernauerovy louky a vydala souhlasné   S  rozvojem průmyslu působí ve městě   tlo do života obyvatel a nejvíce do práce
      stanovisko. Stavba byla ihned zaháje-  i  živnostníci. V  roce 1861 byly ve městě   členů obecního výboru a  představitelů
      na a již rok nato nová továrna přijímala   zastoupeny tyto živnosti: 204 tkalců, 47   města. Životní podmínky obyvatel se na
      zaměstnance. Ukázalo se však, že voda   ševců, 13 pláteníků, 12 krejčích, 12 hos-  konci 19. století podstatně zlepšily. Z vel-
      z náhonu má omezený tlak a nestačí k po-  podských, 10 řezníků, 8 kovářů, 6 ob-  mi chudých tkalců se vypracovali v  ob-
      honu výrobních zařízení. Na radu odbor-  chodníků s  potravinami, 4 koláři, 5 sto-  čany, kteří již vedli důstojný život. Také
      níků se baron Zawisch rozhodl, že v místě,   lařů a  sklenářů, 5 pekařů, 4 obchodníci   vítkovští  představitelé  se  v  padesátých
      kde Moravice vytváří oblouk kolem skály,   s galanterií, 3 mlynáři, 3 zámečníci, 3 sou-  letech bránili státnímu útisku např. v po-
      nechá  prokopat  tunel.  Získá  se  tak  vět-  stružníci, 2 knihvazači, 2 běliči, 2 koželu-  vinnosti zavést pouliční lucerny. Situace
      ší množství vody s  podstatně ostřejším   zi, 2 pokrývači břidlice, 2 koňští handlíři,   se o  dvacet let později obrátila a  spo-
      spádem. Ještě v tom roce byl tunel zamě-  2 cukráři, 2 prodejci vápna, 2 provazníci,   lu s Horní Vsí uvolnili 50 000 zlatých na
      řen. Než se však začalo kopat, baronovy   2 hrnčíři, 2 hoteliéři, 1 výrobce řemenů, 1   stavbu nové základní školy.
      dluhy stouply do neúnosné výše, a tak se   barvíř, 1 uklízeč, 1 sedlář, 1 zednický mistr,   Pavel Kučerka
      musel rozhodnout,  zda si udrží panství,   1 kominík a 1 kartáčník.
      nebo továrnu. Nakonec přišel o  panství                                    Zdroj: Ullrich, Josef Geschichte der Stadt
      a fabriku převzala firma Sigmund Pollak   V roce 1900 byl zaznamenán následující   Wigstadtl. 1933, str: 357 - 361
      a  Serog. 1.  července  1886 převzala pa-  počet živnostníků: 57 ševců, 15 hospod-
      pírnu akciová společnost  – Annathaler   ských, 13 řezníků, 12 stolařů, 10 tkalců,
      Papierfabrik.  Vyráběl se  tam papír, ale   10 obchodníků se smíšeným  zbožím, 12
      i karton. Přesně o osm let později 1. čer-  krejčích, 8 pekařů, 5 kovářů, 4 střihači, 4
      vence  1894 přebírá firmu hrabě Camillo   obchodníci s  látkou, 4 koláři, 4 holiči, 3
      Razumowsky. Ten ukončuje výrobu papí-  soustružníci, 2 bednáři, 2 hrnčíři, 2 pokrý-
      ru a podnikání zaměří na výrobky z karto-  vači břidlice, 2 klempíři, 2 stavební mistři,
      nu. Továrnu včetně výroby neřídí sám, ale   2 malíři a natěrači, 2 hodináři, 2 sklenáři,
      začne ji pronajímat firmě Pollak & Felix.  3 zámečníci, 3 sedláři, 1 výrobce řemenů,
                                           1 kloboučník, 1 kartáčník, 1 strojař – zá-
      Kolísající a  především rostoucí neza-  mečník, 1 zlatník,1 koželuh, 1 hoteliér, 1
      městnanost, která panovala ve Vítkově,   cukrář, 1 knihvazač, 1 kominík, 1 mlynář
      nutila lidi přijímat práci za nízkou mzdu.   a 1 popelář.
   11   12   13   14   15   16   17   18   19   20   21