Page 26 - Chytrý zpravodaj - Velký Týnec 12/2024

21 TÝNECKÉ LISTY ČLÁNKY
PŘÍRODA KOLEM NÁS

Krtek – sametový tunelář
Krtkovi jsme se v Přírodě kolem nás probíhají v různých hloubkách, a tak pod mní spánek ani jinou formu zimního kli- stupnosti potravy (větší nabídka zna-
chtěli věnovat již na jaře, ale nakonec jedním čtverečním metrem louky může du, byl ale u nich popsán velice zají- mená menší teritorium) a na pohlaví,
je vidět, že se jedná o aktuální téma procházet až 6 metrů tunelů. Při hrabání mavý jev zvaný Dehnelův fenomén. Ten v průměru bychom mohli uvést asi 2000
i začátkem zimy, kdy se zahrádky chys- pracuje krtek vždy jen jednou přední zjednodušeně řečeno spočívá v tom, že metrů čtverečních (plocha odpovídající
tají na období klidu a naposledy pose- tlapkou, druhá pomáhá zapřít tělo a po některé druhy zvířat (u nás například obdélníku o stranách 40 x 50 m) na je-
čený trávník už nestíhá zarůstat a nechá několika hrabavých pohybech se tlapky právě krtek, rejsci nebo lasice) se zim- dince. V průměrné zástavbě rodinných
tak vyniknout ktčím hromádkám. vystřídají. Za jednu noc dokáže krtek ve nímu období přizpůsobí zmenšením své domků to znamená, že jeden krtek
Krtek obecný patří do řádu hmyzožrav- volnější půdě vyhrabat až 30 metrů cho-
ců a jeho nejbližšími příbuznými jsou deb, hlínu pak postupně vytlačuje k po-
u nás ježci nebo rejsci. Vlastní čeleď krt- vrchu, čímž vznikají typické krtčí hro-
kovitých zahrnuje asi 60 druhů rozší- mádky. Při této práci posunuje krtek
řených pouze po severní polokouli. Je- chodbičkami masu hlíny, která váží
jich společnými rysy jsou menší veli- několikrát více, než je jeho vlastní hmot-
kost, hustá tmavá srst a přizpůsobení nost.
k podzemnímu nebo obojživelnému Mělké povrchové chodby slouží pře-
způsobu života. S krtkem obecným se devším ke získávání potravy, kdy chod-
můžeme setkat na poměrně velkém ba funguje jako past, ve které krtek sbí-
území od Velké Británie po západní Sibiř. rá napadané živočichy. Jídelníček je tvo-
Na sever se vyskytuje do jižní Skandi- řen z největší části žížalami, doplněnými
návie, ale v jižní Evropě a v jihozápadní o hmyzí larvy, stonožky nebo měkkýše.
Asii už nalezneme jiné druhy krtků. Krtek, který váží v průměru 100 g, spo-
Vzhled krtka není potřeba dlouze před- třebuje za jeden den asi 80 g potravy.
stavovat. Snad všichni znají sametový Před zimou si žížaly ukládá do speciál-
váleček se špičatým nosem, krátkým ních zásobáren. Dešťovky jsou v záso- Rozšíření jednotlivých druhů krtků v Eurasii
ocáskem a lopatkovitými předními tlap- bárnách omráčené zakousnutím do tělesné velikosti, především lebky, moz- zvládne hospodařit i na více zahrád-
kami. Oči mají krtci velmi drobné, ale přední části těla, a tak nemohou utéct, ku a vnitřních orgánů. Tím se zároveň kách. V době páření rozšiřují samci své
stále částečně funkční. Na těle krtka ale zároveň vydrží čerstvé. Jen pro před- zmenší jejich energetické nároky a zví- revíry s cílem najít samičku, ale po spá-
ření jde každý zase svou cestou. Ve
svém hnízdě samička porodí většinou
3 – 6 holých a slepých mláďat, která
rychle rostou a po 6 týdnech už si hledají
vlastní teritorium. V této době se mladí
krtci stávají nezřídka obětí predátorů,
jako jsou sovy nebo lišky, protože často
opouštějí bezpečné prostředí podzemí.
Pohlavně dospívají krtci až následující
rok a celkově se mohou dožít až 7 let.
Mediální obraz krtka je spíše negativní,
přestože jeho škodlivost je především
estetická a k závažnějšímu poškození
kořenových systémů rostlin dochází jen
vzácně. V přírodě navíc mohou krtčí hro-
mádky pomoci k vyklíčení rostlin, které
by v zapojeném porostu měly jen malou
šanci. I přes to, že u nás s krtečkem od
Zdeňka Millera prožívá dobrodružství už
několikátá generace dětí (první film Jak
krtek ke kalhotkám přišel je z roku
1957), mezi zahrádkáři jsou krtčí hro-
mádky vnímány jako pohroma. I autory
tohoto textu přítomnost krtka několikrát
4x ilustr. foto
4x ilustr. foto potrápila, ale nakonec náš krtek vždyc-
Pod hromádkami se skrývá důmyslný systém chodeb ky po čase zjistil, že jinde jsou šťavna-
tější žížaly a my máme na pár měsíců
nevidíme ani ušní boltce. Ušní otvory stavu – zásoby jednoho krtka mohou řata tak snáze přežijí období se sníže- klid.
jsou schované jen za kožním záhybem, obsahovat až 800 žížal o celkové hmot- ným přísunem potravy. Petra a Aleš Pečinkovi
aby do nich nepadala hlína, ale sluch nosti 1,5 kg. Jako většina hmyzožravců jsou i krtci sa- Oba autoři působí v Ústavu
slouží krtkům dobře. Nejvíce se však Hlubší nory využívá krtek ke spánku motáři, uvádí se, že zpravidla tolerují experimentální botaniky AV ČR
krtci spoléhají na svůj čich a hmat, oba a odpočinku, má zde také své hnízdo, cizího jedince na vzdálenost 6 metrů.
smysly jsou soustředěné především na 15 – 20 cm velkou komůrku, vystlanou Velikost jejich teritoria je závislá na do-
jejich pohyblivém a hmatovými vousky suchým rostlinným materiálem. Kromě
řídce porostlém čumáčku. vlastních chodeb zakládá krtek po něko-
Krtek obývá široké spektrum stanovišť, lika metrech svislé komíny na povrch,
na krtčí hromádky tak můžeme natrefit které zajišťují v podzemním prostoru
v otevřené krajině, okolí lidských sídel, výměnu vzduchu. Teplota v chodbách
v lese nebo na horách. Vyhýbá se pouze kolísá podle venkovní teploty a hloubky
místům s vysokou hladinou podzemní chodeb, ale v zatepleném, hluboce le-
vody a skalám. Velkou část svého života žícím hnízdě se drží dlouhodobě okolo
tráví krtek v podzemních norách, které 20 °C. Krtci během zimy nepraktikují zi-

S krtkem se nad zemí setkáme spíš vzácně Krtek se svojí oblíbenou potravou