Page 13 - Chytrý zpravodaj - Valtice 01/2025

leden 2025 V������� ��������� strana 13

Lichtenštejnská studna a vodojem v zámeckém parku

Když se návštěvník zámeckého parku vody. Za vodu se platí 20 hal. za 1 hl. Zá- kysličníku uhličitého z bomby. Proto také
ve Valticích zatoulá až k Žabímu parku roveň s vodovodem budována byla i kanali- valtická vína vyrobená na valtickém statku
(dříve zvaný Žabka), uvidí křižovatku par- sace města za 238.000 Korun. V letech nesla na etiketách obecný název „Valtické
kovních cestiček: vpravo se dostane k his- 1911–12 zřízeny byly městské lázně vanové, zámecké“. Velký Křížový sklep využívaly po
torické památce zvané Peklo (jedná se sprchové i s venkovním basenem.“ Obrovská válce Družstevní vinařské podniky se síd-
o umělou jeskyni na nejvyšším místě studna v parku postupně upadala v zapo- lem v Mikulově (viz obr. 3), kde jsou velké
v parku), vlevo může přijít až k parkovní mnění a spolu s vodojemem postupně chát- sudy uložené podél stěn a uprostřed se na-
zdi, za níž se nachází také Peklo (název po- raly. Ještě byla voda z této studny využívána chází úzkokolejka pro přepravu. V roce
zemku zvenčí zámecké zdi). A také zde uvi- k přípravě ochranných postřiků v rozšiřují- 1954 byla dostavěna nad Křížovým skle-
dí zříceninu bývalého vodojemu a níže pod cích se statkových vinicích. Ale protože ke pem nová lisovna a vybavena nejnovější li-
ním leží pod železným krytem obrovská studni nevedla žádná cesta a toto území již sovací technologií. V průběhu roku 1954
studna (obr. 1 a 2). Tuto vodárenskou jed- patřilo do hraničního pásma, kam mohli bylo započato s výstavbou nové stáčírny ve-
jenom prověření občané Valtic, i toto využi- dle postavené lisovny, ale pro nedostatek
tí vody ze studny zaniklo. Až teprve vzni- finančních prostředků a neukončená jed-
kem specializovaného závodu Vinné sklepy nání kolem specializace byla celá výstavba
Valtice a podstatným navýšením výroby včetně skladů hotových výrobků, prázd-
a expedice lahvového vína se objevila tato ných obalů a pomocných materiálů ukon-
studna v hledáčku vedení závodu, neboť čena teprve po deseti letech v roce 1964. Po
zvýšená spotřeba vody na umývání láhví zmocnění Státního statku Valtice lahvovat
v myčce i v celém sklepním hospodářství víno z vlastní sklizně a uvádět do prodeje
nestačila městským vodovodem přitékat. v šedesátých letech se rychle zvyšovala
V té době bylo využíváno také více než 10 skladovací kapacita na víno. Na pořízení
sběrných studní ve vinicích pod Reistnou, hmotného majetku existoval vždy nedo-
které ale vyžadovaly patřičnou údržbu. statkový investiční limit, podobně jako i na
Voda z nich, která se shromažďovala v cen- potřebné zásoby materiálů. Průměrné
trální studni u hlavní budovy, se mohla vy- množství sklízených a zpracovávaných
užívat jen mimo přímý styk s vínem a mu- hroznů ve Viničním a sklepním hospodář-
sela se důkladně kontrolovat proti konta- ství Státního statku Valtice bylo ročně ko-
minaci mikrobiálními organizmy. lem 1.000 tun a roční expedice lahvového
Po skončení 2. světové války nastal ve vína byla kolem 300.000 litrů. Státní statek
Valticích a okolních vesnicích rozvoj země- Valtice hospodařil do 1. července 1960 na
dělské výroby na Státním statku, který pře- 6.648 ha zemědělské půdy, z toho bylo
vzal bývalý Liechtenštejnský statek a opu- 428 ha vinic. K tomuto dni rozhodly nad-
štěné pozemky po odsunutých Němcích. řízené orgány o delimitaci státních statků –
V roce 1953 rok poté, co se Státní statek většina vinic (celkem 290 ha) – přešla po
Valtice stal samostatným národním podni- delimitaci na nově zřízený Státní statek
notku využívali Liechtenštejni k záso- kem a hospodařil na 4 435 ha zemědělské Dolní Dunajovice, kde se následně započa-
bování vodou pro zámek i městské kašny půdy a o šest let později na 6 647 ha z. p., lo s budováním vlastního sklepního hospo-
zřejmě do doby, než byl ve Valticích zave- z toho bylo 428 ha vinic, většinou v úzkých dářství. V roce 1966 zpracovali pracovníci
den vodovodní řád, což se stalo právě v sponech a staré. Postupně se vyvíjela i spe- statku 3.556 q hroznů z vlastní sklizně
roce 1901. Jakub Fintajsl ve své brožuře cializace Státního statku Valtice na pěsto- a 3.939 q hroznů nakoupených z jiných
„Valtice a okolí“, která vyšla v roce 1930, vání révy vinné a počátkem šedesátých let státních statků (Státní statky Dolní Duna-
popisuje na str. 37 tuto událost velmi po- se uskutečnily na Viničním a sklepním hos- jovice, Velké Pavlovice a Slavkov). V šede-
drobně: „městský vodovod byl vybudován podářství velké výsadby vinic již v novém
nákladem 215.000 Korun předválečných. sponu 300×120 cm na vysokém vedení. Ve
Do této doby bylo zásobování města dobrou starobylém Zámeckém sklepě se navázalo
pitnou vodou spojeno s nemalými obtížemi, na tradici výroby vína starou více než pět
poněvadž studny nedávaly dostatek dobré století. K lisování hroznů sloužily dva ob-
pitné vody. Voda vyvěrá z pramene známého rovské kládové lisy z roku 1803 a lisovaly
už před 130 lety na sz. úbočí Kamenného hrozny ještě v roce 1956. Víno se zde lah-
vrchu poblíž silnice ze Sedlece do Dra- vovalo vidlicovou plničkou pod tlakem
senhofenu v nadmořské výši 188 m. Je dosti
vydatný, původně dával na 2.600 hl vody ve
24 hod. Voda vtéká několika praménky do
vodojemu o obsahu 170 m³, odkud je tlačena
do dvoudílné betonové nádrže obsahu 4.000
hl, ležící 65 m nad čerpací stanicí v nadmoř-
ské výšce 250 m. Z tohoto rezervoáru je voda
vedena potrubím podél železniční trati ze
Sedlece do Valtic. Potrubí měří 9.000 m, v
městě je na 350 přípojek. Ročně se spo-
třebuje ve Valticích průměrně 800.000 hl