Page 26 - Chytrý zpravodaj - Troubsko 10/2021
P. 26

Kdy budky vyvěsit: Nejvhodnějším obdobím k vyvěšování budek je podzim, neboť nové budky přes zimu „oprší“ a vyvětrají. Navíc
          u nás přezimující druhy si právě svou budku vybírají již na podzim. Jarním vyvěšováním tedy cílíme na druhy stěhovavé.
         Jak budku zavěsit: K zavěšení lze použít latě, dráty, háčky, hřebíky, vruty nebo šrouby. Ať to již uděláme jakkoli, mělo by být zavěšení
          pevné, stabilní, ale i šetrné k dřevinám.
          Kde má smysl budky vyvěšovat: Budky vyvěšujeme především tam, kde je nedostatek doupných stromů, tedy tam, kde převažují mladé
          stromy. Budky lze vyvěšovat dokonce i v lesích, nejlépe podél průseků, světlin a méně frekventovaných cest. V hustém zapojeném
          porostu se ptáci budkám spíše vyhýbají. Navíc na okrajích světlin mají ptáci pro hnízdění i lepší klima. Tedy menší vlhkost, lepší pro-
          větráváni a více tepla a světla. Kromě správné orientace (vletovým otvorem na sever), musíme vzít ohled i na převládající směr srážek,
          aby do budky nezahánělo. Neméně důležitá je hustota vyvěšovaných budek. Je třeba zohlednit úživnost prostředí. V žádném případě
          nevyvěšujeme na jeden strom více budek stejného typu. V zahradách, kde pěstujeme různé druhy ovoce, případně ořechů, je úživnost
          vyšší. Může být tedy hustota vyšší. V lesích je pak mnohem přirozenější, a tedy i hustota vyvěšovaných budek by měla být menší. Budky
          nevyvěšujeme v prostředí, kde jsou stříkány pesticidy a jiné jedy.
          Přejeme vám hodně radosti při pozorování ptačích kamarádů.
                                                                   Martin a Jana Urbánkovi, kresby BcA. Michaela Večerková



            Fejeton o volbách






          8. a 9. října jsme šli opět k volbám. Někteří ne, protože „to nemá smysl, všichni politici jsou přinejmenším hajzlíci“. Někteří voliči zas
          byli dávno rozhodnutí, který lístek budou vhazovat do urny. Já jsem si uvědomil, že jsou to moje jubilejní desáté volby do parlamentu,
          a  tudíž bych je rád oslavil vítězstvím mého kandidáta. Jenže je tu potíž, koho si za kandidáta vybrat. Tak jsem si vyzkoušel volební kal-
          kulačku a málem jsem omdlel, kdo mně vyšel jako můj favorit. Takže volební kalkulačka nefunguje, protože je příliš povrchní. Vnucuje
          nám otázky, které jsou důležité pro toho, kdo tu kalkulačku vymýšlí. Zkusil jsem se probrat volebními programy. Něco se mně líbilo, něco
          ne, ale žádná strana nekopírovala moje představy, vždy tu byly zřetelné rozdíly. Dobrá. Budu tedy volit kandidáta, který není lhář, pod-
          vodník a zloděj, což jsou podle určité skupiny lidí politici sakumprásk. Probíral jsem se sdělovacími prostředky a zjistil jsem, že upatlaní
          blátem jsou všichni, podle toho, kterými zprávami jsem se probíral. Takže už zbývá jen cesta, koho volit nebudu, postupným škrtáním
          kandidátů nakonec zbude ten, který dostane cenný hlas, cenný proto, protože je můj.
         Takže jsem se rozhodl, že nebudu volit ty, kteří slibují modré z nebe a jednoduchá řešení. Modré z nebe je jen metafora a jednoduché
          řešení je praštit někoho klackem po hlavě. Většina voličů takového slibu chce být na té straně klacku, kde je ruka, a ne hlava, a mlátit
          ty, kteří mají jiný názor, hlava nehlava.
          Nebudu volit ty, kteří nabídnou peníze. V čase vysokého zadlužení státu v době koronavirové je to jen lákadlo na voliče, a co nám přibude,
          o to nás inflace připraví. Ekonomika se ukecat nedá.
          Nebudu volit ty, kteří nás straší nebezpečím zvenčí a hledají řešení v kleci, do které nás zavřou. Ve vězení je totiž nejbezpečněji.
          Nebudu volit ty, kteří nezmiňují morální pohled na svět a slibují zbavit nás zla, neboť zlo je nepřítomnost dobra.
          Nebudu volit ty, kteří chtějí pro lepší fungování státu zasahovat do moci soudů a dostatečně neprosazují jejich nezávislost. Neboť al-
          ternativou k právnímu státu je samopal a následně sekeromlat a pazourek.
          Po výčtu těch nejzákladnějších ukazatelů jsem se pustil do škrtání. Mohl bych pokračovat jako v pohádce: jestli ještě žije, škrtá tam
          dodnes. Ale abych řekl pravdu, nakonec jsem se doškrtal. A byl jsem rád, že jsem tuto volbu musel učinit. Pro mne, který se kličkováním
          vyhýbal jít k volbám v roce 1981 a 1986 a od domovního důvěrníka dostal černou tečku do notýsku, jsou svobodné volby ještě stále tro-
          chu neběžné. No a co, jsem zastupitelem, uvědomuji si, že politici nejsou všemocní, a při pohledu do „velké politiky“ dá se říci i naštěstí.
          Nečekejme od nich, že nám vyřeší díru ve střeše nebo díru v rozpočtu domácnosti. To je naše každodenní volba, to je naše každodenní
          práce rozhodovat se mezi dobrým a nedobrým, dělat chyby a z nich se poučovat. Dnes vás politik maximálně něčím vystraší a pak vám
          nabídne svoje řešení.
          Nebudu vám prozrazovat, koho jsem si vybral, to se neříká už proto, protože u některých by to vzbudilo nevoli, a jinému bych zas pochle-
          boval. Přál bych si jen, aby všichni, kteří mají tu moc jednou za čas ovlivnit dění státu, učinili tak uvážlivě a hlavně zodpovědně. Protože
          je to vlastně jedna ze dvou možností, jak dění v našem státě ovlivnit. Ta druhá je, stát se politikem.
          V čase, kdy tento fejeton vyšel, už jsou výsledky voleb známy. A tak doufám, že jste volili podle sebe dobře a dobro, a přeji vám krásný
          den a hlavně: Buďte zdrávi!
                                                                                                Přemysl Blažík










          26 |
   21   22   23   24   25   26   27   28