Page 23 - Chytrý zpravodaj - Troubsko 10/2021

Ocenění vzešlé z hlasování veřejnosti:
1. místo: Marie Procházková
Naše malá kaplička, 19 hlasů
2. místo: Jan Kočíř
Kostel v Mlze, 18 hlasů
3. místo: Petr Dujka
Podzim na Vyšehradě, 17 hlasů

V průběhu výstavy jsme zaslechli několik útržků hovorů:
„Já jsem na tu fotosoutěž zapomněla, a to mám v mobilu tolik
krásných fotek,“ nebo „Škoda, že jsem o to nevěděl, taky bych poslal
svoje fotky.“
Pro ty z vás, kteří rádi fotíte a zajímá vás, co se děje ve vašem okolí,
máme dobrou zprávu. Pro příští rok plánujeme další fotosoutěž.
Přejeme všem krásné dny a ať vám to fotí!

foto Marie Procházková, Naše malá kaplička

Za organizátora akce
Kulturní a sociální komisi při obci
Troubsko
Martina Volná
Přemysl Blažík
Vlaďka Litworová
Veronika Gregerová
foto Veronika Gregerová

TROCHU OSOBNÍ POHLED NA FOTOSOUTĚŽ

Po prohlídce soutěžních snímků jsem si soutěž přejmenoval na Troubský kostel stokrát jinak. Ono ale není divu, byl, je a bude domi-
nantou Troubska. Sám jich mám v archivu asi čtyřicet: kostel v zimě, kostel v létě, za svítání, při západu slunce, pokaždé něčím jinak
ozvláštněný, včetně své symbolické hodnoty duchovní. Možná proto většinu napadlo: toto je obraz Troubska. Odkudkoliv se vracím, vítá
mne jeho věž, která vertikálou své barokní podoby ukazuje do nebe a připomíná nám, že jsou vyšší hodnoty než jen každodenní mate-
riální uspokojení, že nám i ukazuje místo, kde, až umřeme, spočívat budou naše kosti či popel. Takže chápu a vnímám, proč byl tolikrát
v soutěži zastoupen, věřím také, že při té příští bude zas. Jenže to není celé Troubsko. Velmi jsem postrádal každodenní život, který toho
zahrnuje tolik, vlastně všechno. Při zahájení soutěže jsem si představoval, jak jednotliví účastníci prohrabávají svoje archivy a sami
překvapeni zasílají své fotky do soutěže. Že objevíme nějaká tajná místa Troubska nebo ta všední z nějakého nečekaného pohledu. Ne
že by se v soutěži neobjevovala, ale skromně. Málo bylo zachycených lidí, vzhledem k uzávěře i málo zachycených akcí. A pak jsem to
pochopil: vlastně to byla první soutěž, nikdo nevěděl, jak toto téma uchopit, téma našeho domova a jeho podoby, která se může projevit
v podstatě jakkoliv.

Fotografie je zachycení okamžiku, který se stává minulostí, bývají na ní lidé, kteří už nejsou, a nesmíme se mýlit, i kostelní loď nám pluje
v čase a nikdy se nedá zopakovat přesně stejná situace, v které se zmáčkne spoušť. Pro nás amatéry je to dvakrát tak těžké, profesionál
si vybere z tří set snímků třeba jen jeden, kdo z nás má tolik času? O to cennější je pak, když se usebere sedmnáct lidí a odvážně se pustí
do soutěže. Takže ať žije další ročník!
Přemysl Blažík

| 23