Page 26 - Chytrý Zpravodaj - Troubsko červen 2021

Novinky v knihovně

….Přijďte si pro čtení na léto
Léto už je za dveřmi. Dlouhé a teplé večery přímo vybízí k tomu, abyste si sedli na zahradu, pozorovali západ slunce a nechali se unést
do světa fantazie. Ať jste sebenáročnější čtenáři, určitě se pro vás v naší knihovně něco najde. Přijďte si osobně vybrat každý pátek
od 15 do 19 hodin. Pokud hledáte konkrétní titul, můžete si ho vyhledat přímo v on-line katalogu, který naleznete na stránkách naší
knihovny knihovnatroubsko.webk.cz.
V květnu jsme pro vás rozšířili výběr o stovku knižních titulů z výměnného fondu. Žánrově i věkově různorodé knihy jsou zapůjčené
z Městské knihovny v Rosicích a zůstanou u nás minimálně půl roku. Poté je opět vrátíme a vyměníme za jiné.
Z jarních novinek mám pro vás následující tipy:
Do světa fantasy vás přenese Petra Stehlíková v prvním díle série Naslouchač. Seznámíte se s národem sklenařů. Jeho příslušníci jako
jediní dokážou těžit zvláštní nerost, který ochraňuje zbytek lidstva. A jedním z nich je mladá Ilan, která má výjimečný dar…
Dlouho očekávaná novinka od Aleny Mornštajnové Listopád vás přenese zpátky do roku 1989. Co by se stalo, kdyby byla sametová
revoluce potlačena? Kdybychom zůstali za železnou oponou? Jak moc by to proměnilo naše životní osudy?
Pokud se chcete nechat unášet popisem krásné čisté přírody a životními osudy mladé dívky, která v tomto nezkaženém prostředí sama
vyrůstala, sáhněte po knize Kde zpívají raci od Deliy Owensové. Ta mladá dívka zatouží po blízkosti někoho jiného a začne objevovat
pro ni zcela neznámý život.
Lenka Krásná, knihovnice

Fejeton

JARO
Byl druhý jarní den. Vločky sněhu poletovaly a ve stínu zdi se udržovaly bílé cákance. Takže takhle se projevilo astronomické jaro. Byla neděle,
babička konstatovala, že první jarní den je až dnes, protože ve škole se učili, že jaro začíná jedenadvacátého a ne, jak jsou ty dnešní novoty,
dvacátého. V televizi běžel padesát let starý týdeník o únoru 1948. Digitální teploměr ukazoval -0 °C, což byl nesmysl. A tak jsem si to celé
musel tehdy poznamenat, abych nezapomněl, jak může počátek jara vypadat.
Občas mám pocit, že si s námi počasí takhle zahrává, abychom si nebyli jistí, abychom byli stále ve střehu a možná díky tomu pak prožili ten
opravdový voňavý příchod jara bez ohledu na kalendář. Prožívali bychom pocit štěstí, kdybychom byli šťastní neustále?
Jenže jaro se opravdu blížilo, malinko později, než jsme si v posledních letech zvykli, ale podle zkušeností se dalo předpokládat, že opravdu
přijde. To nejdříve po kapkách přibývá světlo. Pak se objeví v kuchyni mravenci a udělají si mejdan na láhvi se sirupem. V noci koncertují ko-
couři v soubojích o naši kočku a marně jim vysvětlujete, že je kastrovaná. Uslyšíte skřivana a zmizely vrány. Zpěv ptáků pomalu zesiluje, až
v jednu chvíli zevšední a přestaneme ho vnímat.
Když jsem kdysi žil v panelovém domě městského sídliště, jaro pro mne bylo něco beztvarého. V bytě ve třetím patře se těžko prožívají roční
doby. Na ulici jsou chodníky jen mokré anebo suché. Tady to máme se vším všudy. Bláto. Strach o rozkvetlou meruňku a přebytek, nebo naopak
nedostatek vláhy. Tak nás, co žijeme na „venkově“, zatáhne počasí do světa daleko víc než ty, kteří mají relativní komfort městského bytu. Já sám
jsem přesvědčen, že dvorek a zahrada jsou největšími místnostmi našeho bytu, a to by bylo, kdyby se v nich neprojevila roční období!
No ale proč vlastně o tom píšu. Poslední rok nebyl příliš veselý, zvláště letošní předjaří. Strach o blízké, nejistota budoucnosti, zavřené hos-
pody. Člověk se cítí oloupený.
Napadlo mne v té souvislosti, jak jsme si zvykli na svobodu, kterou máme. Když se pak musíme omezit ve svých aktivitách, pozbudeme
sociálních kontaktů, cítíme se dotčeni. Jenže to mělo a má svůj důvod, ať už jsme se setkávali s nesmyslnými nařízeními anebo jsme je za
smysluplná považovali. Neomezujeme se přece kvůli nařízení, ale protože je to nutné. Asi málokoho napadne jít v tričku na procházku, je-li na
teploměru -7 °C. A přece to někteří pociťují jako ztrátu svobody, přitom je to jen používání rozumu! Když pak přijde jaro, vezmeme si to odpo-
vídající oblečení do jiného času. Nějak mně z toho vyplynulo, že si sice nemůžeme udělat počasí, ale můžeme si udělat „alespoň“ mezilidské
vztahy. Naše svoboda je zodpovědnost za svět, v kterém žijeme. Tu zodpovědnost z nás nesejme ani tucet dovolených u moře, nejnovější
typ telefonu a ani nadávání na politiky.
Tak jsem si uvědomil, že musím pracovat na tom, aby svět byl lepší. Vezměme si příklad z přírody: jaká je dlouhá cesta mezi prvním mraven-
cem na kuchyňském stole a nesměle z trávy vyhlížející pampeliškou, nazývanou v Troubsku šťavnatým slovem mlíč.
Jaro je naděje, jaro je láskyplná příroda, jaro je radost, že jsme přežili zimu a tmu, jaro je příslib budoucnosti. To letošní bylo chladné, ale stu-
dený máj, v stodole ráj. Sem tam zapršelo, takže sucha zatím nehrozí. Ta mrcha zlá, čínská, malinko povolila. Vlastně bychom si mohli mírně
oddechnout. A jaké bude léto? Jaké si ho uděláme. Proto vám přeji krásné léto a hlavně: Buďte zdrávi!
Přemysl Blažík
26 |