Page 25 - Chytrý Zpravodaj - Troubsko červen 2021

Z historie

ZÁMECKÝ AREÁL V TROUBSKU

Historie šlechtického sídla v naší obci se váže s románskou svatyní – opevněným kostelíkem, který se nacházel i s tehdejší zástavbou
v místech dnešního barokního chrámu. V tomto prvním sídle se psal náš dobře známý Robert z Troubska. Přesun vsi do dnešního místa
proběhl dle odborníků již ve 13. století. Zároveň se předpokládá, že došlo také k přesunu šlechtického sídla do míst dnešního zámku.
První písemné zmínky o panském dvoře tedy sledujeme
teprve ke konci 14. století, kdy se v písemnostech olo-
mouckého biskupství objevuje zápis, který zachycuje
jistého Mikšíka, držícího ve vsi Troubsko lenní dvůr. Od
roku 1435 až do čtyřicátých let 16. století drželi dvůr
v Troubsku spolu s přilehlou částí vesnice rod Pročků
z Troubska. Od nich kupuje dvůr Munka z Ivančic a za-
hajuje výstavbu či přestavbu stávajícího dvora na tvrz.
První přímé doklady o troubské tvrzi pak nacházíme
teprve na začátku 17. století při prodeji statku Karlu
staršímu ze Žerotína. Tento obchod proběhl dle zápisů
roku 1609 a přesnou podobu tehdejší středověké a raně
renesanční tvrze může objasnit pouze stavebně histo-
rický průzkum zámecké budovy. Hmotová podoba stá-
vajícího zámku však vykazuje pravděpodobnou přestavbu
části tvrze na dnešní zámek. První dochované plánky zá-
meckého areálu pocházejí z přelomu 17. a 18. století. Jsou
uchovány v knihovně ve Stuttgartu a zachycují zámecký

areál spolu s přilehlou zahradou po raně barokní úpravě. Z této mapy
víme, že součást panství byl zámek, pivovar za zámkem, sýpka, stáje
v předzámčí po stranách vstupní věže a výstavný sklep dlouhý 190 me-
trů, dále pak dvě hospodářské stavby neznámého účelu. Nejspíše
až za dalších majitelů Verdenbergů vzniká v sousedství zámeckého
areálu rozlehlá pravidelná zahrada. Její raná podoba je již zakres-
lena v přiložené stuttgartské mapě zobrazující zámecké pavilony
s mansardovou střechou a obvodovou zídku. K jakému účelu tyto
pavilony přesně sloužily, však dodnes nevíme. Vstup do zahrady byl
veden mostkem přes potok z areálu zámku. Zahrada jako taková za-
chovala svůj vzhled po dobu dvou století a byla dvojčetem do dneš-
ních dnů zachovalé zahrady Libosad ve Valdické oboře u Jičína. Ta
je považována za unikátní příklad manýristického zahradního umě-
ní u nás. Zánik jejího dvojčete v Troubsku v průběhu 20. století tak
znamenal ztrátu naprostého unikátu. Objekt zámku jako takový zůstal
v průběhu 18. století bez stavebních změn a zachovával si svůj pů-
vodní rozsah daný příkopem. Teprve na začátku 19. století dochází
k zasypání příkopu, rozšiřování hospodářských staveb, vybudování
freskového gobelínového salonu, úpravě jídelny a také velice pravdě-
podobně k zazdění renesančních arkád na nádvoří. Novodobé úpravy
z druhé poloviny 19. století a ze začátku 20. století se projevují v ne-
gativním smyslu. Došlo ke zbourání stájí vlevo od věže a výstavbě
budovy dnešního obecního úřadu a jiným úpravám, které nám uka-
zují celý areál v dnešní podobě.
Vítězslav Volánek

foto Vítězslav Volánek

| 25