Page 24 - Chytrý zpravodaj - Třešť prosinec 2021

24 TŘEŠŤ A MY

Anna Fencíková vzpomíná

na družbu základních škol Třešť a Sabinov

„Jsou dny, kdy se sny stávají skutečností, kdy
se všední chvíle mění na krásné okamžiky,
dny, které zanechávají krásné vzpomínky…“

A takových krásných a ne- ně všichni, kteří byli zapojeni
zapomenutelných vzpomínek do této akce, odjeli vlakem na
mi v mém věku koluje v hlavě oplátku k nim do Sabinova.
opravdu přímo neuvěřitelné Velice dobře si vybavuji tuto
množství. Vybavují se mi ne- společnou cestu, která byla
ustále ve své plné kráse a pří- rozdělena na dvě etapy. První
jemném lesku. Překrásné ce- zastávka končila v odpoledních
loživotní prožitky, které zcela hodinách v Bratislavě, kde jsme
zastiňují chvíle, na které raději přespali v přímé blízkosti bra-
nevzpomínám a snažím se na tislavského hradu. Druhý den
ně zapomenout. Do popředí ráno jsme se věnovali kratší
dávám neuvěřitelně nádher- prohlídce některých památek
né prožitky svého života, které a následně jsme pokračovali
z hlavy nikdy nemohou vymi- v cestě do cílové stanice vý-
zet, pokud mi ještě moje srdce chodního Slovenska. Památník Dukla Památník Svidník
bije a zatím ještě neztrácím Bohužel, cesta vlakem při- vali tak, jako bychom patřili spojený s vystoupením. Sice už měrně levně autobus od n.p. In-
zcela dech. Mnohé zážitky před nesla nepříjemné okamžiky k místním žákům. Kromě vlast- jsem tehdy navštěvovala uč- teriér, který měl u nás na škole
sebou vidím, jako by se staly některým členům naší výpravy. ní výuky jsme absolvovali celou ňovskou školu, ale dostala jsem truhlářské učně, a spolu s řidi-
včera či dokonce před chvilkou. Například Zdeňku Šlapalovi, řadu společných procházek po nabídku od ředitele základní čem panem Václavem Tůmou,
Velice ráda si vzpomínám na kterému vlakové jízdy nedělaly městě, výletů po okolí, dokonce školy Adolfa Nováka se zájezdu mým manželem jako doprovo-
výměnu žáků základních škol příliš dobře. Prášky na krušné někteří rodiče jejich žáků nás a vystoupení se sborem zúčast- dem, kolegyní Blaženou Dole-
v rámci vzájemné družby měst cestování vlakem se míjely zvali ve větších partách k ná- nit, ale hlavně tam vystoupit žalovou a tehdejším ředitelem
Třešť a Sabinov na Slovensku. účinkem. Naštěstí pytlíků pro vštěvám cukrárny s konzumací jako pěvecké duo s Mařenkou školy Janem Hynkem jsme
První výměna, pro kterou jsem neposlušný žaludek bylo dost, sladkostí a zmrzliny. Rovněž Noskovou, se kterou jsme se vyrazili na týden si užít krásné
byla vybrána kromě řady dal- a tak s velkou pozorností a za jsme se zúčastňovali různých dostaly jako vítězky soutěže chvíle v Tatrách. Projížděli jsme
ších žáků i já, proběhla v roce pomoci dospělého školního kulturních a společenských krajského kola do ústředního také Sabinovem. Zastavili jsme
1959. Ke kompletování dvojic doprovodu, hlavně zástupce ře- akcí. kola a následně tam získaly tam, ale, bohužel, Valja už v Sa-
došlo hned po příjezdu sabi- ditele školy Jaroslava Tomáška Nezapomenutelným zážitkem 2. místo v rámci celé ČSR, a to binově nebydlela.
novských žáků s jejich učiteli a Karla Brázdy, nakonec cestu byl celodenní výlet k památ- se šarišskou písní, kterou jsme V roce asi 2017 se mi podaři-
na hlavním nádraží v Třešti. ustál i on, sic měla jeho tvář níku na Dukle a na Svidník. se při první návštěvě u nich lo po celkem dlouhém pátrání
Do naší rodiny byla přidělena v cíli jemně zelený odstín. Dodnes vidím, jak přístupová v Sabinově naučily. Jednalo na ni získat telefonní číslo přes
Valérie Vargovčíková, stejné- V Sabinově jsem se dostala dlouhá a široká cesta k památ- se tehdy o nádhernou píseň kamarádku Jiřinu Císařovou,
ho věku jako já. Během jejího do rodiny Valiky Vargovčíkové níku na Svidníku byla vysypána „Koňare, koňare“. Naše vystou- která byla se svojí sabinovskou
pobytu v naší rodině a také společně s Kamilou Hofbauero- malými bílými kamínky. Ten pení probíhalo v obrovském, přítelkyní ve spojení již několik
v rámci společných chvil v naší vou, neboť u ní byla v Třešti její den zrovna svítilo slunce a bylo zcela zaplněném sále. Nikdy let. Zjistila jsem, že nyní žije se
třídě během výuky jsme prožili o dva roky starší sestra Katka. nesmírně těžké mít otevřené nezapomenu na reakci celého svojí rodinou v Košicích. Ne-
mnoho krásných a zajímavých Byla to rodina s větším počtem oči, neboť nás oslňovaly odrazy sálu, když jsme s Mařenkou váhala jsem a získané telefonní
chvil. Seznamovali jsme sloven- vlastních, ale i adoptovaných světla od kamínků. tuto jejich píseň dozpívaly. Ve číslo jsem vytočila. Na druhé
ské žáky s naší školou, městem, sourozenců, takže o společné Nu a cestou domů ze Sabino- stoje aplaudující sál nás takto straně se opravdu ozval ženský
okolím a různými památkami veselí a zážitky v jejich rodině va nemohla rozhodně chybět vyvolal pětkrát zpět k opa- hlas. Reagovala jsem slovy:
a kulturním i sportovním vy- nebyla nouze. Do školy jsme návštěva některých míst v Ta- kování. V závěru tuto píseň „Dobrý den! Jestlipak si vzpo-
žitím u nás v Třešti. Stejně tak se u nich všichni moc těšili. trách. Dodnes se mi vybavuje zpíval celý sál ve stoje společ- mínáš na družbu škol Třešť–
tomu bylo, když jsme násled- Do výuky nás učitelé zapojo- vzpomínka, jak jsme společně ně s námi. A takovéto chvíle Sabinov…“ Hlas v telefonu mě
s Milkou Novákovou (dnes se nikdy nedají zapomenout nenechal pokračovat a bleskově
Bartuškovou) neodolaly ně- a hluboce se vryjí do paměti. se ozval hlasitý výkřik: „Anička
kolikaminutovému brouzdání Bohužel, od této druhé ná- Satrapová!“ Její okamžitá reakce
v přímo ledovém, křišťálově vštěvy jsme se s Valjou už nikdy mi vyrazila dech. Nemohla
čistém horském potůčku. Celý nesetkaly, i když jsem na ni a na jsem tomu uvěřit. Dlouho jsem
pobyt na Slovensku byl vskut- Sabinov velmi často vzpomína- se vzpamatovávala z toho, že si
ku nádherným. Všichni jsme la. Po letech, již jako učitelka po těch několika slovech oka-
se vraceli zpět plni nezapo- učňovské školy, jsem uspo- mžitě vybavila právě mě. Nu,
menutelných dojmů z krásně řádala s mojí úžasnou třídou a od té chvíle jsme spolu na
prožitých chvil ve společnosti výlet do Tater spojený s exkurzí stará kolena v neustálém tele-
nových kamarádů, kamarádek v oděvním závodě Prešov. Psal fonním spojení a naším přáním
a mnoha nových přátel ze Sa- se rok 1976. Bylo to se třídou, je, alespoň ještě jednou se po
binova. ve které bylo z 35 žákyň 16 šedesáti letech potkat a zavzpo-
Další šance na návštěvu Sabi- děvčat s vyznamenáním. Za mínat. Uvidíme! Občas se dějí
Základní škola, kterou měla Anna Fencíková (roz. Satrapová) možnost navštěvovat na nova se mi naskytla v roce 1960, odměnu jsem pro ně tedy zajis- i zázraky!
Slovensku v rámci družby škol Třešť–Sabinov. V roce 1959 po dobu 14 dnů v rámci kdy tam odjížděl pěvecký sbor tila finanční částku od podniků,
výměnného pobytu žáků. V roce 1960 během týdenní návštěvy s pěveckým souborem, Anna Fencíková (Satrapová)
kdy už byla žákyní učňovské školy. základní školy na týdenní pobyt pro které se učily, stejně tak po-