Page 16 - Chytrý Zpravodaj - Třešť květen 2021

16 SPORT

Další nezapomenutelné vzpomínky na českou házenou v Třešti

Krásné vzpomínky nikdy ne- námi jede. Trenér sedával vždy jehož hlavní protagonistkou
znají své hranice, jsou prostě v kabině se šoférem. My hráčky bývala v největší míře Vlasta
nevyčerpatelné. Takže mi to jsme v zadních prostorách měly Straková.
přece jenom nedá, když nemů- na sezení lavičky z tělocvičny, O velkou legraci vskutku
žeme stále ještě zkoušet a hrát ovšem po několika málo kilo- nebyla nikdy v našich házen-
divadlo, abych se ještě alespoň metrech jsme z nich stejně pře- kářských družstvech nouze.
jedenkrát nevrátila ke vzpo- sídlily na podlahu na deky, pro- Když jsme měli náhodně spo-
mínkám na českou házenou tože to bylo pro nás bezpečnější lečnou trasu za zápasem s druž-
a nepodělila se o ně nejen s pa- a pohodlnější. Vůbec nikomu stvem mužů, většinou jsme
mětníky. z nás to nevadilo, protože veselí měli zjednaný autobus, nejčas-
Třešťská házená slavila velké bylo po celou cestu, že jsme se těji podnikový z n.p. Interiér
úspěchy, co se týká žákyň všechny prohýbaly smíchem. s řidičem Václavem Tůmou,
i žáků, dorostenek, dorosten- A vždy jsme všichni bezpečně který k nějakému vtípku rovněž
ců, mužů, ale hlavně družstva dojeli. nemusel chodit daleko. Cestou,
žen, které dělalo našemu městu Vzpomínám, jak jednou za při nucené zastávce na poža-
dobré jméno po celé republi- námi jeli dva mladíci v osob- davek spolucestujících, vždy Nahoře zleva: Milena Riperová, Mirka Novotná, Alena Riperová, Jaroslava Razimová
Dole zleva: Marie Kopečná, Anna Satrapová, Marie Šedová, Marie Hájková,
ce – vzhledem k tomu, že hrálo ním autě a prostřednictvím z jeho úst mohutným hlasem Jaroslava Jelínková, Marie Novotná
II. a následně řadu let I. ligu. provázku si s nimi naše dvě zaznělo: „Ženy vpravo, muži jsem nastřílela poměrně dost už to bylo hodně okaté a ostrý
Přestože jsme hráli ženskou nejmladší hráčky posílaly psa- vlevo!“ Při jedné ze společ- branek levačkou. Sádru jsem faul na naši hráčku nepískl,
házenou na úrovni I. ligy a za níčka. Jeden z mladíků je chytal ných cest samozřejmě opět ne- měla mít dlouhodobě, a tak mi prohodila jsem směrem ke své
zápasy jsme museli cestovat po vysunutím těla do střešního zklamal a pro ostatní zaperlil, pro následující zápasy dokon- spoluhráčce Mařence Šedové:
celé republice, jezdívali jsme okna. Postupně jsme zjistili, že když jedna z hráček si nedě- ce udělal známý prostějovský „Já už se z toho fakt zblázním!“
dopravními prostředky, ve kte- se jedná o mladíky ze Švédska. lala žádný problém a přičapla ortopéd sádru sundavací, tj. V tu chvilku se ozval nečekaně
rých by určitě dnešní sportovci Vzájemná komunikace byla přímo za autobusem. Okamžitě po celé délce s mezerou, aby se dlouhý a hlasitý hvizd rozhod-
nejeli ani za humna. Jednalo kromě toho doprovázena ně- si toho všiml a s autobusem po- dala na zápas z ruky stáhnout čího, který se ke mně rozběhl
se například o hodně starý au- mohrou. Po chvilce se zapojily pojel kus dopředu, takže v tom a mohlo se použít jenom obi- a zařval: „Když jste blázen, tak
tobus, mající ještě čumák do- i některé starší hráčky, mající momentě se stala výjimečnou nadlo. Velkou výhodou bylo, ven!“ a ukázal prstem směrem
předu, jenž vyžadoval po ujetí obrovský smysl pro humor. ozdobou a tak trochu i svítil- že jsem dokázala hrát oběma ke střídačce. Dostala jsem
každých 10 kilometrů dolití Smíchy jsme se prohýbaly. Jak nou určité části těla na místní rukama. Zajímavé je, že vůbec tehdy v životě první a také po-
vody, protože se z něj začalo jsem později zjistila, pokračo- komunikaci pro další účastníky nic jiného jsem levou rukou ne- slední dvě minuty vyloučení
kouřit. Řidičem býval manžel valo to následně i vzájemnou silničního provozu. uměla a dodnes neumím. z hřiště.
Mařenky Kopečné Oldřich. korespondencí a jejich návště- Jednou ze vzpomínek je i fakt, Snad bych mohla přidat ještě
Nebo jsme jezdívali ve starém vou na silvestra v Třešti. že jsem si nechtěla nechat ujít jednu humornou vzpomín- Anna Fencíková
poštovním voze, který měl ve Na každou vzdálenější trasu jeden z házenkářských turnajů, ku, přestože jich mám plnou (dříve Satrapová)
vrchní části pouze malá zamří- nikdy nechyběla velká pudin- kdy jsem měla na pravé ruce hlavu. Na důležité utkání ve
žovaná okénka, takže to bylo ková bábovka připravená Ma- sádru. Hráčky jednoho druž- Vémyslicích jsme jako druž-
cestování v polotmě. Dokon- řenkou Kopečnou nebo nějaká stva věděly, že střílím poměrně stvo žen jely poprvé a naposled Omluva
ce nás někdy na zápasy vozil jiná její dobrota, jež kolovala dost branek, a tak začaly proti bez trenéra, který z vážných V dubnovém vydání zpravoda-
Metoděj Burian (dopravák několikrát dokola, než z ní nic mému nástupu se sádrou pro- důvodů nemohl jet. Rozhodčí je Naše město jsme ve článku na
místní Jednoty, místopředseda nezbylo. testovat. Aby pan rozhodčí vzal toho zneužil a utkání vedl ne- str. 15 Nezapomenutelné vzpo-
mínky na českou házenou uvedli
a později předseda městského Když jsme zápas prohrály, alespoň částečně jejich protest seriózně, značně viditelně proti špatné příjmení trenéra u snímku
národního výboru) v pouze za- zkroušenost a smutek nám v úvahu, rozhodl, že pokud si nám. Což po zápase uznaly z roku 1969. S hráčkami byl na
plachtovaném nákladním autě, zůstal po nasednutí do doprav- sádru omotám větší vrstvou i některé protihráčky. Nám snímku vyfocen Miroslav No-
kde byla v zadních prostorách ního prostředku na cestu domů obinadla, že mohu hrát. Obi- pískl za faul sebemenší dotek votný, nikoli Miroslav Veselý, jak
plachta roztažena kvůli světlu, nejdéle dvacet minut a pak se nadlo jsme sehnali a já jsem hráčky, naopak závažné fauly bylo chybně otištěno. Děkujeme
takže bylo dobře vidět, kdo za opět rozhostil smích a humor, odehrála celý turnaj, dokonce proti nám vůbec nepískal. Když za pochopení.

Zleva: Anna Widerlechnerová, Jaroslava Razimová, Jana Wasserbauerová, ?, Marie Šedová, Jiřina Vytisková, Marie Chlupová, Jan Šmíd,
Jan Dvořák, Jiří Tůma, Petr Kovář, Ota Musil, Jaroslava Jelínková, Anna Satrapová, Marie Novotná, Marie Hájková, Jarmila Nováková,
Karel Brožek, Marie Kopečná ml., Vlasta Straková, Mirek Novotný, Oldřich Kopečný, Jan Kodym, Josef Jakubec, Bohumil Mareš Anna Satrapová, ocenění předává předseda MěNV Třešť – Jaroslav Kolář