Page 23 - Chytrý zpravodaj - Třešť 03/2025
P. 23
Ze školních lavic 23
Mateřská škola Třešť
Jaké to je u Kytiček Proč musely stromy pryč? „Byly ne-
Termín, do kterého máme odevzdat mocný, byly blízko oken, nakláněly se.
článek do Našeho města se přiblížil. Je nám jich líto, ale taky trochu ne. Pře-
S dětmi jsme si prohlédli fotografie kážely nám v oknech, abychom se mohli
a jednotlivé rubriky: slovo starosty, dívat na modrý nebíčko nebo na mraky
zprávy, podívali jsme se, co se hraje a na letadla. Budeme hledat naklíčené
v našem kině, kolik lidí se narodi- kaštany a žaludy a zasadíme jiné.“
lo, kdo měl narozeniny, co se bude
ve městě stavět. Rozhodli jsme se, že Zasedání třídní rady
si takový časopis vyrobíme. A nyní Pro naši třídu i přírodu je dobré, když
vám nabízíme malou ochutnávku. Re- neplýtváme, šetříme. Chceme věci vy-
portérky, paní učitelky, se dětí ptaly: užívat co nejdéle, pokud to jde, a také
k účelu, ke kterému byly vyrobeny.
Co byste nám řekli o naší třídě? Když už nejdou opravit, chceme je vy-
„Z okna se díváme do korun stromů. užít jinak…
Mně se tady líbí všechny hračky, jme- Co se povedlo ve třídě opravit? „Když
nujeme se Kytičky. Ve třídě máme se nám rozbily dveře u kuchyňky, tak
Milušku, Danu a Janu. Dana dělá sva- nám to pan školník opravil a měli jsme
činky, dává nám jídlo. Jana je na čtení to jako nové. Opravil nám také košík
pohádek, na legraci, na hraní, čte nám na nákup. Když něco nejde opravit, tře-
knížky, povídá si s námi na elipse. Mi- ba televize nebo rozbité umyvadlo, tak
luška je na povídání, na skupinky, na to vyhodíme do sběrného dvora a pak
klavír a na zpívání.“ se z toho vyrobí nové věci.“
Jak ve třídě šetříme s vodou? „Pouští-
Slovo dětí – nečekaná událost me vodu jenom trochu a nenecháváme
Bylo ráno, děti se scházely a paní uči- ji puštěnou. My už to umíme, ale malé
telka měla připravený program zamě- děti to neumí.“
řený na smysly, ale pak bylo vše jinak. Jak šetříme s jídlem? „Nedáváme si
Děti vyprávějí: „Najednou byla slyšet plno jídla na talířek, dáváme si jenom
motorová pila. Strom byl přivázaný la- tolik, abychom to snědli. Namažeme si minka. Když povyrostou, vysvléknou si dům a chceme si hrát na piráty z Ka-
nem a něco ho naklánělo dolů. Běželi tolik pomazánky, aby nám to chutnalo kabátek a udělá se jim nový. Je jich celá ribiku. Já vím, že je tam Holanďan
jsme k oknu. Smrk se začal kývat a pak a zbylo na ostatní.“ rodina. Některé odcházejí do nebe. Me- a žijí tam mořské panny, které dokáží
spadl na zem. My jsme na zem nevidě- Jak šetříme elektřinou? „Nerozsvě- zitím se rodí nová miminka, ale jejich námořníka utopit a sníst. Ty se jme-
li, ale slyšeli jsme pily a traktory. Paní cujeme všechna světla, ale jenom tolik, prababička je už neuvidí.“ nují sirény. Chceme hledat poklad!
učitelka říkala, že řežou a odvážejí po- abychom dobře viděli na obrázky. Když Bude schovaný strašně daleko, třeba
ražený strom. U druhého stromu jsme je venku dost světla, tak nesvítíme.“ Sportovní aktuality až v koupelně. V pokladu v podmořské
vidělí i plošinu, která vyjela nahoru ke Jak šetříme oblečením? „Nezahazuje- „Chodíme do tělocvičny, abychom měli jeskyni bude zlato a diamanty, samu-
smrku. Viděli jsme, jak se strom kýve, me jej, ale pereme. Když už nám není, procvičené tělo. Abychom měli silné rajský meč, peníze. Bude to v truhle
a pak padal. Udělal tu největší mega tak ho dáme někomu jinému. Když se nohy, tak cvičíme na kruzích, leze- a v jeskyni pod vodou a bude tam straš-
ránu! Škola celá zaduněla, až jsme v něm udělá díra, tak ho zašijeme. Ne- me po žebřinách, skáčeme do měkké ná tma. Tam poklady vždycky bývají.
nadskočili.“ A tak se celý náš den točil musíme ho zašívat stejnou barvou, ale matrace. Lezeme přes kozu. Malé děti Nejhlubší voda je u mýho strejdy Pavla
kolem kácení stromů. třeba i jinou, a vyrobíme hezčí tričko ji podlezou a velké děti na ni vylezou v bazénu…“
Na smysly ale nakonec došlo, jen nebo šaty.“ a pak seskočí. Paní učitelka na nás pís-
jiným způsobem. Jak se šetří papírem? „Snažíme se ka- ká z různých míst a my ji pak musíme Tak toto je ochutnávka z „časopisu“
Co dnes viděly naše oči? „Jak padal ždý papír pěkně pokreslit. Aby nemuse- najít. Učíme se hrát si s míčem, driblu- z naší třídy. Děti ukázaly, jak pozor-
strom, lano, plošinu. Na záchodech li pokácet další stromy. Příroda použí- jeme, vyhazujeme míč do vzduchu, ko- ně vnímají svět kolem sebe, jak umí
a v kuchyňce je více světla. Venku pak vá vše pořád dokola. Třeba strom nebo peme, cvičíme s ním. Když si můžeme přemýšlet. Společně jsme si vyzkou-
pány, jak uklízí dřevo, traktor s nalože- kytky přemění na hlínu, na domečky dělat, co chceme, tak na něm cvičíme.“ šeli, jaké to je stát se malými noviná-
nými velkými kládami a třískami. Ra- pro brouky.“ ři, a zjistili jsme, že zajímavé příběhy
ději to odvezli, abychom se o ně nepích- Kulturní akce nejsou jen v knihách, ale i kolem nás.
li. Viděli jsme čerstvé pařezy a počítali Společenská kronika, Holky: „My holky si chystáme pastič- Děti se během této práce učily ne-
letokruhy. Na zemi ležela polena, tak smuteční oznámení ky, protože Míša říkal, že existuje duch jen vyjadřovat své myšlenky, ale také
jsme si hned s nimi začali hrát.“ „Toho dne, když jsme jeli na bruslení, Charlie. Když si na to hrajeme, trochu klást otázky, hledat odpovědi a ob-
Co slyšely naše uši? „Řezání motoro- jsme zjistili, že nám umřel šnek. Za- se bojíme, protože Anežka říkala, že jevovat nové souvislosti. Přirozenou
vou pilou, lámající se větve, obří mega cpávali jsme si nosy a paní uklízečka duch může proletět úplně všude. Do cestou si rozvíjely dovednosti důležité
rány od pádu stromu, praskání dřeva, akvárium vyklidila a všichni jsme byli úkrytu jsem si vzala švihadlo – to je pro další vzdělávání – kritické myšle-
traktor.“ smutní. Těšíme se na nového. Ve školce naše kamera s mikrofonem a sluchát- ní, spolupráci, kreativitu a samostat-
Co jsme cítili? „Krásnovůni a stromo- máme ještě další zvířátka. Ty jsou ještě ko. Poslouchala jsem, jestli něco neu- nost.
vůni, pod nohama chvění podlahy od dobrý. Máme strašilky a rybičky. Rybič- slyším. Máme dům se střechou, ale bo- Miluše DOLEŽALOVÁ
pádu stromu, rukama jsme sahali na ky jsou asi dvojčata, protože jsou úpl- jíme se, takže na záchod chodíme radši Jana BOJČUKOVÁ
dříví a jeho kůru, hráli jsme si s větve- ně stejný. Strašilky jsou některá malá společně.“ Dana KLEČKOVÁ
mi a pilinami.“ a některá velká. Některé jsou úplná mi- Kluci: „My jsme si postavili pirátský MŠ Třešť, třída Kytičky