Page 14 - Chytrý zpravodaj - Třemošnice 03 2022

Lichnická pověst

V Podhradí kolovalo mnoho pohádek i po- k ní Břetislav: „Znáš, milá dcero, oba tyto krev vysáti. V posledním chrapotu vzkřikl
věstí o Lichnici, které se ústně předávaly bratry. Zvol za muže, kterého chceš. Za dva- kletbu. „Řekněte Vítěslavovi, že za tři dny
a zůstávaly v paměti prostého lidu. Jedna nácte dnů se věc rozhodneme.“ bude také píti krev…..“
méně známá pověst, hrozivější se vyprá- Oba bratři rozloučili se se slečnou a otcem Velemil byl pohřben vedle předků do kobky
věla zřídka, proto ji touto cestou chceme jejím a opustili hrad. Velemil nechtěl býti na posvátném místě.
v Třemošnických novinkách připomenout. ve společnosti bratra a zůstával při zpá- Nadešel večer třetího dne. Lichnickému
Naposledy pověst popsal Alois Klaus v roce teční cestě s panoši pozadu. Vítěslav zvo- pánu bylo úzko, dal si dvakrát korbel napl-
1898 ve své knize Lichnice, studie místo- lil na dvanácte dnů, které si starý rytíř ne- nit a Božena musela mu zpívati písně. Bo-
pisná i historická. chal na rozmyšlení své dceři, na návštěvách žena si všimla, že její muž po celou dobu je-
v okolních hradech. jich manželství se poprvé znamená křížem.
Pověst o rytířích Velemilovi a Vítěslavovi Božena brzy svou volbu vyjevila. Jí se líbil Sotva Vítěslav usnul, ucítil studenou ruku,
Bratři ti přebývali na Lichnici v dobách ne- více mírný Vítěslav než Velemil, což také která mu po tváři přejela. Procitnul, a uvi-
pamětných. Vydobyli si u dvora královské- otci svému pověděla. Otec s ní souhlasil děl před sebou bratra, který mu podává
ho v bojích a turnajích cti i slávy, odpočí- a pohladil dceru po lících. pohár se žlutou tekutinou. Připij mi, pobí-
vali klidně na svém hradě, zaměnili meč Den oznámení nadešel a bratři lichničtí zel ho. Já už pil…… Vítěslav se dal do hroz-
za oštěp lovecký. přijeli na hrad. Pan Břetislav pozval mnoho ného křiku a probudil spící choť.
Jednou byli od svého strýce pána na So- přátel, vše bylo v radovánkách. K večeru Ráno chtěl Vítěslav do věže, kde věznil bra-
kolově pozváni ku svatbě jeho dcery. Mezi vzal Břetislav dceru a oba bratry do ved- tra. Vyšli na vrchol věže. Rytíř Vítěslav vy-
hosty vynikala nejvíce krásou těla i ducha lejší komnaty, kde takto promluvil: „Milí právěl sluhovi vidění. Ke konci se potmě-
slečna Božena z Lipnice, takže brzo upouta- přátelé a sousedé! Líto mi je, že nebudete šile usmívaje dodal: „Chci mu připít, slyšíš,
la zjevem svým celou společnost. I lichničtí oba potěšeni. Nuže podej nyní dcero sama chci, však ty musíš se mnou!“ Ustrašený
bratři byli jí zaujati tak, že jen jí se po celý ruku tomu, jehož za manžela jsi sobě zvo- panoš chtěl prchnout, však pán ho objal
den obírali. Jeden nabízel ji ruku k tanci, lila.“ Se sklopeným zrakem a tváří červe- obrovskou rukou šílence ….. skok a oba se
druhý při stole ji obsluhoval. Že však stáli nou předstoupila Božena a podala ruku řítili dolů do skalního údolí.
si bratři v cestě, zanevřeli na sebe tak, že Vítěslavovi. Vida to Velemil, utekl z kom- Božena stála u okna a zalévala květiny, když
ani po rozchodu hostí na sebe nemluvili. naty. Na nádvoří poručil ihned sedlati a pln viděla kol oken střemhlav řítit se v objetí
Po týdnu řekl Velemil k Vítěslavovi: „Poje- hněvu a pomsty vyjel do blížící se noci. dvě osoby……… Po hodině přinesli sluhové
du na Lipnici požádat o ruku slečnu Bože- Ještě týž den umluvena svatba a usnese- z lovětínské rokle dvě zohavené mrtvoly.
nu.“ „Také já tak učiniti chtěl“, odpověděl no ji urychliti. Paní Božena svého manžela již neuviděla.
bratr mladší. Zachmuřiv se Velemil, pravil Osmý den po sňatku chystal se Vítěslav V bezvědomí ulehla a ve chvíli, kdy pro-
hrozivě: „Ty nebudeš mi překážet“. s chotí svou na Lichnici. Avšak večer před citla si přála, aby byla pohřbena na Lipni-
Záleží všechno na slečně. O ní má právo odjezdem obdržel list, kde oznamoval mu ci v hrobce svého otce. Brzy skonala také.
ucházet se každý. Ponechej práva toho Velemil, že odváží-li se na hrad Lichnici, Tak zahynuli nesvorní bratři a hrad Lichni-
i mně. Ona ať rozhodne. Velemil však s ná- průvod jeho zažene zpět na Lipnici a jeho ce byl opuštěn. Později se ho ujal král……..
vrhem tím nebyl spokojen. Po několika umoří žízní. Zpráva tato rozhněvala Břeti-
dnech, kdy bratr byl na lovu, odjel na hrad slava a Vítěslava tak, že všechen lid a pány Kontrolní otázky:
Lipnici. Když Vítěslav domů přišel a o od- přátelské sezvali k pomstě. 1. V textu této pověsti se vyskytuje název
jezdu bratra zvěděl, ihned se připravil Při potyčce Velemil byl spoután a jako za- hradu Sokolov, na který byli brat-
a za malou dobu také mířil k Lipnici, k otci jatec odveden na Lichnici. Ke spoutanému ři z Lichnice pozváni, a setkali se zde
Boženy, panu Břetislavovi. Na hradě se- bratru Vítěslav pravil: „Tys vyhrožoval, ale s krásnou pannou Boženou. Ptáme se
dali právě ke stolu, k němuž příchozí také ty musíš zhynout žízní. Odveďte ho do pod- tedy, kde se v našem kraji tento hrad
byl zván. Když po hostině Velemil Břetisla- zemního vězení.“ nacházel.
va o rozmluvu požádal, zůstal Vítěslav se Po dvou dnech přijela Božena a prosila 2. Nejstarším archivem lidských dějin
slečnou samotný. Nemeškal a ihned pros- svého muže, aby ten krutý rozsudek zrušil, jsou mohyly a hroby. Kde se na Lich-
bu svou jí přednesl. Božena odvětila: „Mu- ale marně. Vítěslav byl neoblomný. nici nachází krchůvek?
síte, milý pane, na otce se obrátiti, nesluší Plynuly dny. Každého rána se ptal Vítěslav 3. Co znamená slovo hřivna?
se, abych já odpověděla, dokud on mi svo- hradního správce, zda je vězeň Velemil živ. 4. Jak se jmenovaly zemské stezky, které
lení k tomu neudělí.“ Když Velemil s rytí- Uplynul měsíc a Vítěslav toužebné zprá- vedly v okolí Lichnice?
řem se vrátili, žádal Vítěslav o rozmluvu. vy nedostal. Nakázal tedy dávat vězni jen
Ten vedl ho jako prve bratra do zbrojnice, samé suché pokrmy. Však vězeň žil dál. Ivana Matyková
která hnědým dřevem ořechovým byla vy- Nastal čas svátků velikonočních a zpovědí
kládána a na stěnách ozdobena brněními, křesťanů a toho chtěl využít proradný Ví- V minulém čísle jsme vám položili 13 otá-
meči a oštěpy. těslav. Při zpovědi vězeň odhalil tajemství. zek týkajících se českých pověstí. Pouze
Milý sousede, odvětil Břetislav, když přání Tichým a třesoucím se hlasem sdělil knězi, bratři Vystavělovi donesli správné odpo-
jeho uslyšel. Je mi líto, že nemám dvou že chléb svůj do skuliny zdi vkládá a ten že vědi a patří jim tedy cena, kterou si mo-
dcer, tak mohl bych vás i bratra uspokojit, nasákne vodou se zdi stékající. Ten chléb hou vyzvednout v knihovně.
neboť i on právě také o ruku dcery mé se pak vysrkává. A pro vás ostatní zveřejňujeme správné
ucházel. Mám vás stejně rád a stejně si vás Vítěslav přikázal pacholkům přemístit Ve- odpovědi:
vážím a abych to dokázal, nechci volit mezi lemila do hradní věže, aby neměl přístup 1. b, 2. b, 3. a, 4. c, 5. b, 6. c, 7. a, 8. b, 9.
vámi, ať dcera zvolí sobě ženicha. Když vrá- k vodě. Dlouho Velemil ve věži nevydržel. c, 10. b, 11. a, 12. b, 13. a
tili se k slečně, od které právě Velemil stej- Šestý den již zápasil se smrtí. Trápen hroz- RR
nou odpověď jako Vítěslav obdržel, pravil nou žízní, přeřízl si v rameni žílu a snažil se

14