Page 14 - Chytrý zpravodaj - Třebechovice 10 2021

14 Třebechovické Haló

do roku 1943, jeho manželka Anna do roku 1976. Dcera Anna pra- V roce 1910 zde bydlel majitel vily Rudolf Souček, který byl tajem-
covala v koželužně, dcera Marie, provdaná Havlíčková, učila v le- níkem třebechovického úřadu, spolu s manželkou Boženou, syny
tech 1954 – 1966 na I. stupni v naší základní škole. Po roce 1980 byl Rudolfem a Oldřichem a svojí matkou Annou. Rudolf Souček ze-
dům využíván pouze příležitostně. mřel v roce 1932. Dalšími majiteli a obyvateli této vily byli manželé
Hlavatí. V roce 1930 je zde uveden soukromník František Hlavatý,
majitel slévárny, a jeho manželka Josefa. Další zde žijící rodinou
byli Zuntovi. Zeno Zunt byl vedoucím třebechovické pošty. Zuntovi
bydleli v přízemí. Od roku 1967 tu bydleli František a Anna Holeč-
kovi a rodina jejich syna Josefa. V podkrovních místnostech bydlela
v nájmu v letech 1961 – 1978 rodina Adamova, žila tu také paní Je-
remiášová. Anna Holečková tu žila do roku 1984, její manžel Fran-
tišek do roku 1986. V dalších letech zde bydlela rodina majitelů.
Posledním domem při číslování domů byl tehdy na této straně dům
čp. 249 a další byl pak s čp. 250 na druhé straně ulice na rohu ulic
Žižkova a Tyršova. Byl to mnoho let poslední dům směrem na Hra-
dec Králové. Číslování domů pokračovalo zpět směrem k náměstí
a stejně bude pokračovat toto vyprávění. Od krajního domu čp.
250 stálo až po most před Dědinu celkem 11 domů, z nichž dnes
již nestojí 6 domů – jsou to čp. 250, 253, 254, 257, 260 a později
postavené 392.

Čp. 250
Původně stál dům s tímto čp. přímo na rohu ulic Žižkova a Tyršo-
va. Na podzim roku 1994 začala na pozemku stavba nového domu,
který převzal číslo z domu původního.
V roce 1883 byli majitelé Václav a Žofie Zvoníčkovi. Smlouvou od-
stupní z roku 1923 se vlastníky stali Josef a Anna Cejnarovi. Dalším
majitelem domu a pozemku se stal jejich syn Josef a v roce 1990
pak vlastnictví přešlo na jeho dceru Evu.
Za minulého režimu, i těsně po roce 1989, byla několikrát snaha
Vpravo čp. 447 s obchodem před rokem 1940 starý dům zbořit a pozemek vyvlastnit. Město zde plánovalo např.
(budova pošty za ním ještě nestojí) výstavbu kina nebo školky. O jednom takovém pokusu z roku 1979
je zápis v kronice města: „ rada MěNV schválila ve své schůzi 29. 5.
Čp. 357 1979 vydání demoličního výměru na čp. 250 v Žižkově ulici Anny
Cejnarové.“ Nakonec ke zboření došlo až v roce 1998.
Pozemek, na kterém stojí tato vilka, si v roce 1904 koupili Rudolf Bylo tu velké hospodářství, Václav a Anna Zvoníčkovi zde byli uve-
a Božena Součkovi. deni již v roce 1856.
Vilu pak od nich v roce 1925 koupili František Hlavatý a Josefa Hla- Poslední toho jména, Václav Zvoníček, zemřel v roce 1935. Jeho
vatá. V roce 1935 smlouvou odstupní se dalšími majiteli stali Zeno dcera Anna se provdala za Josefa Cejnara z čp. 50. Později tu také
Zunt a Marie Zuntová. V roce 1967, po smrti manžela, prodala vilu
bydleli Voslařovi, pan Voslař byl krejčí a v domě měl krejčovství.
Marie Zuntová Františku Holečkovi a jeho synu Josefovi. V roce Po Voslařových zde také bydleli Matyášovi.
1988 se majiteli stali manželé Čtvrtečkovi, po pěti letech byl dům
necelé dva roky ve vlastnictví Oty a Ivany Mandysových a od roku
1995 je v majetku současných vlastníků.
Vilu si v roce 1904 postavil Rudolf Souček. V roce 1933 František
Hlavatý nechal upravit podkroví a zřídil zde podkrovní místnosti
s příslušenstvím. V roce 1967 Josef Holeček postavil garáž. V sedm-
desátých letech došlo při opravě omítky na změnu barvy domu ze
starorůžové na přírodně šedou, byla opravena střecha a proběhla
rekonstrukce vnitřních prostor. Spolu s několika dalšími vilami se
objevuje na pohlednicích města.

Takto vypadal dům čp. 250
Čp. 251

Od roku 1848 až do roku 1907, kdy se majitelkou stala Anna Pod-
statová, se předával dům v rodině Podstatových. V roce 1909 se
na základě smlouvy trhové stali František a Antonie Cejnarovi.
I v této rodině se postupně dědil a v majetku rodiny je doposud.
Čp. 357 ( přibližně v roce 1915) K domu patřilo hospodářství a byla zde kovárna.