Page 17 - Chytrý zpravodaj - Třebechovice 04 2022

Třebechovické Haló 17

Poslední čísla popisná v Pitrově ulici patřila původně k jednomu
velkému domu. Vytvořena byla v roce 1925 rozdělením a odpro-
dáním části čp. 7, ve kterém bývala kdysi velká zájezdní hospoda
a stáje pro koně a další zázemí. Část čp. 583 má dnes čp. 1351. Čp.
661 bývalo zadní částí čp. 9.

Čp. 583, 1351 a 661
V roce 1925 nemovitost koupili od Aloise Fáborského Josef a Anna
Motyčkovi. V roce 1963 se vlastníky na základě usnesení stali
po třetině Josef Motyčka, Vilma Motyčková a nezl. Alena Motyč-
ková. Od nich pak nemovitost v roce 1996 koupili Zdeněk a Alena
Václavkovi. V roce 2003 pak vlastnictví přešlo na jejich syna Petra
a dceru Ivetu. V roce 2006 došlo k fyzickému rozdělení nemovitosti
čp. 583 na dva domy. Levá část si ponechala čp. 583, pravá dostala
nové čp. 1351.
Josef Motyčka byl kovář a podkovář a do Třebechovic přišel na in-
zerát kolem roku 1912 z Frýdlandtu v Čechách. Pracoval v kovárně,
která patřila k tehdejšímu čp. 7. Kovárna zde ale byla již o mnoho
let dříve. V něm od nepaměti býval zájezdní hostinec, do kterého
se vjíždělo vraty z Pitrovy ulice. Ve dvoře byly stáje, kamenný žlab
pro koně, kovárna, vzadu dřevníky, prádelna, studně. A právě část
s kovárnou Motyčkovi od tehdejšího majitele v roce 1925 odkoupi-
li. Josef Motyčka pak v roce 1934 dostal povolení k používání ko-
vářské dílny. Koval koně, hodně vyráběl obruče na loukoťová kola.
Mezi jeho významné odběratele patřily tehdy Vitouškovy koželuž-
ny. Pro sedláky z okolí koval všechny železné doplňky k vozům.
V roce 1949 kovárnu po otci převzal jeho syn Josef Motyčka ml.
Do té doby pracoval u otce jako zaměstnanec. Soukromou živnost
kovář podkovář provozoval do roku 1958. Pak pracoval v n. p. Znak
v Jiráskově ulici. Doma, ve své dílně, dál ve volném čase pracoval.
Byly to už jen drobné kovářské práce, např. obruče na komíny, hla-
vičníky do oken a jiné. Koval také koně, a to ještě v polovině 70. let
20. století. Jinak v dílně pracoval až téměř do své smrti. Pak už ne-
byla dílna využívána. Její vybavení bylo odvezeno na počátku 90.
let. 20. století. Budova Motyčkovy kovárny (za uličkou) a čp. 589
V dílně byly dvě výhně, u nich stály kovadliny, vedle levé byl bu-
char a pak velký ponk. Proti ponku stála dvoukotoučová bruska, Čp. 589
vedle vrtačka a za vrtačkou u vrat do kovárny z boční ulice stála
svářečka. Pohon brusky a vrtačky byl na transmisy (pozn. jedná se Tuto část bývalého čp. 7 koupili v roce 1925 od Antonína Fáborské-
o zařízení pro mechanický přenos hnací síly a mechanické práce ho Jan a Anna Melicharovi. V roce 1935 nemovitost koupila Josefa
z jednoho zdroje k více spotřebičům). Ježková a v roce 1942 odevzdací listinou přešlo vlastnictví na Vác-
Při oddělení v roce 1925 šlo především o kovárnu a hospodář- lava Ježka. V roce 1945 podle rozsudku mimořádného lidového
ské budovy. Proto v roce 1927 Motyčkovi předělali část prostor soudu propadlo veškeré jmění Václava Ježka ve prospěch českoslo-
na obytné místnosti a vybudovali sklep. Další větší úpravy pak pro- venského státu a v roce 1950 rozhodnutím o přídělu Osidlovacího
běhly v roce 1996, kdy majitelé upravili prostory pro firmy Cyklo- úřadu a Fondu národní obnovy v Praze bylo právo vlastnické vlo-
centrum a prodejnu Levné zboží. ženo Miloslavě Novákové, rozené Ježkové. V roce 1971 nemovitost
od paní Novákové koupili manželé Machovi. Dalším vlastníkem se
v roce 1978 stal podnik RAJ (Restaurace a jídelny) Hradec Králové
Čp. 583 – po rozdělení v roce 2006 začala postupná rekonstruk-
a po vrácení čp. 7 dědicům původních majitelů si dokoupili i tuto
ce nemovitosti. V roce 2008 majitelé přikoupili k čp. 583 sousedící část. Od roku 2019 je v majetku současných vlastníků.
čp. 661, které zbořili a na jeho místě rozšířili čp. 583. V přízemí se Po odkoupení tu Jan Melichar zřídil obchůdek s obuví a v roce
zvětšily prostory pro Cyklocentrum a v patře po kolaudaci v roce 1930 k němu výkladní skříň. V 1931 si tu firma Mechanická továrna
2011 vznikly nové bytové prostory. Dům získal současnou podo-
na obuv Werson, Šalomoun, Werner a synové Hroubovice u Chru-
bu. Od května roku 2016 na tomto čp. najdeme také výdejní místo
dimě zřídila prodejnu obuvi jako poboční závod. Václav Ježek byl
Zásilkovny.
elektrikář a měl zde prodejnu elektro. Se živností i prodejnou musel
nedobrovolně skončit již v roce 1945.
Čp. 1351 – od rozdělení v roce 2006 se zde nachází fotoateliér Na podzim roku 1971 tehdejší majitelé zazdili výlohy původního
Foto retro Ivety Leuchterové. obchůdku a zůstalo zde pouze okno. Modernizací objekt prošel
V roce 1930 zde bydlel kovář Josef Motyčka s manželkou Annou po roce 2019.
a dětmi Josefem, Annou a Marií, dále kovářský dělník Václav Matlas V roce 1930 tu bydlel obuvník Jan Melichar, jeho syn Jaroslav, dcera
a kovářský dělník Václav Michálek. Josef Motyčka zemřel v roce 1952, švadlena Jarmila a Jarmila Černá. Později tu bydleli Josefa a Václav
Anna Motyčková tu žila do roku 1971. Zůstal zde bydlel Josef Motyč- Ježkovi, jejich dcera Milena Nováková s manželem Václavem a dět-
ka ml., který byl rovněž kovář spolu s manželkou Vilemínou a třemi mi Milenou a Václavem a také Machovi. Poté byl tento prostor řadu
dětmi. Josef tu žil do roku 1985 a jeho manželka Vilemína do roku let nevyužívaný.
1987. V nově vzniklém bytě po roce 2011 bydlí rodina majitelů. Ze vzpomínek, materiálů a fotografií poskytnutých Jiřím Černým,
Josef Motyčka ml. byl mnoho let členem Sokola. Podílel se také Josefem Motyčkou, rodinou Václavkových, za přispění dalších spo-
na stavbě naší sokolovny. Byl praporečníkem Sokola, aktivním cvi- luobčanů, TMB, z kroniky města, obrazové kroniky města a ostatních
čencem i cvičitelem. Účastnil se také rekonstrukce chaty v Rokytni- materiálů uložených ve Státním okresním archivu v Hradci Králové
ci v Orlických horách. Po zrušení a sloučení Sokola činnost ukončil. připravila za Heldovu městskou knihovnu Jana Rückerová.