Page 15 - Chytrý zpravodaj - Třebechovice 04 2022
P. 15

Třebechovické Haló                                                                                     15


          CESTOPIS


        Jak vyhnal císař Havlíčka

        Básník, novinář a  český obro-
        zenec Karel Havlíček se narodil
        31. října 1821. Dle obce naroze-
        ní (Borová u  Přibyslavi) rozšířil
        své příjmení o  název Borovský.
        Zemřel bohužel velmi mladý
        na  tuberkulózu  29. července
        1856 v Praze. Určitě nebyl očko-
        vaný.
        Brixen (italsky Bressanone) je
        třetím největším městem  pro-
        vincie Alto Adige. V Havlíčkově
        době měl Brixen  2700 obyvatel,
        nyní má přes 20  000. Německy
        mluví dvě třetiny obyvatel měs-
        ta. Jižní Tyrolsko bylo odtrženo
        od  Rakouska v  září 1919 a  při-
        pojeno k Itálii na základě mírové
        smlouvy ze Saint-Germain. Že
        se to mnohým mírové nezdálo, je jasné.
        Brixen je krásné historické, kulturní a ekonomické centrum okresu
        Valle Isarco. V  českém prostředí je Brixen vnímán jako místo Ha-
        vlíčkova nuceného exilu (1851–1855). Z Havlíčkových textů známe
        obvykle začátek Tyrolských elegií, popisující deportaci:
        Sviť, měsíčku, polehoučku skrz ten hustý mrak
         jakpak se ti Brixen líbí? - Neškareď se tak!
        Nepospíchej, pozastav se, nechoď ještě spát:          významní i méně významní Češi. Později vystřídal různá bydliště.
         abych s tebou jen chvilinku mohl diškutýrovat.       Pobýval také v augistiniánském klášteře Neustift uprostřed vinic,
        Nejsem zdejší, můj měsíčku,                           kde byl v exilu držen také uherský biskup Bémer. Na radnici na Do-
        toť znáš podle křiku: neutíkej,                       mplatz si chodil pro státní podporu ve výši slušného úřednického
        nejsem treu und bieder,                               platu. V Brixenu je ulice s Havlíčkovým jménem, u které je domek,
         jsem zde jen ve cviku.                               kde ho majitel hotelu Elephant ubytoval po příjezdu rodiny.  Bohu-
        Havlíček byl pro císařství nepřijatelný jako novinář i politik. Vedle  žel se pod domkem
        mocnáře napadal i neplodné a sebeuspokojující vlastenčení, pub-  kope tunel, a  tak si
        likoval stati o nereálnosti všeslovanské myšlenky. V Brixenu napsal  nejsem jistý, zda se
        Tyrolské elegie, Král Lávra a Křest svatého Vladimíra. V nich kritizo-  domek nerozsype.
        val absolutismus, světskou i církevní reakci. Císařští úředníci si s Ha-  Také Hotel Elephant
        vlíčkem nevěděli rady, zavřít ho nemohli, protože měl poslaneckou  založený v roce 1552
        imunitu a otravy radioaktivními prvky nebyly tenkrát ještě v módě.  se renovuje. Ten ur-
        Před deportací v roce 1846 převzal Borovský redakci Pražských no-  čitě vydrží.
        vin a přílohu Česká včela. Založil také Národní noviny, platformu  V  Informačním tu-
        českého liberalismu. V roce 1851 publikoval soubor článků Duch  ristickém centru je
        národních novin a Epištoly kutnohorské.               možné získat leták
        Své původní rusofilství korigoval po ročním pobytu v carském Rus-  v  češtině, ve  kte-
        ku, kde působil jako vychovatel u významného profesora. V roce  rém jsou popsána
        1844 se vrátil s přesvědčením, že slovanská vzájemnost je zcela ne-  všechna místa, kde
        reálná. Roku 1848 po potlačení povstání v Praze byl poprvé zatčen  Havlíček žil, ale také
        a několik dnů vězněn. Z důvodu získané imunity jej vojenští správci  jména hospod, kam
        Prahy propustili. V této době byl totiž ve volbách roku 1848 zvolen  Havlíček chodil. Knihy si kupoval v knihkupectví Weger, které exis-
        do rakouského ústavodárného Říšského sněmu. Zastupoval voleb-  tuje dodnes. V obchodě mají jeho fotografie i knihy.
        ní obvod Humpolec.                                    Havlíček rozhodně v Brixenu nouzí netrpěl. Nechal bych si takové
        Na začátku prosince 1851 doporučil ministr Alexander Bach (ba-  vyhnanství líbit. Je ale jiná doba. Na Sibiři by to bylo horší.
        cha na to) císaři Františku Josefovi I. deportaci Havlíčka do Salzbur-  Pamatuji si, že mě ve škole učili, že vlhko a zima v Brixenu vedly
        gu. Císaři se to nezdálo dost daleko a zvolil odlehlý Brixen. Je fakt,  k rychlému Havlíčkovu úmrtí, ale pravda je opačná. Je tady krásně.
        že tam vezli Havlíčka v kočáře týden, nebyly k disposici nádražní  Navíc se říká, že právě čisté tyrolské ovzduší prodloužilo život jeho
        bagety a  Coca Cola, muselo se přepřahat a  normálně obědvat.  ženě. Nedaleko Brixenu je lyžařské středisko Plose s širokými sjez-
        To nemluvím o tom, že se jim splašili koně a ve voze zůstal snad  dovkami. Nevýhodou je doprava z města trvající půl hodiny. Kdo
        jen Havlíček, který na doprovázející četníky čekal. Z vozu vypadl  ochutnal Sella Rondu, bude tady zklamaný. Na běžky i sjezdovky
        komisař Dedera, který zas takový zloduch nebyl, když Havlíčkovi  jsou v Itálii lepší místa. V Havlíčkově době se nelyžovalo, a tak Ha-
        na cestu koupil 4 lahve mělnického vína. Asi nevěděl, že v Itálii je  vlíček s celou rodinou vystoupal aspoň na Hundskopf 2530 m nad
        dobrého vína víc než dost.                            mořem. Snadné to rozhodně nebylo.
        Prvním bydlištěm Havlíčka v  Brixenu byl luxusní hotel Elephant,  Rozsáhlou publikaci Havlíček v Brixenu s bohatou fotodokumenta-
        kde byl srdečně přijat a získal mnoho přátel. V hotelu si dodnes mo-  cí napsal Jiří Morava. Doporučuji k přečtení. Snad v knihovně bude.
        hou návštěvníci prohlédnout pamětní knihu, do které se zapisovali                Jindřich Tošner (text, fotografie)
   10   11   12   13   14   15   16   17   18   19   20