Page 14 - Chytrý zpravodaj - Suchdol 02 2022

Historie

Vzpomínka na Dušku

Příběh jednoho malého kluka

ři prohlížení starých fotografií jsem 1944 a 1945, bylo Duškovi 10 let. Chodil do ani nedočkal. Často přemýšlím o tom, jak
si vzpomněla na dávný a smutný 5. třídy chlapecké obecné školy v Praze – to tenkrát chudák Bronislava zvládala, jak
příběh malého chlapce. Chtěla jsem Vysočanech. V roce 1944 se Duškovi změnil řešila nákupy (které měli židovští občané
Pho sdělit nejstaršímu, jedenáctile- život. Odešel mu tatínek, neboť byl přinucen také hodně znesnadněné, protože směli
tému pravnukovi Martinovi, abych mu při- nastoupit do koncentračního tábora poblíž nakupovat jen v určených hodinách), kdy
pomněla, že život některých dětí může být Benešova u Prahy, kde nacisté soustřeďovali asi pro Dušku vařila, jak dokázala pečovat
i v současné době velmi těžký. o jeho čisté oblečení a jak vů-
Bydleli jsme v Praze na roz- bec snášela situaci, kdy téměř
hraní Libně a Vysočan v ulici vůbec nemohla být se svým
K Moravině 11 ve třetím pa- synem. Vím ale, že se velmi
tře. Je to rohový dům a okna statečně snažila zastat doma
našeho bytu částečně také co nejvíce. A to jsem neznala
mířila do Drahobejlovy uli- těžkou práci, kterou musela
ce. Naše ulice vedla přímo do vykonávat v otrocky dlouhé
průmyslového komplexu Čes- pracovní době. V té době jsem
komoravská Kolben Daněk, často u Kryžických spávala,
tedy do „Kolbenky“, veledůle- aby tam ten kluk nebyl tak
žitého podniku, který v době sám. Pomáhalo, že Duška už
Protektorátu Čechy a Mora- byl hodně samostatný. Během
va nacisté zneužívali pro své dne býval u nás, ale jak to dě-
vojenské potřeby. Dnes se na lali ráno? Jenom se dohaduji.
místě slavné Kolbenky nachá- Do školy se zřejmě vypravoval
zí ještě populárnější hala „O2 sám, protože v té době moje
arena“. maminka pomáhat nemoh-
Našimi nejbližšími souse- la, vyučovala totiž ve městě
dy byla tříčlenná rodina pana v Ústavu moderních řečí na
Ing. Michala Kryžického. Národní třídě snad už od 6
Kuchyně našich bytů souse- hodin ráno. Možná, že Duš-
dily, a tak jsme někdy mohli kovi pomáhal i můj tatínek.
slyšet křik rozčileného tatín- Táta o těch věcech nemluvil,
ka, když se Duška nechoval možná jsem pomohla i já, ale
přesně podle jeho představ. na to se nepamatuji.
Pan Kryžický byl ruský emig- Byl leden 1945 a my dva,
rant, asi bývalý bělogvardějec. Duška a já, jsme se ve sněhu
Manželkou mu byla Broni- a mrazu vydali, jako poslové,
slava, polská Židovka. Byla s dopisem na cestu. Vyjížděli
v domácnosti a plně se věno- jsme z vysočanského nádraží
vala péči o svou rodinu. Syna směrem do Běchovic, kde byd-
Ondřeje vychovával jeho tatí- lel jiný ruský emigrant, Duškův
nek rusky. Chlapec se rusky Malý „Duška“ se svými rodiči Michalem a Bronislavou Kryžických strýček nebo snad „strýc“ či
jmenoval Andrej, Andrjuška, ďáďa. Myslím, že se jmenoval
zkrátka Duška. Tak se tomu dítěti říkalo. Vy- „árijské“ manžele ze smíšených rodin s ži- Bogomolov. Duška se v Běchovicích vyznal,
růstal tedy dvojjazyčně a soudím, že neměl dovskými občany. A paní Bronislavě byla zřejmě tam byl zvyklý jezdit. Dovedl mě k ro-
daleko ani k polštině. nařízena práce v jakési slídárně někde dale- dinnému domu Bogomolových, dopis jsme
Duška byl učenlivý kluk, chodil k mé ma- ko od bydliště, snad až na Žižkově. Proto- předali a dostali jsme odpověď, se kterou jsme
mince na hodiny němčiny a ta se radovala že židovští občané, kteří se povinně museli zase brzy spěchali domů. Později jsem zjistila,
z jeho pokroků. Šlo mu to moc dobře. označovat žlutou hvězdou na oděvu, nesmě- co bylo obsahem toho dopisu. Obsahoval žá-
Rodina žila skromně a nenápadně a ani li ani na své cesty za prací používat tram- dost o rozhodnutí, kde bude Duška dále žít.
v prvních letech války se mnoho nezměnilo, vaj, trvala jí cesta pěšky do práce a z práce Zda Bogomolovi Dušku přijmou do rodiny,
pan Kryžický byl křesťan a svou židovskou hodně dlouho. A její pracovní směny byly nebo zda se o něho má starat má rodina. Bro-
ženu chránil, protože se s ní nerozvedl, jak dlouhé a vyčerpávající. Do práce odcházela nislava totiž dostala předvolání do transportu
to požadovaly nacistické válečné úřady. velmi časně, to Duška ještě spal a přicháze- do Terezína a připravovala se na cestu do ne-
V době, o které chci psát, tedy o letech la hodně pozdě, takže se jí Duška kolikrát známa, kam s ní Duška naštěstí jet nemusel.

14 Suchdolský zpravodaj | únor 2022