Page 21 - Chytrý zpravodaj - Suchdol n. L. 03 2022
P. 21

Fórum občanů




        Hledaný přítel Karel





        Miroslav Březina                                                        den se po chvilce zmizení vrací s myší. Často
                                                                                zbyde jen hlava a žluč. Je u cesty, prochází se
                                                                                po zahradě, číhá na myši a drží se tu. Jednou
             e jaro 2021. Zajeli jsme do Třeboně na                             brzy ráno vidíme z okna Karla, jak nese něco
             městský úřad, taky vyměnili plynovou                               v tlamě. Je to velká myš, něco mezi hrabo-
             bombu za plnou, zašli do Kauflan-                                  šem a potkanem. Tváří se šťastně. Chce od-
         Jdu a  vracíme  se zpět. Než  opustíme                                 měnit a pochválit. Za čas přinese ze zahrady
             Třeboň, tak se šouráme padesátkou.                                 zas tak velkýho obra. Ty malé, co chytí, jsou
        Míjíme „Majdalenskou“ pískovnu, už je bez                               mu pro zábavu, někdy mu utečou, někdy to
        ledu. Ryby by mohli začít brát, musím si                                mají po chvilce za sebou. Jsou kaput. Běhá
        zrychtovat na ně cajk. Projíždíme Šmelcov-                              po okolí, skáče, k večeru čeká na parapetu,
        nou a za chvíli jsme doma. Manželka Věrka                               až jej pustíme dovnitř. Je fajn, že je tu s námi,
        otvírá branku, zajíždím dovnitř.                                        udělal dobře, že si nás vybral.
          Proti nám běží statná mouratá kočka.                                    Občas jdou po cestě kolem cizí lidi a Ka-
        Ocas nahoru jako by nás vítala. Nemňou-                                 rel počká, až k  němu přijdou. Povídají si
        ká, krouží kolem nás. Pohládnem ji. Naše                                s  ním, oháňka nahoru, jako by rozuměl,
        není, je cizí. Přišla k nám nezvána. Líbíme                             hladí ho. Když přijedeme, přiběhne k autu.
        se jí? Asi jo, běží před námi. Ohlíží se. Bude                          Přiřítí se i na zavolání, už slyší na Karla. Psů
        mít hlad. Za chvíli dostane. Po smlsnutí jde             Karel (srpen 2021)   se ale bojí. Utíká před nimi. Kolikrát v roz-
        dovnitř. Jednu, taky mourovatou, už máme.                               maru se rozeběhne, hup na strom a do větví.
        Tak proč dvě. Radím: „Radši jí už nic nedá-  mečná, dostává jméno Karel.   Šplhat umí. Rád se hřeje v  teple. Na pod-
        vej, nebo tu zůstane.“ Ta se ale chová jako   Dny se prodlužují, uběhne měsíc. Obě   zim, při trhání jablek, leze za námi na štafle.
        starousedlík. Vybrala si nás, ne my jí. S naší   kočky už si na sebe pomalu zvykají, napětí   Srandista, máme zábavu a radost.
        kočkou, tedy původně kočkou babky, se ne-  opadlo. Ne však ze strany teriéra, malého   Najednou, začátkem ledna 2022, se po
        snáší, prskají na sebe, vrčí. Chtěly by se prát.   pejska. Kluk nám jej na prázdniny půjčil.   něm slehla zem. Není. Karel nepřichází.
        Návštěvníka vystrčím ven, stmívá se, kouká   Hafánek jak může, tak na Karla útočí, štěká   Parapet na okně je prázdný. Je živý? Žrádlo
        a jako by říkala: „Já už sem patřím, zůsta-  a ten prchá pryč, aby se kvečeru vrátil tak,   na parapetu zůstává stále netknuté. Myslím,
        nu.“ I druhý den se drží na dvoře. Asi tedy   že vyskočí na parapet a čeká na svoji menáž.   že jej kdosi odvezl proti jeho vůli. Tady byl
        tu opravdu bude. Prohlížíme si ji, je kastro-  Chytá dost myší, ráno na dvoře přede dveř-  doma. Viděl jej někdo?
        vaná. Kdo se jí zbavil? Aby byla něčím výji-  mi leží výsledek jeho nočního lovu a i přes   Vrať se, budeš tu králem! Čekáme.






        Březen



        Nějak se nám zadřel čas radosti, volnosti. Je   O těch ve zpravodaji čteme a i z dvacátého   ná by měly mít svá pravidla. Asi závidím, to
        už březen a už neplatí stará pravidla. A sli-  století. Tak ty, mnozí pamatujeme. I já a ur-  odstrkování, kdysi bylo těžké se naučit. Kolo
        buje se a  odvolává. Je to smutné. Člověka   čitě i jiní. Třeba vlakové nádraží s hromada-  bylo vzácností. Ale zase ten běh, kdo uteče
        pak napadne, proč a kdo? Pokud nás oblaží   mi lodí a kánoí. Prý tu byla i letní kina. Kou-  hlídači na sadu. A  sousedovo ovoce bylo
        letním časem, nebude se to líbit, hlavně covi-  pání a posezení u řeky nikdo moc neřešil.   k  nakousnutí. Zahlédla jsem na záhonku
        du. Co to dělá zvířatům, ví každý. Ta změna   Autobusy svážely děti i z Hrdlořez do such-  kvítek, primulku, než jsem ji stačila vyfotit,
        ztratila logiku. A bude o čem mluvit a mlu-  dolské školy. Co ves, to prodejna a hospoda,   zasypal ji sníh. Tak tenhle způsob zimy tedy
        vit. Vlastně je to, jak říkají vědátoři, souhra   ano, bylo to jiné, říkejme vyžití, zajímavé, že   je divný. Sýkorky obletují krmítka a někte-
        pochodů, za kterými je naše lidská snaha   stačilo. Děti viděly drůbež a králíky, morča-  ré  návštěvníky  ani  neznám.  Nevadí,  každý
        objevovat, zjednodušovat a vytvářet si vlast-  ta a nemuselo se daleko. Procházky potom   je vítán, kdo s  dobrým úmyslem přilétá.
        ní zákony, podmínky a výhody. Jsme přeci,   s vnoučaty byly radost, když opakovala je-  Barvou peříček a trylkem potěší. Je březen,
        vrcholoví predátoři. No nemohli jsme cho-  jich volání, a peří, no to se muselo sebrat.   zima už pomalu se loučí. V obchodě se ob-
        dit pěšky, jíst, co si vypěstujeme sami? Jenže   A byl to přímo klenot, ne kořist lovce. Dnes   jeví první narcisy a tulipány. Potěší a dobrou
        kdo bude pracovat a kdo sklízet. Říkávalo se,   mají děti televizi, videa a hry, se sluchátky   náladu všem dají. Je třeba se začít radovat .
        dva je pár, tři je svár. Nejsme jako lidé po-  dnes už módními, připomínaly jednoho   Krásný březen všem přeji.
        spolu, děláme chyby a potom za ně platíme.   Otíka. Jdou nebo jedou, jsou hluční a jejich            Prš.
        A tak se vrací několik vzpomínek, sice k ne-  hudba mi nic neříká. Taky občas zaslechnu     Danuše Průšová
        uvěření, ale jsou. Minulosti devatenáctého.   text, potom nemám slov. A koloběžky, mož-




        www.suchdol.cz                                                                                         21
   16   17   18   19   20   21   22   23   24