Page 13 - Chytrý zpravodaj - Suchdol n. L. 03 2022

Historie

v podolské restauraci Na Sibiři. Pořád jsem se tý, udělali jsme si k večeři smaženici. Domácí diny – manželka s malým synem Robinem
nemohl smířit s tím, že už nemohu létat.“ (s. se pak v noci na nás chodili každou hodinu (nar. 1942) – byli z Anglie repatriováni kon-
10) dívat, zda jsme ještě živí.“ (s. 40) Naopak on cem října 1945. Druhý syn, Allan, se Plzá-
O svém úmyslu dostat se na západ a za- sám se ve stravě dobře aklimatizoval: „Brzy kovým narodil v roce 1947 a dcera Linda
pojit se do zahraničního odboje píše: „Ni- jsem si zvykl na anglickou stravu i na čaj v roce 1949.
komu jinému – tedy kromě bratra, u kterého s mlékem – ten piju rád dodnes.“ (s. 27) Tolik tedy paměti. Od devadesátých let
jsem bydlel – jsem o svém záměru neříkal, Konec války zastihl Jana Plzáka ve Skot- vyšlo k tématu zahraničního odboje proti
a to ani mámě [ze Suchdola], která nás krát- sku: „Ve volném čase jsme se snažili poznat nacismu a o československých letcích v RAF
ce předtím [v Praze] navštívila. Loučil jsem se ze Skotska co nejvíce. Místní obyvatelé na nás mnoho literatury, kde sem tam najdeme
tedy jen v myšlenkách.“ (s. 11) Do zahraničí byli velice milí a při jedné příležitosti jsem si i jméno Jana Plzáka. Je škoda, že kvalitní
odešel začátkem listopadu 1939, a to velmi dokonce vyzkoušel skotský kroj. Taky jsem autobiografie Létal jsem u Třistajedenáctky
komplikovaně takzvanou jižní cestou, přes teď mohl poslat dopis mamince. Válka pro je podle souborného katalogu ČR dostup-
Maďarsko, Jugoslávii, Sýrii, Bejrút a pak po nás skončila až 4. června 1945, ale teprve 14. ná v jediné veřejné knihovně (a není to ani
moři do Francie, až se konečně v červnu srpna jsme odstartovali z letiště Manston v ji- pražská Národní knihovna ČR, je to jistý
1940 dostal do Velké Británie k britskému hovýchodní Anglii a za 4 hodiny a 35 minut Beroun).
vojenskému královskému letectvu. Mimo- jsme s Liberatorem B-24-D-Z přistáli v Pra-
chodem, jak bylo řečeno, mluví o tom ne- ze-Ruzyni. Při uvítání jsem byl ‚naměkko‘.
pateticky: „Nemohli jsme se do- Plzák v dokumentech
čkat, až budeme také moci aktivně Po sametové revoluci Jan Plzák
zasáhnout do bojů (...)“ (s. 29), při návštěvě Suchdola v listo-
„vždyť jsme konečně začali bojo- padu 1991 „besedoval na rad-
vat a naplňovat tak předsevzetí, nici s funkcionáři obce“ ko-
s nímž jsme odcházeli z domova“ nečně jako plukovník letectva
(s. 31) Několikrát se objeví i spe- ve výslužbě a bývalý příslušník
cifický humor, například: „Naši 311. perutě RAF. Účastník to-
vládní i vojenští činitelé se přijíž- hoto setkání Alexander Korb
děli podívat [k 311. peruti RAF] (mimo jiné tehdejší kronikář
na ty, kdo nesouhlasili s okupací, obce) sepsal podle svých po-
a proto se snažili tento svůj postoj známek z besedy článek Vá-
Hitlerovi a spol. připomínat v po- noce, na které nezapomenu (SZ
době náletů na strategické cíle.“ (s. 1/1992, bez uvedení autora).
46) Zvlášť v současné době, kdy se Je to asi první podrobnější zá-
zase hodně planě vlastenčí, hodí znam životních osudů plukov-
se v této souvislosti připomenout níka Plzáka, byť je obsahově
větu Karla Havlíčka Borovského: překonaný později vydanými
„Kéž by nám Pán Bůh všeliké to Plzákovými paměťmi. Pří-
vlastenčení z huby do rukou vra- mo k Suchdolu je v článku A.
ziti ráčil!“ Korba zaznamenán v podstatě
Když mluví o prvním bom- jediný moment: „[Jan Plzák]
bardovacím náletu, kterého se vyrostl v dělnické rodině v Su-
zúčastnil, píše: „Slyším v dorozu- chdole nad Lužnicí, kde navště-
mívacím zařízení, jak říká ‚trochu voval také školu. Jak s vděčností
vlevo – dobrý – udržuj směr‘ a pak vzpomíná, tehdejší suchdolští
hlásí ‚pumy odhozeny – pumovni- učitelé dali mu dobrý základ
ce zavřena‘, nato kapitán zatáčkou pro život a vzbudili v něm ne-
obrací a plným plynem se vzdalu- smírnou úctu a lásku k vlasti.“
je z dostřelu protiletadlové palby. Pohledem do matričních
Okénkem vidím světelné záblesky knih zjistíme, že Jan Plzák
od vybuchujících pum a myslím (v zápise německy Johann Pl-
přitom na ty civilní obyvatele, kteří zak) se narodil 3. dubna 1914
to případně odnesou, když přesně v tehdy dolnorakouské obci
netrefíme.“ (s. 31) Jan Plzák: Létal jsem u Třistajedenáctky (1997) Vyšné / Weißenbach v domě
Obálka knihy
Svůj původ nepřímo zmíní čp. 13 (Diözesanarchiv St. Pöl-
v souvislosti se stravovacími návyky, odliš- U bratra, který bydlel v Praze, jsem se dově- ten, kniha narozených farnosti Höhenberg,
nými od těch anglických: „Protože jsem byl děl, že maminka i sestra byly kvůli mně inter- signatura 01/06, fol. 163, dostupné online
z jihočeského domova navyklý chodit na hou- novány, ale že teď už jsou doma v Suchdole.“ https://data.matricula-online.eu). Otec Jan
by, vyzkoušel jsem si to i v okolních lesících, (s. 64–65) Plzák (Johann Plzak) je při narození syna
kde jsme nacházeli plno hříbků. Když jsem je Od návratu do Československa žil Plzák uveden jako tesař ve Švarcbachu, tj. v Tušti
donesl, domácí nás odrazovali od toho, aby- v Praze v Podolí. Podle vydaných pamětí („Zimmermann in Schwarzbach“). Jméno
chom si je upravili k jídlu – podle nich jsou měl byt ve stejném domě jako jeho nevlastní matky je Marie Anna rozená Lechnerová
jedovaté. Ale protože jsem si byl naprosto jis- bratr „Pepík“, který byl tesařem. Zbytek ro- (něm. Marianna geb. Lechner, v jiných zá-

www.suchdol.cz 13