Page 12 - Chytrý zpravodaj - Statenice 02/2022
P. 12

12                                       Zpravodaj Statenic a Černého Vola 2/2022        Představujeme




        „Vrátit jim jejich lidskou



        důstojnost je pro mě



        pocit k nezaplacení.“



        Tahle věta mi z celého našeho povídání utkvěla snad nej-
        více. ALENU HEVEROVOU, se kterou jsme se potkaly u ní                                                        foto  Dagmar Plotěná
        doma jednoho slunného dubnového odpoledne, jsem znala
        jen po telefonu. A hned jsme si padly do ucha a potykaly si,
        protože ti, kteří spolu plují na jedné lodi, to tak prostě mají.
        Za Alenou jsem přijela proto, abych se od ní dozvěděla, jak              A jaká byla odpověď ze sociálních
        vlastně u nás ve Statenicích a Černém Volu pomáháme těm,                 sítí?
        kterým se 24. února 2022 život obrátil vzhůru nohama.                      „Ozvali se lidé s prvními nabíd-
                                                                                 kami ubytování. Byl to zpočátku
           „Probudili jsme se do naprosto šokujících zpráv. Vůbec jsem nechápa-  trochu chaos a zmatek, valily se in-
        la, jak je to v dnešní době ještě vůbec možné. Do značné míry se mi zno-  formace ze všech stran. Ale to, jak
        vu vrátily pocity,, které jsem měla 11. září 2002 po útocích na Dvojčata   pomoc poskytovat, se vyjasňovalo
        v Americe. Absolutní bezmoc. Zmar, strach, co bude dál.“                 až postupně. Nevěděli jsme přesně
                                                                                 do čeho a jak jít, ale to, že chceme
        A jak se to vlastně tedy stalo, že jsi u nás v obci kontaktní osobou pro   a musíme pomoci, o tom jsme ne-
        pomoc uprchlíkům z Ukrajiny?                                             pochybovali. A v tom je naše síla.
           „Já jsem sledovala zprávy, bylo strašné se dívat nejen na tu zkázu    Je nás hodně a nikdo nedokážeme
        lidskou, materiální, ale vidět to zoufalství matek s nevinnými dětmi     pomoci se vším, ale ta skládač-
        a pár igelitkami stojících bezradně a vyčerpaně na hranicích, to mě jako   ka drobných pomocí a možností
        mámu dvou malých dětí vnitřně trápilo úplně nejvíc. Věděla jsem hned,    vytváří tu pevnou základnu pro to,
        že musím něco udělat.“                                                   že se to daří a má to smysl.“

        Ale kde a jak začít?                                                     A kdy, případně jak se sem dostali
           „Napřed jsem odvezla syna do školky. Nemohla jsem sama přestat        první uprchlíci?
        fungovat jako máma. Bylo jasné, že nemůžu nikam odjet, ale že bude         „Bratři Honza a Tomáš Andělovi
        nutné vymyslet pomoc tady u nás. Když jsem se vracela ze školky domů,    vyrazili auty co nejdříve to bylo
        tak jsem si při pohledu na Kavárničku uvědomila, že tu máme „naši“       možné s humanitární pomocí
        Natálku, skvělou Ukrajinku, která tady žije a pracuje už dlouho. Vešla   léků, potravin, hygieny atp. přímo
        jsem dovnitř, objaly jsme se, nebylo třeba cokoli říkat, bylo to velmi silné   na rumunsko-ukrajinskou hrani-
        a dojemné. A hned bylo jasné, že v té pomoci už nejsem sama. Natálka     ci. Vezli pomoc tam a také nabídku
        se rázem stala hlavní silou pomoci. První dny, týdny, i teď je v kontaktu   dovozu uprchlíků sem. Volala jsem
        s uprchlíky téměř nepřetržitě. Tady také musím hned poděkovat i Báře     Honzovi, že už máme domluvené
        Škopkové z Kavárničky za to, že se Natálka hlavně zpočátku nemusela      možnosti ubytování, tak kdyby
        věnovat tolik své práci, ale mohla pomáhat svým krajanům při cestě       to bylo zapotřebí, aby se ozvali.
        k nám. Navíc v Kavárničce vznikla i finanční sbírka na pomoc lidem       Nakonec se vrátili s jedenácti
        z Ukrajiny, kteří našli zázemí tady u nás a je stále otevřená těm, kteří by   lidmi. S pěti ženami a šesti dětmi.
        i dál chtěli přispět.“                                                   S vyčerpanými ženami a jejich
                                                                                 unavenými a vyděšenými dětmi.“
        Tak už jste byly dvě, ale to zdaleka není konečný počet pomáhajících?
           „Potřeba pomáhat opravdu narůstala téměř geometrickou řadou. Bylo     A co přihlášení ubytovatelé?
        mi jasné, že holky z knihovny smýšlejí podobně jako já a že do pomoci    Asi až do příjezdu byla spousta
        půjdou také. Hned jsme se také domluvily, že pomoc Statenic bude probí-  otazníků.
        hat právě pod hlavičkou knihovny a já tedy budu tou kontaktní osobou       „Jedni z prvních ubytovatelů
        pro ostatní, kteří se k nám budou chtít připojit. Náš záměr jsme oznámi-  byli Tomáš a Stella Vondráčkovi.
        ly starostce Apoleně Novotné a ta se vším souhlasila a dle svých možností   Ochotní a báječní lidé, kteří rov-
        se také zapojila. První zprávu do „éteru“ jsme poslaly prostřednictvím   nou řekli, že přijmou uprchlíky
        Facebooku a stránek knihovny. Byla určena hlavně těm, kteří mohli na-    kdykoli, klidně i v noci, zkrátka až
        bídnout střechu nad hlavou.“                                             přijedou.“
   7   8   9   10   11   12   13   14   15   16   17