Page 16 - Chytrý zpravodaj - Příbor 02 2022

24. května 1920 odjezd do Francie, vystoupení, naše vítězné
Jízda Japonským mořem je klidná. Je hustá boje u Bezeučuk, Lipjak, Samary, Buzuluku
mlha. Lodní píšťala co chvíli houká, na přídi a v Uralu. Odpočinek armády. Bolestné chvíle,
se ozve zvon. (41° 39́sš, 141° 47́ vd) kdy se naše armáda začala působením různých
elementů rozkládat a později, kdy již všechno
25. května 1920 vyvrcholilo v bouři v Irkutsku (čtvrtý pluk
V noci jsme stáli, protože byly husté mlhy a jiné části i moje mateřská baterie, bohužel),
a přibližovali jsme se k ostrovům. Když jsem můj pobyt ve škole a život u Kulikovského ba-
ráno v šest hodin vyšel na palubu, již jsme terie v Usolji a cesta na východ do Vladivosto-
jeli. Severně od nás jsou travnaté hory a břehy ku. Chtěli jsme Rusku upřímně pomoct. Vnu-
japonských ostrovů (snad Nippon). Několik covali jsme jim pořádek, oni nechtěli pochopit.
pěkných lodí u břehu drží stráž. Ještě před po- Snad u nás doma mnozí nechápou a jsou to
lednem nám ostrovy zmizely v mlze. Moře je přec vysokointeligentní Češi a ne „bagéni“,
neklidné. Vjíždíme do Tichého oceánu. Hou- kterým se musí všechno pomalu několikrát
pání lodi je dost zřetelné. Hlavně na přídi, kde ukazovat, učit, než si zvyknou na něco dobrého
je umístěna naše baterie. Několik hochů má již a pěkného. A vlastně, čím jsme jim prospěli?
mořskou nemoc. Teprve dnes, kdy již fakticky Naším tlakem byli bolševici nuceni se organi-
vidím, že opravdu jedu domů, že tomu opravdu zovat, aby nám mohli odporovat. Musili upus-
mohu věřit, něco kazí mou radost. Necítil jsem tit od násilí, přejat mezi sebe inteligenci, a tím
to předevčírem, kdy jsem viděl naposled břehy se z bandy udělalo vojsko jedno z nejsilnějších
Ruska. Teprve dnes se v myšlenkách vracím v Evropě. Snad se jim podaří udělat pořádek,
o několik roků zpět a rychle prožívám znovu ty zbavit se Japonců a jiných vysavačů. Lituji, že
krásné i trpké chvíle prožité v Rusku a na Sibi- nám se to nepodařilo, abychom v Rusku získali
ři. Vidím zajetí, Darnice, Lomov, cestu na Sibiř mocného slovanského ochránce.
do Berezovky, život v lágru, nadšení pro armá- Poznámka: Croix de guerre (Válečný kříž)
du, vstup do ní, Bobruisk, Žitomír, Koloděžno, je vyznamenání Francouzské republiky za chrabrost v boji s nepřítelem a uděluje se
ústup z Ukrajiny před Němci, boj u Bachmače, zavedené 2. dubna 1915. Jde o vyznamenání francouzským a spojeneckým vojákům.

Krajinské muzeum v Příboře

Sbírkové předměty vážící se k svatovalentinské pouti

Mgr. Adéla Střelková (CETRAT Příbor- Muzeum Novojičínska, příspěvková organizace)

Historie kostela sv. Valentina v Příboře, dřevěné, obdélné a původně dvoudílné.
dnes již neodmyslitelně svázaná se zdejším Přední a zadní díl formy se k sobě spojo-
piaristickým řádem, sahá až do závěru val dřevěnými kolíky. Ty jsou dochované
16. století, kdy byl na jeho místě postaven pouze u jedné z nich.
dřevěný kostelík o sto let později darova- První z dřevěných forem se využívala na
ný příchozím piaristům. Do své nynější výrobu voskových očí. Ty se vždy mode-
barokní podoby byl přestavěn mezi lety lovaly v páru a v dolní části se spojovaly
1760–1766 kvůli požadavkům na jeho trubičkou do tvaru písmene V. Jednalo
rozšíření. Již na konci 17. století je doložen se o běžné vyobrazení, od kterého se
značný zájem poutníků k přímluvě sv. Va- naše sbírky neliší. Forma na oči pochází
lentina, patrona od vředových a padoucích Muzeum Novojičínska p. o., podsbírka z voskařské a perníkářské dílny Arnolda
nemocí, který podle legendy navrátil slepé Historie Příbor, Forma voskařská pro Peřiny, která sídlila v Příboře v č. 6. Po vy-
dívce zrak. Nemocní do kostela putovali svatovalentinské obětiny – oči, inv. č. lití mají voskové oči tvarovanou duhovku
H 10154, inv. č. H 10262
z širokého okolí. V roce 1695 se zde 14.
února sešlo přes 2000 poutníků, s jejichž
zpovídáním museli vypomáhat i kněží cházejí také ve sbírkách muzea. Díky tomu
z okolních far na chodbách piaristického máme možnost poznat některé z obětin
kláštera. Za údajná zázračná uzdrave- sv. Valentinovi.
ní získal kostel spoustu votivních darů. Formy na výrobu voskových svatovalen-
Příborští však sv. Valentina uctívali také tinských obětin se do sbírek příborského
kvůli víře v to, že na přímluvu tohoto muzea dostaly již v době Muzejní jedno-
světce zvítězili, když od Fulneku přitáhli ty. Všechny níže představené formy jsou
na Příbor Švédové.
Valentinská pouť se konala vždy 14. února. Muzeum Novojičínska p. o., podsbírka
Poutníci obcházeli oltář s reliéfem sv. Va- Historie Příbor, Pokrývka oltářní z kostela
lentina po kolenou a o jeho sošku otírali Sv. Valentina, Příbor. Inv. č. H 10221
šátky, které poté přikládali na bolavá místa
či nemocným na hlavu. Na oltář také i zornici. Druhý díl je tvořen obdobně, jen
obětovali voskové modely celých těl, zvířat, má v zadní části očních důlků zobrazené
nemocných údů apod., jež se zde prodávaly, kříže. Obě části mají velikost 10 x 6 cm
aby si poutníci zajistili zdraví. Voskový a dva otvory pro spojení kolíky.
předmět měl dopomoci, aby patron stále Do majetku Muzejní jednoty, která
viděl, oč ho člověk žádal. Forem na výrobu Muzeum Novojičínska, p. o., podsbírka Historie spravovala muzeum v Příboře, patřila
voskových obětin bylo tedy nepochybně Příbor, Forma voskařská pro svatovalentinské také dřevěná forma „Panenky“ o velikosti
obětiny – poprsí, inv. č. H 10478
velké množství. Není proto divu, že se na- 11 × 6 cm. U této formy se zachoval
16 Historie Kulturní informace