Page 9 - Chytrý Zpravodaj - Přeštice březen 2021

PŘEŠTICKÉ NOVINY | BŘEZEN | 9

Dámské a pánské odívání na venkově

v minulosti

Lidový oděv byl přizpůso- Lukavice. Šila ve svém rodném válce už nevrátila z koncent-
bován práci, stavu a formě domě č. p. 33. Chodily se k ní račního tábora. Babička pak
obživy jeho nositelů. Změny učit i některé místní ženy a šila pracovala v jiném salónu, ale
v oblékání venkovských vrs- i pro paní Veverkovou ze zám- po znárodnění už nemohla pra-
tev jsou patrné zejména na ku.“ V Dolní Lukavici také covat u soukromníků, tak zača-
přelomu 18. a 19. století, kdy dlouhá léta šila paní Růžena la vést kurzy. Šití babičku moc
se pozornost soustředila hlav- Králová (*1929). Vzpomí- bavilo a myslím, že byla vyhlá-
ně na sváteční oděv a jeho ná na ni Miroslava Legátová šená. Šily u ní i ´velké dámy´.
estetickou složku. Významnou (*1944): „K paní Králové Moc ráda jsem ji pozorovala
roli hrají v lidovém oděvu jeho jsme začaly jezdit, když byd- při práci, jak brala míry, děla-
funkce. V době, kdy byl lido- lela ještě v Předenicích. Šila la střihy, zkoušela. Nejvíc jsem
vý oděv běžným každoden- sukně, halenky, šaty a vše při- byla ráda, když ušila něco
ním oblečením, bylo na první Marie Přibáňová rozená způsobila na danou postavu.
pohled poznat, z jaké lokality Jaklínová (nar. 1873) a Marie Předlohy jsme nepotřebova-
nositel pochází, jaký rodinný Přibáňová (nar. 1949), pro- ly, vždy jsme přišly, ona nás
stav, věk, sociální vrstvu či vdaná Maňourová, č. p. 39, zkoukla a věděla. Do Lukavice
jsme za ní ze Snopoušov jezdi-
profesi zastupuje. Reprezen- kolem roku 1955. ly hromadně na kole. Byla nás
tační roli pak oděv hraje při parta holek, a proto se něko-
různých obřadních příležitos- likrát zkoušelo i na verandě.
tech, jakými jsou rodinné či Paní Králová šila z látek, které
výroční obyčeje. Čím byl oděv jsme si každá dodala. Sháněla
svátečnější, tím více se na jeho jsem je v Domě látek v Praze Barbora Kvíderová (1911-
vzhledu podílela estetická či v obchodě v Plzni, kde pra- -1986), sedící vpravo, kolem
Barbora Čivišová (1900-
složka. Na sváteční oděv své covaly moje kamarádky a vždy roku 1931. -1975) z Hradčan, móda třicá-
babičky vzpomíná Jaroslava mi něco daly stranou. Nebylo tých let 20. století.
Peclová (*1944), rodačka ze to vůbec lehké něco pěkného 60. léta 20. stol. Vpravo Anna
Snopoušov: „Moje babička tehdy sehnat. Nejvíce nám šila Stavinohová rozená Loudová.
Barbora (*1890) když někam letní či společenské šaty, ale
šla, oblékla se vždy do sváteč- také kostýmky. Dodnes vzpo-
ního, jak tehdy bývalo zvykem. mínám na starorůžové šaty ze
V neděli chodila k synovi nebo žoržetu, které mi ušila na pouť
k bratrovi Bartolomějovi. Dva- na Prusinech, na pepito kostý-
krát do roka chodila na hřbitov mek, který jsem nosila od jara
do Dolní Lukavice a jednou Barbora Kašparová, rozená do podzimu, na monofilové
se s Divišovými vypravila na Duchková, z Hradčan, 1912- světle fialové šaty s květinovou
výlet na Svatou Horu u Příbra- -2017. dekorací, kdy kytička vypadala
mi. Vzala si šaty, zástěru, šátek jako z mechu. Tyto šaty na mně
na hlavu a střevíce. Punčochy ly demonstrace, které Němci obdivovala Máňa ´Davidojc´
babky tehdy nosily pletené tzv. rozháněli se zbraněmi. Od 1. a divila se, kde jsem sehnala Kolektiv žen z komunálních
hladce a obrace, a když se pro- ledna 1940 byly zavedeny pou- látku. Kouzelné byly i žluto- služeb v Přešticích, „šedivá
šlapala chodidla, doplétaly si kazy na boty. Na měsíc jich do krémové pruhované letní šaty paní“ je mistrová, paní Marie
je, tak se tehdy šetřilo.“ naší obce přišlo kolem třiceti.“ či krajkové halenky. Bezpo- Štychová.
Mladé a svobodné dívky se Po válce časopisy VKUS nebo chyby její největší dílo, které mně. Vždycky to byly parádní
často oblékaly do světlejších Eva sice přinášely na svých pro mě ušila, byly moje svateb- Zleva Marta Kohoutová
ní šaty. Bílé, v délce těsně pod kousky a já jsem je ráda nosi-
barev, zatímco starší ženy stránkách skvostné modely, kolena, se zajímavě řešeným la. Dodnes mám spoustu jejích (Kowarz), Vladimír Kohout
používaly na své oděvy barvy leč takové, jaké si žena běžné- horním dílem. Mnoho toho výtvorů schovaných.“ Těchto a Danuše Kohoutová, provda-
tmavší. Dobový zápis uvádí: ho postavení nemohla dovolit. našila i sestře, mamince a dal- kurzů šití se dříve zúčastňo- ná Beková, kolem roku 1952. Móda počátku 50. let, na
„Svobodné dívky nosily vla- Naopak časopis Hvězda čes- ším ženám. A musím říci, že valy převážně ženy do věku snímku dcery Dolanských

sy ve mnohé copy zapletené, koslovenských paní a dívek, po ušití se zkoušelo většinou 20 let a šily na strojích značek z Hradčan č. p. 44.
vrkoče s jehlicí mosaznou 15- potažmo Hvězda českých paní jen jednou a model hned sedl. Singer, Veritas, Minerva nebo
-20 cm dlouhou. Po roce 1830 a dívek nebo Hospodyňské Druhé zkoušky již nebylo tře- Lada. V Komunálních služ-
nosily malé čepečky se široký- listy na svých stránkách při- ba, maximálně při svatebních bách v Přešticích od roku 1966
mi krajkami a s velkou kamr- nášely dámám mimo střihu na šatech.“ Naďa Popová (*1972) šila Anna Stavinohová, roze-
tuchovou mašlí vzadu. Na těle střízlivější oděv i různé tipy na z Dolní Lukavice vzpomíná na ná Loudová (1943-2019). Její
nosily černé kabátky, ke kterým přešívání, aby se ušetřilo. Na svoji babičku (*1914), která mistrovou tehdy byla Marie
si přidělávaly límce, tzv. krág- Přešticku bylo mnoho švad- vedla kurzy šití: „Vyučila se Štychová, vyhlášená švadlena.
le. Sukně nosily krátké, běla- len, které šily pro celé okolí. u jedné židovky, která se po Ta jí dala dobrý základ do další
vé mezulánky, na nichž byly Z těch, které již nejsou mezi činnosti a v roce 1961 se mladá
přišity ve vodorovném směru námi, jmenujme z Dolní Luka- Anna umístila na 2. místě v šití
pentle. Místo šněrovaček poz- vice např. paní Růženu Bělo- v krajské soutěži v Plzni. Po
ději zaujaly lajblíky (živůtky). nožovou (1903-1990), Annu mateřské dovolené paní Sta-
Nosily červené punčochy, stře- Vackovou (1909-1997), Annu vinohová pracovala v Oděvě
více z teletiny, s mašlemi na Stavinohovou (1943-2019), v Přešticích, kde mimo jiné se
nártech. Nevěsta a družička Barboru Kašparovou (1912- svou kolegyní ušila sametovou
o kopulaci v černých pláštích 2007), Růženu Benediktovou oponu bordové barvy do soko-
do kostela šly, ale vymizelo (1886-1966). Z dalších Annu lovny v Dolní Lukavici.
to kolem roku 1800. Lajblí- Turkovou (1907-1987) a Emi- Hodně se také doma pletlo
ky bývaly barevné, květované lii Kučerovou (1921-1984) ze a háčkovalo. Ze šikovných
a pestře vyšívané, které šly Snopoušov, Jarmilu Kašparo- pletařek jmenujme např. paní
od pasu k prsům. Vzadu byly vou (1924-1969) z Lišic a Bar- Růženu Pachovou (1921- Vilma Horníčková v šatech
přišity šorčíky (dva podlouhlé boru Ibermajerovou (1902- -2007), která jako mladá pra- od Stavinohové, které jí ušila.
polštáříčky senem vycpané). 1975) z Krasavec. Na Růženu covala v továrně na vlnu ve Anna Stavinohová (1943- Byla to dcera fotografa Hor-
Nosívaly také flandy (spod- Bělonožovou vzpomíná její Móda 50. let. Vpravo Marie Kdyni. Po nějaké době ze zdra- -2019), kolem roku 1970. níčka, rok 1965.
ní sukni), fěrtochy (zástěry), syn Jan (*1942): „Po měšťan- Pintířová z Dolní Lukavice. votních důvodů přestala praco-
trepky. Muži nosili vydrovky ské škole absolvovala tříleté vat, pobírala částečný invalid-
z vydří kožešiny a nahoře měli učení v oboru dámská krejčo- ní důchod, který nepostačoval,
střapec. Ve svátek mívali klo- vá v Plzni, které v roce 1921 tak si začala přivydělávat ple-
bouk kastorový s pentlí a pře- zakončila tovaryšskou zkouš- tením. Pletla převážně svetry,
zkou.“ kou. Při učení si ji zde oblí- ale také čepice, šály, rukavice
Vývoj dámské módy prošel bila mistrová, u které dalších a co bylo zkrátka třeba. Začala
mnohými změnami. Měnila šest let šila. Pracovala však plést pro svoji rodinu a přáte-
le. To se hned rozkřiklo, a tak
se např. poloha pasu, délka 12 hodin denně a brzy one- brzy získala klientelu nejen ve
sukně, zdůrazňování ramen, mocněla tuberkulózou. Přijala Snopoušovech, ale i na Přeš-
dekorace hlavy, šperky apod. pozvání své sestry do Železné ticku. Později si pořídila ple-
Za druhé světové války byl Rudy, kde pracoval sestřin tací stroj.
zaveden tzv. přídělový systém, manžel u finanční stráže. Zde Nevím, jak vy, ale nejvíce
který nebyl jen na šaty, kabáty, si na horském vzduchu odpoči- nám asi stejně řeknou a oko
košile, punčochy a obuv, ale nula a uzdravila se. Poté odje- potěší dobové snímky, na kte-
také na látky a povlečení. Kro- la do Prahy, kde žila a praco- rých jsou obyvatelé z Přeštic-
nika Lišice 1922-1973 uvádí: vala jako švadlena u bohatých ka. Díky nim si uvědomíme,
„V listopadu 1939 byly zave- pražských rodin po dobu Miroslava Legátová (nar. jak se odívání měnilo v průbě-
deny oděvní lístky pro muže, deseti let. Když přišli Němci 1944), jejíž šaty šila Růžena hu času a mění stále.
ženy a děti. V Praze probíha- do Prahy, vrátila se do Dolní Králová, kolem roku 1965. Mgr. Eva Horová