Page 7 - Chytrý Zpravodaj - Přeštice březen 2021

PŘEŠTICKÉ NOVINY | BŘEZEN | 7
Obrazy

z dějin PŘEŠTIC

Ztracené město 1. díl

– Plzeňská ulice

Ulice Plzeňská nesla své jméno už v tzv. Josefském katastru z roku 1785. Jde tedy o nejstarší známý
název přeštické ulice, který navíc beze změny přetrval až do jejího zániku. Dva bloky domů mezi
Plzeňskou a Rybovou, náměstím a Tř. 1. máje měl typický půdorys středověkých městských parcel,
čímž odkazoval na dobu svého založení. „Z náměstí od starého domu Kotovic vybíhá stará ulice
Plzeňská, ve které jsou samé bezvýznamné domky hospodářské.“ Takto odbyl popis Plzeňské ulice ve
své obsáhlé soukromé kronice města Václav Sedláček. „Byla to tichá ulice,“ napsal před sedmi lety
Ing. Jiří Běl na stránkách těchto novin. Přestože zde skutečně nestály žádné významné stavby, jedná
se o část města z několika hledisek pozoruhodnou. A dnes už zcela zaniklou. Proto právem náleží do
našeho nového seriálu Ztracené město.

1. Nejstarší zachycení Plzeňské ulice známe z mapy Stabil-
ního katastru z roku 1837. Když počátkem roku 1771 dostá-
valy přeštické domy svá první popisná čísla, první dům, který
tehdy komise očíslovala, bylo stavení „Jakuba Molitora při
plzeňskej silnici“ na rohu Plzeňské a Karlovy ulice (na mapě
č. p. 73, v roce 1771 č. p. 1). Komisaři pak pokračovali Kar- 2. Pohled na Plzeňskou ulici (vlevo) a Husovu ulici (vpravo)
lovou ulicí tam a zpět (č. p. 74–79) a pak Plzeňskou k náměstí od dnešní Třídy 1. máje. V popředí střecha tzv. panské vily
(č. p. 81 a 82), k nárožnímu domu č. p. 83. A když pak obešli (bývalé panské cihelny). Za ní dům č. p. 134 pana Kripnera 3. Vstup do Plzeňské ulice z náměstí. Vlevo č. p. 123. Na
a očíslovali celé Přeštice, vrátili se z Červenkovy ulice opět na místě, kde se Plzeňská a Husova stýkaly. Dům s komínem tento dům na rohu Červenkovy a „Plzeňské uličky, uzounké,
do Plzeňské (č. p. 62–71). Na mapě doplněná č. p. pocházejí č. p. 133 je gumárna (pneuservis) pana Tomana, která byla po jdoucí z náměstí kams k silnici“ vzpomínal po letech básník
ovšem až z druhého číslování domů z let 1805–1850. demolici ulice přenesena do č. p. 362 v Husově ulici (dodnes Louis Křikava, který v něm prožil kus dětství. V době poříze-
pneuservis Hrubý). Za světlým nárožním domem vlevo druhý ní snímku patřil dům Karlu Jílkovi, který zde měl pekařství.
Výloha do ulice sloužila pojišťovně Slávie. Foto DHP
dům je nárožním domem s Karlovou ulicí. Foto DHP

6. Chodník, po němž kráčejí děti, je na místě Plzeňské uli-
ce. Z ní a z Karlovy ulice, z bloků domů, jejichž půdorys byl
založen ve 13. století, se po demolici v letech 1976–1977
stal vnitroblok mezi paneláky. I tento poslední snímek však
4. Pohled na ústí Plzeňské ulice do náměstí z opačné strany. 5. Snímek z roku 1976. Demolice části Husovy a Plzeňské už odkazuje na „ztracené město“. Kotelna s úzkým vysokým
Prkenný plot po levé straně zakrývá parcelu nárožního domu ulice odkryla pohled na dosud stojící nárožní dům č. p. 159 komínem v pozadí snímku, postavená v roce 1978, již dnes
č. p. 142, který patřil židovské rodině Kurandových, zavraždě- (s nárožním arkýřem) u ústí Karlovy ulice. Později zanikl i on naštěstí nestojí (zbořena v roce 1992). A celý vnitroblok (Měst-
né v Osvětimi. Část domu, která přiléhala do Plzeňské ulice, a celá Plzeňská i Karlova ulice ustoupila socialistické panelo- ský park) doznal od situace na snímku značných změn. V roce
byla zbořena už v roce 1955. Foto DHP vé výstavbě. Foto DHP 2003–2004 byl přebudován do dnešní podoby. Foto DHP

Michal Tejček
Dům historie Přešticka