Page 18 - Chytrý zpravodaj - Přerov 08/2026

Zaniklé budovy

názvem jej znali Přerované po většinu
jeho existence.
Noviny, knihy i známí autoři
Největší rozmach zažila tiskárna po
převzetí vydavatelství Selských listů.
Z Přerova odcházely noviny agrární
strany určené čtenářům na celé Moravě
a ve Slezsku. V roce 1918 se podnik stal
součástí pražských Českomoravských
podniků tiskařských a vydavatelských
a od roku 1919 nesl název Novina, tis-
kařské a vydavatelské podniky.
Ve dvacátých a třicátých letech
zde pracovalo dvaadvacet až třicet
zaměstnanců. Přerovský závod byl
přitom součástí největšího tiskařského
a vydavatelského podniku první repub-
liky, který zaměstnával stovky lidí. Ve
dvanácti tiskárnách pracovali redaktoři,
sazeči, litografové, tiskaři, strojníci
Budova tiskárny byla v padesátých letech zbořena. Dnes ji připomínají už jen dobové fotografie i administrativní pracovníci. Síť doplňo-
a archivní materiály valo 84 redaktorů, 20 externích spo-
lupracovníků a více než 1 100 stálých
lékař František Skácelík nebo mlynář ulice se podnik roku 1895 přestěhoval dopisovatelů. Celý podnik provozoval
Josef Doležel. Společně založili Knih- do domu kavárníka Antonína Kozánka na 551 tiskařských strojů.
tiskárnu a kamenotiskárnu, která se tehdejším Dolním náměstí. V nové tis- V přerovské tiskárně nevznikaly jen
během několika desetiletí proměnila kárně pracovaly dva rychlolisy, dva pří- noviny. Z jejích strojů vycházela také
v jeden z nejvýznamnějších polygra- klopové stroje i litografické lisy. Zaměst- díla známých českých spisovatelů,
fických podniků na Moravě. Zakoupili nání zde našlo téměř třicet lidí. Právě například Jindřicha Šimona Baara,
rychlolis, menší tiskací stroj i potřebné zde se začaly tisknout například Hospo- Karoliny Světlé nebo Václava Beneše
množství písma. Tisk zahájili v pro- dář moravský nebo Český obchodník. Třebízského. Přerovská tiskárna se tak
najatém domě v Kostelní ulici. Slav- Od roku 1906 našla tiskárna defini- zařadila mezi významná moravská poly-
nostnímu zahájení provozu v červenci tivní zázemí v nově zakoupeném domě grafická centra.
roku 1882 předcházela mše v kostele v Palackého ulici čp. 97/12. V roce 1911 S historií domu je spojen také
svatého Vavřince. Návštěvníci si poté odkoupila rodina Lazarova všechny henčlovský rodák, novinář a spisovatel
odnášeli pamětní tisk, který vznikl podíly společnosti a stala se jediným František Obrtel. Dlouholetý šéfredak-
přímo před jejich očima na nově spuš- vlastníkem podniku. O dva roky později tor Selských listů, autor knihy Moravští
těném lisu. převzalo tiskárnu vydavatelství Sel- sedláci a pozdější redaktor pražského
ských listů a podnik získal nový název deníku Venkov do přerovské tiskárny
Rychlolisy, noviny i knihy Rolnická tiskárna. Po vzniku Českoslo- pravidelně dojížděl a právě zde byla
Původní prostory ale brzy přestaly roz- venska se stal součástí velkého vyda- vytištěna i jeho známá publikace věno-
víjejícímu se podniku stačit. Z Kostelní vatelského koncernu Novina, pod jehož vaná dějinám moravského venkova.
Přerovská tiskárna tak po dlouhá
desetiletí patřila k nejvýznamnějším
polygrafickým závodům na Moravě.
Přesto její osud nakonec kopíroval
osudy mnoha dalších historických
budov ve městě.

Zmizelý dům
V první polovině padesátých let byla
budova tiskárny zbořena. Po demolici
zůstala v místě proluka, díky níž byla
Bratrská ulice postupně prodloužená až
téměř k Velkým Novosadům. V devade-
sátých letech byla vedle proluky posta-
vena na místě starého domu čp. 98,
zbořeného v roce 1987, budova České
spořitelny.

Text vznikl s přispěním Státního okres-
ního archivu Přerov.

Pohled na proluku, kde kdysi stála tiskárna. Vpravo IN-HUB Přerov (voj) | Foto: SOKA, Město Přerov
18 Přerovská spojka