Page 17 - Chytrý zpravodaj - Přerov 08/2026
P. 17
Zaniklé budovy
den věnoval cvičení. Svůj čas i peníze Dochovala se ale část jeho knihovny Albertina – Zetter ve Vídni i v dražbách
ochotně věnoval druhým a mezi stu- obsahující překlady buddhistických předních evropských aukčních síní.
denty požíval mimořádné úcty. Oslo- textů i knihy věnované křesťanské Přerovský rodák tak má bezpochyby
vovali jej jednoduše ‚Mistře‘. Většinu teologii. důležité místo v dějinách evropského
volného času trávil studiem,“ připo- Zlom nastal až v roce 1973, kdy symbolismu.
mněl Lapáček. Galerie Christiana M. Nebehaye ve Jeho život přitom nejlépe vystihl
Vídni uspořádala první soubornou galerista Christian Nebehay při první
Znovu objevený malíř výstavu jeho díla. O několik let poz- souborné výstavě Mallinových děl:
Když Erich Mallina v roce 1954 zemřel, ději následovala další retrospektiva na „Erich Mallina nebyl nikdy zapomenut.
zůstal veřejnosti téměř neznámým vídeňské uměleckoprůmyslové škole, Jen nikdy nebyl objeven.“
malířem. Ve své závěti dokonce požá- kde Mallina po desetiletí působil jako
dal dědice, aby zničili jeho osobní pedagog, či v roce 1986 v soukromé Text vznikl s přispěním Státního
korespondenci, a protože svá díla za Hummelově galerii. Dnes se jeho okresního archivu.
života téměř nevystavoval, upadla jeho obrazy a kresby objevují například
tvorba na dlouhá léta v zapomnění. v nabídce prestižní Galerie bei der (voj) | Foto: SOKA
Dům, kde vycházely noviny pro celou Moravu
Ještě v první polovině minulého století duněly z domu v Palackého ulici číslo 97/12 rychlolisy, voněla tiskařská čerň a z budovy
odcházely tisíce novin i knih mířících do celé Moravy. Druhá nejstarší přerovská tiskárna patřila mezi nejvýznamnější
polygrafické podniky své doby. Přesto její budova v první polovině padesátých let zmizela z mapy města. Její osud připomíná
další díl seriálu Zaniklé budovy.
Od školních not k tiskárně na pořízení not pro žáky, opatřil si starý Na začátku roku 1882 se této
Vznik tiskárny odstartovala zdánlivě ruční tiskařský lis a začal je tisknout myšlenky ujala skupina významných
obyčejná potřeba. „Ředitel přerov- vlastními silami. Právě tato zkušenost přerovských osobností v čele s Jaku-
ského gymnázia Jakub Škoda byl jej přivedla na myšlenku založit v Pře- bem Škodou. Mezi zakladateli byli také
velkým milovníkem hudby a zpěvu. rově knihtiskárnu,“ připomněl historik tehdejší starosta Jindřich Matzenauer,
Protože škola neměla dostatek peněz Jiří Lapáček. ředitel hospodářské školy Jan Uhlíř,
Jen málokdo přitom tuší, že právě na tomto místě se po více než sedmdesát let tiskly noviny a knihy, které četly desetitisíce lidí po celé Moravě
8/26 17

