Page 17 - Praha 7 - Hobulet září 2020
P. 17

17
 16  Hobulet září 2020  Hobulet září 2020                                            Rozhovor                         17


        Procestovala kus světa – autostopem, s batohem na zádech
        a minimem peněz. V posledních letech míří nejradši do
        hor, kde se toulá po sedmitisícovkách a usiluje o titul
        Sněžného leoparda, tedy spíše leopardice. Čtyři z pěti
        sedmitisícových vrcholků bývalého Sovětského svazu už
        právnička Kateřina Mandulová zdolala, na tom posledním
        jí horolezeckou hantýrkou řečeno od loňska visí pytel.

        Text – Klára Janicki, foto – Tereza a Roman Štětinovi
                                              Do světa snadno


                                              a pomalu














        Co pro vás znamená cestování?         i to byl jistý posun. Pak zase dali Akajeva   a vzhledem k objektivnímu nebezpečí se sem
        Pro mě je to cesta k pochopení, co reálně trápí   pryč, v mezidobí tam prý byla nějaká baletka   ani moc lidí nehrne. Třeba pro lezení na Pik
        tenhle svět. Cestování mi nabízí bezprostřední   a teď už je tam kyrgyzský bájný hrdina Manas.   Pobědy mám obvykle problém někoho zlákat.
        zkušenost, která doplňuje mediální obraz. To,   (smích)                      Nikomu, kdo ví, o co jde, se tam nechce.
        co se nám na dálku z perspektivy domácího
        gauče nějak jeví, může být úplně jinak. Proto   Navštívila jste i další postsovětské republiky.   Řeší vůbec někdo, kolik máte s lezením
        cestuji. V posledních letech všichni lítají po   Jak byste zhodnotila tamní situaci?  zkušeností?
        celém světě jak ztřeštění, přitom polovina   Je otázka, jakým způsobem se tyto země vypo-  To ne, ale samozřejmě se předpokládá znalost
        lidí cestování k životu nepotřebuje a dělá to   řádají se svými silnými sousedy. Středoasijské   pohybu na ledovci, vyprošťování z trhliny
        jen proto, že se to nosí. Je ale velký rozdíl   státy mají dost těžkou pozici, jsou to relativně   a orientace v terénu, kde permanentně hrozí
        mezi tím, když si člověk potřebuje takzvaně   malé státy, které budou řešit přelidnění, nedo-  průšvih. V 7000 metrech to opravdu není výlet
        odfrknout a na chvilku zmizet před svou kaž-  statek vody a další velké problémy. Nemůžou   na Sněžku. (smích) Na druhou stranu tam ale
        dodenností na dovolenou, a hlubším cestová-  je však vyřešit samy, ale jen v návaznosti na to,   není člověk úplně napospas. V base campu vás
        ním, které jde po podstatě a které chce věcem   co chce Čína a Rusko. Jsou tak trochu chyceny   minimálně pozoruje náčelník dalekohledem.
        rozumět. Na to dovolená nestačí. Proto raději   mezi dvěma kameny. Samozřejmě velkým   Když ale vykročíte ze základního tábora, máte
        cestuji dlouho a pomalu a ráda se vracím na   problémem je korupce.          zodpovědnost sám za sebe a musíte se umět
        místa, která znám.                                                           zorientovat, ideálně vylézt na vrchol a bezpeč-
                                              Setkala jste se s ní i vy osobně při    ně se vrátit.
        Co je ta vaše otázka, na kterou hledáte   vašich cestách?
        na cestách odpověď?                   Já jsem se setkala s úplatky maximálně ve   Jste ve spojení?
        Mým tématem je vztah Ruska k okolnímu světu,   formě podarků (rusky dárek – pozn. red.).   Ano, každý dostane takzvané racio neboli
        konkrétně jeho imperialistická epocha. Vlastně   Třeba při přejezdu hranice mezi Kyrgyzstá-  vysílačku a každé ráno a večer se hlásí, aby měl
        mě to provází už od maturity. Z dějepisu jsem   nem a Kazachstánem uspokojila celníky láhev   styčák přehled, co se tam nahoře děje. A když
        si tehdy vylosovala imperialismus a maturovala   fanty. Ale korupce a netransparentní podni-  je nějaký průšvih, tak se to řeší.
        z reforem Meidži. Hrozně mě to zajímalo,    kání je vidět i na cestovním ruchu, třeba při
        protože je to klíč k porozumění aktuálním geo-  provozování základních táborů pro horolezce   Je tam třeba nějaký lékař?
        politickým problémům – k tomu je ale potřeba   pod sedmitisícovkami. V Tádžikistánu pod Pik   Doktor tam je, a když zrovna není namol,
        vydat se do Ruska, Indie a pochopit vliv Číny.   Kommunizmou ovládá base camp (základní   dohlíží na aklimatizaci horolezců. Pokud se
        Tohle všechno se pak potkává ve Střední Asii,   tábor – pozn. red.) jediná polostátní společ-  nepletu, tak na všechny neduhy ordinoval jen
        a proto tam pořád strkám nos. (smích) Je totiž   nost – taky to vůbec nefunguje a služby jsou   klid, zpravidla jeden den oddychu. Když na
        zajímavé sledovat, jak se ty země dostávají    mnohem horší. Naopak v Kyrgyzstánu je mož-  moje parťáky spadla lavina a měli otřes mozku,
        z komunistické minulosti, jakým způsobem se   né si vybrat a servis je o něco lepší. Já jsem   tak jim doktor nařídil čtyři dny klidu. To už
        tam rodí občanská společnost a jak se vy-  soutěžní právník, takže mě tyhle věci zajímají.   signalizovalo něco opravdu vážného. (smích)
        rovnávají s problémy, které tam socialistický   (smích)
        marasmus zanechal. Třeba v Kyrgyzstánu se                                    Jakou sedmitisícovku jste se pokoušela
        za poslední rok velmi proměnila atmosféra,   Stojí se tam taky na lezení fronty,   zdolat jako první?
        zmizel bývalý prezident a s ním i kult osobnosti   jak se to říká o Himálaji?  První pokus byl na Chan Tengri, ale bohužel
        a najednou se tam trochu lépe dýchá.  To ne. Jsou to přeci jenom komerční kopce,   bez úspěchu. Došli jsme jen do C3 – třetího
                                              takže žádná panenská příroda bez zázemí jako   postupového tábora a skončili při pokusu
        Kdy jste tam byla poprvé?             třeba v Pákistánu. Tady máte organizované   o vrchol v 6500 metrech. Nebylo dobré počasí,
        To bylo v roce 2001, tehdy zrovna sundali   základny, dopraví vás helikoptéra a existuje   čekali jsme na podmínky v hrozné bouři osm
        z hlavního náměstí sochu Lenina, což byl hroz-  tu i základní infrastruktura a nějaká Máša   dnů, a když konečně došlo na vrcholový po-
        ně přelomový okamžik. Teda oni se jí úplně   vám uvaří polívku. Na skalách jsou v klíčo-  kus, tak jsem omrzla. Naštěstí jsem to zachytila
        nezbavili, jen ji přemístili někam na nádraží,   vých místech natažená fixní lana, která dělají   včas, takže mi nic nemuseli řezat, ale byly
        tak trochu ji schovali. Na hlavní náměstí pak   vrchol přístupnější. Na druhou stranu sovět-  z toho půl roku bolavé prsty a palce na nohou
        vystavili Akajeva, což byl tehdejší prezident –   ské sedmitisícovky naštěstí tolik netáhnou   trošku černé.
   12   13   14   15   16   17   18   19   20   21   22