Page 29 - Chytrý zpravodaj - Praha 7 05/2022

28 V druhé polovině, a zejména na konci 19. století se Štvanice stala Hobulet květen 2022 Archiv 29
pro Pražany centrem lidové zábavy. Fungovaly zde tři restaurace
s prostornými zahradami, lákajícími k návštěvám především
v letních měsících. Na straně ke Karlínu byla provozována oblíbená
Na počátku nového století se v souvislosti
plovárna. Ani poněkud izolovanému ostrovu se ale nevyhnul navrhl městský inženýr Rudolf Kaplan, většinu se Štvanicí mluvilo ještě o jednom význam-
tesařských prací provedla holešovická firma
prudký rozvoj města odehrávající se na obou březích Vltavy. Antonína Kubeše. Nový most byl slavnostně ném projektu či spíše instituci, která zde
předán do užívání Pražanům v sobotu 15. pro- měla nalézt svůj domov. Už v únoru roku
since 1900. Celkové náklady činily půl milionu 1899 vzniklo Družstvo zoologické velezahra-
Text – Stanislav J. Václavovic pracuje v Odboru kultury a sportu. Zajímá se o sběratelství a českou historii tehdejších korun, na mostném se v prvních dy v Praze, které si kladlo za cíl po vzoru
Foto – archiv autora letech vybralo až 130 000 korun ročně. Život- evropských metropolí zřízení zoologické
nost mostu se odhadovala až na padesát let. zahrady v Praze. Kromě potřebných financí
se nejprve řešilo místo, kde by zoopark mohl
Politika i sport být umístěn. V první fázi se uvažovalo o třech
Na počátku 20. století popularita Štvanice lokalitách – zahradě Kinských, centrální části
2
jako místa pro trávení volných chvil narůstala. Stromovky a Klamovce nebo od města tehdy
Ostrov lákal k pořádání akcí i nejrůznější orga- vzdálenější oboře Hvězda. Žádné z těchto míst
nizace, spolky nebo politické strany. Například ale nepatřilo městu, takže by bylo poměrně
poslední březnový den roku 1901 pořádali komplikované a hlavně drahé je pro účely
zahrady získat. Pražský primátor dr. Groš po
v jedné z ostrovních restaurací schůzi sociální
Kapitoly z dějin demokraté, kteří zde diskutovali o otázkách nástupu do funkce v roce 1906 podporoval
spojených s jejich požadavkem na zavedení
myšlenku umístit zoo na ostrov Štvanice.
Už v červnu téhož roku inicioval schůzku
všeobecného volebního práva. Po skončení
ostrova Štvanice IV. schůze se její účastníci vydali v průvodu praž- odborníků na toto téma. Jak už to ale (nejen)
v Čechách bývá, rozproudila se kolem budou-
skými ulicemi. V duchu tehdejších zákonů bylo
pak několik účastníků průvodu odsouzeno
k několikadenním trestům vězení za „přečin cího místa zahrady prudká polemika. Do čela
odpůrců se postavil cestovatel Vilém Němec,
shluknutí“. který se obával například vlivu vlhkosti na bu-
V prvních letech 20. století se (nejen) na os- doucí obyvatele zahrady nebo poukazoval na
1 Na ostrově sídlila celá řada firem. Bylo možné
svědčí i zpráva z týdeníku Zlatá Praha: „Když „přizve“ i další subjekty – zejména Karlín nebo trově objevil nový fenomén – sport. V roce 1901 nepříliš vhodný, nadmíru fádní terénní profil
1 dne 3. září úřední zřízenci ráno i opět odpo- majitele Štvanice. si zde pořídit například i motocykl (1904) si zde od pražské obce pronajal pozemky I. čes- ostrova. Jeho argumenty se snažila vyvrátit
2 I na počátku 20. století se na ostrově pořádala
ledne obyvatele k vyklizení ostrova vyzývali, V souvislosti s novým mostem, ale i budou- bizarní „představení“ ze života afrických kmenů. ký lawn-tennis club, aby sem přenesl své kurty, redakce časopisu Zoologická zahrada, podle
potkávali se jen s posměchem mužů i žen. Dne cím rozvojem města se začalo otevřeně mluvit Reklama z května 1901 které měl do té doby na cyklistickém závodišti níž bylo třeba využít podpory hlavního města
4. září stoupala voda tak rychle, že obyvatelé o získání Štvanice opět do majetku Prahy. I tisk 3 Ze slavnostního otevření provizorního mostu v Bubnech (zhruba v místech dnešního kostela a jím věnovaného pozemku. Nakonec se
přízemních domků už nemohli se dostati do se vyjadřoval pro vykoupení ostrova ze soukro- v prosinci 1900 sv. Antonína). Na přelomu let 1901 a 1902 zde myšlenka na zřízení zahrady dočkala realizace
prvních pater domů, pro takový případ jim mých rukou. V září 1895 k tomu Národní listy 4 Tenisový turnaj na štvanických kurtech v červnu 1912 vznikl oplocený areál se čtyřmi kurty a klubový až o dvě dekády později a zcela jinde – na roz-
5 Časopis Zoologická zahrada zveřejnil v roce
v roce 1886 vykázaných. Již dopoledne téhož poznamenaly: „Za Štvanicí na druhém břehu 1909 poněkud silné prohlášení. I přesto zahrada domek s oddělenými pánskými a dámskými sáhlých pozemcích v Troji, které k tomu účelu
dne o 9. hodině ozývaly se z ostrova z půd vltavském rozkládá se především jako z vody na Štvanici nikdy nevznikla šatnami. daroval tamější velkostatkář Alois Svoboda. ○
přízemkových domků křiky o pomoc a výstře- rostoucí sedmý okres s důležitými obecními
ly, načež byl z viaduktu státní dráhy spuštěn podniky, jakými jsou plynárna a jatky, a spojiti
záchranný žebřík a hasičský sbor Karlínský tuto část města s ostatní Prahou jest dnes již
zachránil z ohrožených domků pomocí lodí 93 nezbytností, vždyť je to pravá ostuda, že komu-
osob dospělých a dítek.“ nikace děje se primitivním převozem, pokud
Katastrofa samozřejmě ostrov velice po- jde o pěší, kdežto povozy nuceny jsou činiti
škodila, úřední inspekce zjistila, že zde trvale obrovskou zajížďku přes most Františka
bydlelo 32 rodin, celkem 198 osob. V říjnu Josefa I. (na místě dnešního Štefánikova
téhož roku schválila městská rada v Karlíně mostu – pozn. aut.).“
zákaz užívání přízemních budov k bydlení, Sbor obecních starších neboli městské
nejen domků, ale i řemeslnických dílen. Také zastupitelstvo měl 12. září 1895 projednat na-
restaurace měly nařízeno mít v přízemních bídku na odkoupení ostrova za částku přesa-
prostorách jen nejnutnější vybavení. Dohled hující 1 milion zlatých. Bod byl nakonec stažen
S rozvojem veřejné správy se začalo více dbát nad dodržováním těchto opatření byl uložen z programu a pražská obec koupila ostrov od
na bezpečnost Pražanů. Vzhledem k historic- majiteli ostrova. rodiny Židlických až o tři roky později. Celková
kým zkušenostem s velkou vodou se na přetřes částka byla dohodnuta na 800 tisíc zlatých.
dostaly i životní podmínky a ochrana obyva- Dřevěný, nebo železný? I když se tedy magistrátu podařilo dosáhnout 3
tel Štvanice před velkou vodou. V roce 1886 Zvýšený zájem obou sousedních obcí, tedy určité slevy oproti původnímu návrhu, napjatý
provedli zástupci karlínské obce komisionální tehdy ještě samostatného Karlína i královské- rozpočet hlavního města neumožnil vyplatit
řízení, které se týkalo právě těchto záležitostí. ho hlavního města Prahy, o ostrov začal být kupní cenu naráz, a částka tak byla umořena
Komise zjistila, že ostrov je jen čtyři metry nad patrný na počátku devadesátých let 19. století. pomocí každoročních splátek. 5
běžnou hladinou Vltavy a velká voda podob- V souvislosti s budováním Ústředních jatek V téže době se opět do popředí dostala
ná té v roce 1845 by jej zalila na více než dva (dokončeny v roce 1895) vyvstala otázka mostu otázka vystavění mostu přes ostrov. Ve vedení
metry. Bylo proto nařízeno, že při hrozbě příští přes Vltavu, který měl zajišťovat dopravu do- Prahy se střetly dva návrhy. Stáli proti sobě
povodně měla být promptně vyklizena přízemí bytka a především zpracovaného masa z obří zastánci relativně levného, provizorního dřevě-
všech budov a zdejší mobiliář (kuželník a střel- jateční porážky. Už v červenci 1892 projedná- ného mostu a příznivci standardního železné-
nice) pevně přivázán ke stromům. Zároveň vala pražská městská rada záměr vybudovat ho mostu jako definitivního řešení. Nakonec
žádné štvanické ohrady nebo ploty nesměly nový most. V plánu bylo postavit 568 metrů byla vybrána méně nákladná cesta prozatímní-
být „plné“, ale pouze otevřené, aby skrz ně dlouhé železné přemostění na dvanácti zdě- ho mostu, nespornou výhodou tohoto řešení
mohla protékat voda. Na ostrově měl být také ných pilířích. Tehdy zamýšlené umístění mostu byla i rychlost. Se stavbou se začalo na jaře
k dispozici dostatečný počet lodí a pramic pro prakticky kopírovalo dnešní Hlávkův most 1900, most měl tři samostatné části propojené
případ nutné evakuace. U Negrelliho viaduktu a počítalo i se „sjezdem“ na Štvanici. V první náspy. Celková délka dřevěných konstrukcí
měl být postaven žebřík, aby v případě ohrože- řadě bylo třeba vyřešit financování stavby. činila 421 metrů, šířka potom 8 metrů (jízdní
ní mohl být most využit k opuštění ostrova. Že Stavební náklady bez nutných přípravných dráha 5,5 metru a po obou stranách chodníky
všechna tato opatření zůstala pouze na papíře, prací byly vyčísleny na astronomických jeden o šířce 1,25 metru). Niveleta mostu byla polože-
se ukázalo na počátku září 1890, kdy Prahu po- a půl milionu zlatých. Otázka zněla, zda Praha na nad úrovní velké vody z roku 1890, most byl
stihla další z četných povodní. O tom, že zdejší postaví most ve své režii a následujících deva- konstruován na zatížení odpovídající i tramva-
obyvatelé brali celou situaci na lehkou váhu, desát let bude vybírat mostné, či zda k investici jovému provozu, s nímž se zde počítalo. Stavbu 4