Page 28 - Chytrý zpravodaj - Praha 7 05/2022
P. 28

28       V druhé polovině, a zejména na konci 19. století se Štvanice stala                                                    Hobulet květen 2022                                                          Archiv                           29
                 pro Pražany centrem lidové zábavy. Fungovaly zde tři restaurace
                 s prostornými zahradami, lákajícími k návštěvám především
                 v letních měsících. Na straně ke Karlínu byla provozována oblíbená
                                                                                                                                                                                                                      Na počátku nového století se v souvislosti
                 plovárna. Ani poněkud izolovanému ostrovu se ale nevyhnul                                                                                                   navrhl městský inženýr Rudolf Kaplan, většinu   se Štvanicí mluvilo ještě o jednom význam-
                                                                                                                                                                             tesařských prací provedla holešovická firma
                 prudký rozvoj města odehrávající se na obou březích Vltavy.                                                                                                 Antonína Kubeše. Nový most byl slavnostně   ném projektu či spíše instituci, která zde
                                                                                                                                                                             předán do užívání Pražanům v sobotu 15. pro-  měla nalézt svůj domov. Už v únoru roku
                                                                                                                                                                             since 1900. Celkové náklady činily půl milionu   1899 vzniklo Družstvo zoologické velezahra-
                 Text – Stanislav J. Václavovic pracuje v Odboru kultury a sportu. Zajímá se o sběratelství a českou historii                                                tehdejších korun, na mostném se v prvních   dy v Praze, které si kladlo za cíl po vzoru
                 Foto – archiv autora                                                                                                                                        letech vybralo až 130 000 korun ročně. Život-  evropských metropolí zřízení zoologické
                                                                                                                                                                             nost mostu se odhadovala až na padesát let.  zahrady v Praze. Kromě potřebných financí
                                                                                                                                                                                                                    se nejprve řešilo místo, kde by zoopark mohl
                                                                                                                                                                             Politika i sport                       být umístěn. V první fázi se uvažovalo o třech
                                                                                                                                                                             Na počátku 20. století popularita Štvanice   lokalitách – zahradě Kinských, centrální části
                                                                                                                                        2
                                                                                                                                                                             jako místa pro trávení volných chvil narůstala.   Stromovky a Klamovce nebo od města tehdy
                                                                                                                                                                             Ostrov lákal k pořádání akcí i nejrůznější orga-  vzdálenější oboře Hvězda. Žádné z těchto míst
                                                                                                                                                                             nizace, spolky nebo politické strany. Například   ale nepatřilo městu, takže by bylo poměrně
                                                                                                                                                                             poslední březnový den roku 1901 pořádali   komplikované a hlavně drahé je pro účely
                                                                                                                                                                                                                    zahrady získat. Pražský primátor dr. Groš po
                                                                                                                                                                             v jedné z ostrovních restaurací schůzi sociální
                                              Kapitoly z dějin                                                                                                               demokraté, kteří zde diskutovali o otázkách   nástupu do funkce v roce 1906 podporoval
                                                                                                                                                                             spojených s jejich požadavkem na zavedení
                                                                                                                                                                                                                    myšlenku umístit zoo na ostrov Štvanice.
                                                                                                                                                                                                                    Už v červnu téhož roku inicioval schůzku
                                                                                                                                                                             všeobecného volebního práva. Po skončení
                                              ostrova Štvanice IV.                                                                                                           schůze se její účastníci vydali v průvodu praž-  odborníků na toto téma. Jak už to ale (nejen)
                                                                                                                                                                                                                    v Čechách bývá, rozproudila se kolem budou-
                                                                                                                                                                             skými ulicemi. V duchu tehdejších zákonů bylo
                                                                                                                                                                             pak několik účastníků průvodu odsouzeno
                                                                                                                                                                             k několikadenním trestům vězení za „přečin   cího místa zahrady prudká polemika. Do čela
                                                                                                                                                                                                                    odpůrců se postavil cestovatel Vilém Němec,
                                                                                                                                                                             shluknutí“.                            který se obával například vlivu vlhkosti na bu-
                                                                                                                                                                                V prvních letech 20. století se (nejen) na os-  doucí obyvatele zahrady nebo poukazoval na
                                                                                                                                       1 Na ostrově sídlila celá řada firem. Bylo možné
                                              svědčí i zpráva z týdeníku Zlatá Praha: „Když   „přizve“ i další subjekty – zejména Karlín nebo                                trově objevil nový fenomén – sport. V roce 1901   nepříliš vhodný, nadmíru fádní terénní profil
                                  1           dne 3. září úřední zřízenci ráno i opět odpo-  majitele Štvanice.                        si zde pořídit například i motocykl (1904)   si zde od pražské obce pronajal pozemky I. čes-  ostrova. Jeho argumenty se snažila vyvrátit
                                                                                                                                       2 I na počátku 20. století se na ostrově pořádala
                                              ledne obyvatele k vyklizení ostrova vyzývali,   V souvislosti s novým mostem, ale i budou-  bizarní „představení“ ze života afrických kmenů.   ký lawn-tennis club, aby sem přenesl své kurty,   redakce časopisu Zoologická zahrada, podle
                                              potkávali se jen s posměchem mužů i žen. Dne   cím rozvojem města se začalo otevřeně mluvit   Reklama z května 1901            které měl do té doby na cyklistickém závodišti   níž bylo třeba využít podpory hlavního města
                                              4. září stoupala voda tak rychle, že obyvatelé   o získání Štvanice opět do majetku Prahy. I tisk   3 Ze slavnostního otevření provizorního mostu    v Bubnech (zhruba v místech dnešního kostela   a jím věnovaného pozemku. Nakonec se
                                              přízemních domků už nemohli se dostati do   se vyjadřoval pro vykoupení ostrova ze soukro-  v prosinci 1900                    sv. Antonína). Na přelomu let 1901 a 1902 zde   myšlenka na zřízení zahrady dočkala realizace
                                              prvních pater domů, pro takový případ jim   mých rukou. V září 1895 k tomu Národní listy   4 Tenisový turnaj na štvanických kurtech v červnu 1912   vznikl oplocený areál se čtyřmi kurty a klubový   až o dvě dekády později a zcela jinde – na roz-
                                                                                                                                       5 Časopis Zoologická zahrada zveřejnil v roce
                                              v roce 1886 vykázaných. Již dopoledne téhož   poznamenaly: „Za Štvanicí na druhém břehu   1909 poněkud silné prohlášení. I přesto zahrada   domek s oddělenými pánskými a dámskými   sáhlých pozemcích v Troji, které k tomu účelu
                                              dne o 9. hodině ozývaly se z ostrova z půd   vltavském rozkládá se především jako z vody    na Štvanici nikdy nevznikla        šatnami.                               daroval tamější velkostatkář Alois Svoboda. ○
                                              přízemkových domků křiky o pomoc a výstře-  rostoucí sedmý okres s důležitými obecními
                                              ly, načež byl z viaduktu státní dráhy spuštěn   podniky, jakými jsou plynárna a jatky, a spojiti
                                              záchranný žebřík a hasičský sbor Karlínský   tuto část města s ostatní Prahou jest dnes již
                                              zachránil z ohrožených domků pomocí lodí 93   nezbytností, vždyť je to pravá ostuda, že komu-
                                              osob dospělých a dítek.“               nikace děje se primitivním převozem, pokud
                                                 Katastrofa samozřejmě ostrov velice po-  jde o pěší, kdežto povozy nuceny jsou činiti
                                              škodila, úřední inspekce zjistila, že zde trvale   obrovskou zajížďku přes most Františka
                                              bydlelo 32 rodin, celkem 198 osob. V říjnu   Josefa I. (na místě dnešního Štefánikova
                                              téhož roku schválila městská rada v Karlíně   mostu – pozn. aut.).“
                                              zákaz užívání přízemních budov k bydlení,   Sbor obecních starších neboli městské
                                              nejen domků, ale i řemeslnických dílen. Také   zastupitelstvo měl 12. září 1895 projednat na-
                                              restaurace měly nařízeno mít v přízemních   bídku na odkoupení ostrova za částku přesa-
                                              prostorách jen nejnutnější vybavení. Dohled   hující 1 milion zlatých. Bod byl nakonec stažen
        S rozvojem veřejné správy se začalo více dbát   nad dodržováním těchto opatření byl uložen   z programu a pražská obec koupila ostrov od
        na bezpečnost Pražanů. Vzhledem k historic-  majiteli ostrova.               rodiny Židlických až o tři roky později. Celková
        kým zkušenostem s velkou vodou se na přetřes                                 částka byla dohodnuta na 800 tisíc zlatých.
        dostaly i životní podmínky a ochrana obyva-  Dřevěný, nebo železný?          I když se tedy magistrátu podařilo dosáhnout       3
        tel Štvanice před velkou vodou. V roce 1886   Zvýšený zájem obou sousedních obcí, tedy   určité slevy oproti původnímu návrhu, napjatý
        provedli zástupci karlínské obce komisionální   tehdy ještě samostatného Karlína i královské-  rozpočet hlavního města neumožnil vyplatit
        řízení, které se týkalo právě těchto záležitostí.   ho hlavního města Prahy, o ostrov začal být   kupní cenu naráz, a částka tak byla umořena
        Komise zjistila, že ostrov je jen čtyři metry nad   patrný na počátku devadesátých let 19. století.   pomocí každoročních splátek.                                                                                                            5
        běžnou hladinou Vltavy a velká voda podob-  V souvislosti s budováním Ústředních jatek   V téže době se opět do popředí dostala
        ná té v roce 1845 by jej zalila na více než dva   (dokončeny v roce 1895) vyvstala otázka mostu   otázka vystavění mostu přes ostrov. Ve vedení
        metry. Bylo proto nařízeno, že při hrozbě příští   přes Vltavu, který měl zajišťovat dopravu do-  Prahy se střetly dva návrhy. Stáli proti sobě
        povodně měla být promptně vyklizena přízemí   bytka a především zpracovaného masa z obří   zastánci relativně levného, provizorního dřevě-
        všech budov a zdejší mobiliář (kuželník a střel-  jateční porážky. Už v červenci 1892 projedná-  ného mostu a příznivci standardního železné-
        nice) pevně přivázán ke stromům. Zároveň   vala pražská městská rada záměr vybudovat   ho mostu jako definitivního řešení. Nakonec
        žádné štvanické ohrady nebo ploty nesměly   nový most. V plánu bylo postavit 568 metrů   byla vybrána méně nákladná cesta prozatímní-
        být „plné“, ale pouze otevřené, aby skrz ně   dlouhé železné přemostění na dvanácti zdě-  ho mostu, nespornou výhodou tohoto řešení
        mohla protékat voda. Na ostrově měl být také   ných pilířích. Tehdy zamýšlené umístění mostu   byla i rychlost. Se stavbou se začalo na jaře
        k dispozici dostatečný počet lodí a pramic pro   prakticky kopírovalo dnešní Hlávkův most   1900, most měl tři samostatné části propojené
        případ nutné evakuace. U Negrelliho viaduktu   a počítalo i se „sjezdem“ na Štvanici. V první   náspy. Celková délka dřevěných konstrukcí
        měl být postaven žebřík, aby v případě ohrože-  řadě bylo třeba vyřešit financování stavby.   činila 421 metrů, šířka potom 8 metrů (jízdní
        ní mohl být most využit k opuštění ostrova. Že   Stavební náklady bez nutných přípravných   dráha 5,5 metru a po obou stranách chodníky
        všechna tato opatření zůstala pouze na papíře,   prací byly vyčísleny na astronomických jeden   o šířce 1,25 metru). Niveleta mostu byla polože-
        se ukázalo na počátku září 1890, kdy Prahu po-  a půl milionu zlatých. Otázka zněla, zda Praha   na nad úrovní velké vody z roku 1890, most byl
        stihla další z četných povodní. O tom, že zdejší   postaví most ve své režii a následujících deva-  konstruován na zatížení odpovídající i tramva-
        obyvatelé brali celou situaci na lehkou váhu,   desát let bude vybírat mostné, či zda k investici   jovému provozu, s nímž se zde počítalo. Stavbu   4
   23   24   25   26   27   28   29   30   31   32   33